Marthas přečtené 1057

Kočka, která uměla číst pozpátku 2003, Lilian Jackson Braun

3,5/5 Knihu jsem už četla v letech, kdy ji u nás prvně vydali. Tehdy jsem ji hodnotila krapet výše. Líbilo a líbí se mi na ní i nyní to postupné odkrývání indicíí a skládání střípků jednotlivých informací do komplexního obrazu. To jak Qwill uvažuje a Koko mu pomáhá. Tehdy jsem oceňovala i Qwillův osobitý humor. Teď už krapet méně. Také jsem si tehdy nevšimla těch občasných chyb a tiskařských šotků, jež se v knize vyskytovali. Pravdou ale je, že zdaleka ne v tak velké míře, v níž se vyskytují v novějších knihách. A už vůbec jsem si nevšimla občasných popletených informací. Např. Kdo, že odvovolal ten oběd s Qwillem. Myslela jsem a v prostřed knihy bylo tuším psáno, že to byla Sandy H. Ke konci se ale tvrdí, že volala její služebná a není vůbec zdůrazněno, že by měla pouze vyřizovat vzkaz od své paní atd. Myslím, ale že překlad byl slušný a pravdou je, že ty zvláštní větné konstrukce jsou způsobeny dobou, kdy byla kniha napsána. Autorka knih totiž proslula mimo jiné tím, že byla velmi tajnůstkářská. Takže s jistotou ani nevíme, kdy přesně první díl vznikl. Víme pouze, že originál vyšel poprvé v roce 1966, což je pěkných pár let a že dost knih ze série bylo vydáno po úspěchu v těsném sledu, což bylo umožněno tím, že autorčin šuplík byl velmi hluboký a plodný. Rozhodně nelituju toho, že jsem si knihu přečetla znovu. Je to taková klidnější krimi starého střihu okořeněná mými oblíbenými zvířaty. PS: Musíme autorce odpustit i to, že některé znalosti o kočkách, jež tehdy měla, byly již překonány. Ale jelikož to není encyklopedie, tak to tolik nevadí.... celý text

Supernova 2020, Marissa Meyer

2,4/5 Tahle série opravdu srší, ale zabitým potenciálem. Opravdu jsem se celkem těšila na tento díl, protože mě přeci jen zajímalo, jak to celé dopadne, ale... Ze začátku jsem se opět nemohla začíst. V prostřed jsem knihu nelogicky odkládala i v nejnapínavějších momentech, protože mě to zdaleka nebavilo tolik, jak tvrdily PR hlášky ani jsem tam neviděla tu hloubku, co slibovaly. V tomto díle vůbec. A četla bych to asi ještě měsíc, nebýt nespavosti. A co teprve ta spousta pravopisných chyb a tiskařských šotků. Alespoň, že hlavní hrdinka konečně začala působit krapet lidsky, i když to autorka v tomto směru krapet přehnala. Hlavním produktem této snahy je devalvace inteligence naší hrdinky a to až na hranici uvěřitelnosti. Ano, byla, jak říkám, lidská, ale přesto jí mohla nechat alespoň krapet IQ. Ale co mě "dojalo" nejvíce, byla ta průhledná zápletka a nejen jedna. Vlastně všechna má podezření od prvního dílu se vyplnila. Ale co mě štve úplně nejvíc, je toto. **Zmiňuje se tam jakýsi zrádce ve vlastních renegátských řadách, díky němuž se "zlouni" o všem dozvěděli a podali si hrdinčinu "rodinu", pokud si myslíte, že se dozvíte jméno, tak to rozhodně, ne.** To byla vlastně jediná věc, kterou jsem neodhadla dopředu. A zůstane neobjasněna, ledaže by autorka plánovala další sérii z tohoto světa. Dle epilogu to tak bohužel vypadalo. GRRR. Ten epilog bylo krapet překvápko, ale vlastně jen proto, že jsem zapomněla na své vlastní "malé" podezření. A musím říct, že nemilé. Moje vtělená noční můra. Nemluvě o tom, že z mých oblíbených postav se buď stali bezpáteřáci anebo umřeli, většinou. Krapet mi to přišlo jako parodie na antiutopii, ne že by to tak autorka asi plánovala. Ale co můžu soudit, zase tolik jsem jich nečetla. A zač vlastně ty dvě hvězdy. Zaprvé vtipy, bylo to sice zdlouhavé až nudné, ale sem tam jsem se fakt zasmála, sršelo to snahou o humor a ironii. A pořád tam alespoň bylo méně vaty než ve dvojce. Koneckonců já vím, že autorka umí lépe. Nerada to říkám, ale četla jsem její Kroniky, sic nejsem jejich fanda. Přesto musím říct, že hravě strčily tuto sérii do kapsy. Jak konceptem světa, jeho promyšleností, jednotlivými postavami, jejich charaktery a osudy.... Krapet se obávám, že autorka až po uší zabředla do spisovatelské krize. Druhou hvězdu dávám právě za snahu sérii dopsat, ať to stojí, co to stojí. Přesto si myslím, že kdyby autorka zůstala u původního nápadu na duologii, vyšlo by to lépe. Takhle to bylo natažené, div to "neprasklo". Koneckonců kniha chvílemi ilustruje i to, že ne vše, co je považováno za zlé, je nakonec zlé a i to, že dobro, přestože je konáno s dobrým úmyslem, může ublížit. Za pokus o vykreslení tohoto těch pár procent navrch. Ale stejně některé scény byly dovedeny až na okraj ad absorudum. Vlastně jsem z celé série taková rozpačitá.... celý text

Máj 1987, Karel Hynek Mácha

3/5 Ačkoliv jsem mívala básně ráda a snad i právě proto hodnotím jako střed. Nepatřím, nikdy jsem nepatřila a asi už nikdy patřit nebudu mezi milovníky pana K. H. Máchy (ať už jeho díla i jeho výbušné až násilnické povahy, jak jsem tak slyšela). Navíc v hypotetickém souboji Karel Jaromír Erben versus výše jmenovaný pro mne vždy zvítězí Kytice. Ale přiznejme si, že porovnáváme neporovnatelné balady X lyricko- epickou báseň pro náročnějšího aktivního čtenáře, což o to pochopit děj, který nám byl jako pit.mcům ještě ve vydání, jež jsem četla z roku 1987 vysvětlen v doslovu, s trochou soustředění není tak těžké, ale tím by u mě rozhodně básnický rozbor této básně skončil, neboť více nemám, co bych k tomu řekla, jenť toto: číst to bylo v mém stavu torturou. Ale tím podobnost s exekucí vězně "naštěstí" skončila, co u vězně začíná hroznou bolestí, to končí smrtí X co u mě začalo bolestí hlavy při snaze báseň rozlousknout, skončilo po jejím dočtení úlevou. Obávám se přesto, že ouplné pochopení se nedostavilo. Ten přesah je na mě moc. Ještě, že je to tak krátké, dá se to přežít. :) Konstatováno, že Byronův Vězeň Chillonský se mi líbil mnohem více, ať po zvukomalebné stránce, tak po stránce výrazové... Čteno dobrovolně, nikoliv povinně a už vůbec ne kvůli maturitě.... celý text

Nikdy neříkej nikdy! 2010, Petra Martišková

2,5/5 Ačkoliv mi hlavní hrdinka knihy na jejím začátku nepřirostla k srdci, a byla mi až protivná, je na ní nejlépe patrný posun postavy a je asi i nejplastičtěji popsaná, ale zase ne tak že by ostatní byli jen bezcharakterní křoví. Ze tří knih, jež jsem od autorky četla, jsem do ní šla s nejmenším očekáváním a přesto se mi líbila. Mnohem lepší než Láska z konce světa, na níž bylo ještě hodně vidět nemoci knih začínajících spisovatelů. I když určitá neodpovědnost, a věci nad kterými jsem se jen divila a protáčela oči a jež jsem kritizovala už v té zmíněné knize, je i zde, tak to beru jako takový relax pro slečny a chápu, že autorka nemá v prní řadě za cíl mládež poučovat, ale zabavit. Přečtu si tedy i Zůstaň se mnou, lásko, kterou jsem měla číst původně, jakožto lehké pokráčko Lásky z konce světa. Románky Tanec v srdci a Letní vzplanutí si ještě rozmyslím. Koneckonců víc toho od autoky v knihovně stejně nemáme.... celý text

Protivníci 2019, Marissa Meyer

2/5 Tento díl mi přišel ještě o kapánek slabší než ten předchozí. Neříkám, že tam nebyly nějaké pěkné myšlenky a to i nějaké hlubší, to byly, za mě třeba ta pasáž s Callumem. Bohužel tam ale také bylo nacpáno spoustu vaty, a to až tak, že mi nedělalo potíže knihu, třeba i několik dní nečíst a nechat ji ležet. Obzvlášť začátek mě nebavil a bohužel střídání přemrštěné akce a přemíry vaty pokračovalo až do konce. Nemluvě o té spoustě gramatických chyb a tiskařských šotků, kteří textu též neprospěli. To celé mělo vliv na to, že jsem tuto téměř 500 stránkou bichli četla déle než 14 dní. Až tak že se mi i krapet ulevilo, že je to za mnou. Slyšela jsem, že poslední díl je lepší, tím pádem ho budu číst taky, ale až později. Nesnáším totiž nedočtené série. Teď si dám krapet oraz od knih s dvěma perpektivami pohledu.... celý text

Petr a Lucie 1997, Romain Rolland

3/5 Úťlá knížečka, k níž jsem se dokopala, přestože nemám nijak zvlášť ráda klasiku, anichž bych ji musela číst kvůli maturitě. Kvituji především ten nízký počet stran. Sedla jsem k tomu a přečetla to za necelý jeden večer, přestože mi tento lyrizující styl vůbec nesedí. Milostná linka mě neuchvátila a konec byl vzhledem k situaci očekávatelný. Zajímavý je ovšem přesah díla z tehdejší doby v konsekvencích nynější situace a to, že toto dílo stále má co říci.... celý text

Renegáti 2018, Marissa Meyer

2,5/5 První díl série Renegáti mám za sebou. A pocity jsou veskrze smíšené. Pro mě byl začátek dost složitý kvůli té přehršli postav, s kterou se máme hned v první kapitole seznámit. Shrnu- li to, tak vím jistě jen, že tam byli nějací hrdinové a nějací padouši. Fakt bych ocenila přehled postav na konci. Stále se mi totiž i na konci knihy pletla prvotní šestka. Nepomohlo tomu ani to, že jména zůstala původní. Pravda, ale je, že třeba i Thunderbird sice zní lépe a lépe se s ní i jazykově zachází než s jejím českým ekvivalentem, natož u těch ostatních (horor pro mě v tomhle ohledu je Lady Imdomitable), ale nepřekládání vlastních jmen má i svá úskalí. A postavy a jejich charaktery, zmíním např. hlavní postavu Novu, ta mě tak neskutečně většinu knihy vytáčela a štvala, až se to skoro nedá. Ještě štěstí, že nejsme celou dobu jen v její hlavě. Ale alespoň byla plastická, což u některých jiných postav prostě nevyšlo. Zajímavé je, že z hlavních hrdinů mě zatím štvala jen ona a zloduši, i když byly tam i momenty, kdy by potřebovali proplesknout i klaďasi a štvalo mě i to, že Renegátská rada jako taková bohužel moc plastická nebyla. Myslím, že by neuškodilo, kdyby se pár postav zrušilo. Na obálce máme reklamní názory, které poukazují na obrovský popkulturní přesah, což je celkem k ničemu pro někoho, kdo se superhrdinským knihám většinou vyhýbá jako čert kříži. Jen mě napadlo, že jméno Gatlon jsem někde už slyšela, ale kde, ani na to jsem si v průběhu celé knihy nevzpomněla. U knihy mě držela spíše jen zvědavost, jak to nakonec skončí s romantickou linkou, i když i několik otázek, jež mi nedaly spát. Bohužel většinu odpovědí jsem se ještě nedozvěděla, přestože nějaké domněnky mám. Co mě na knize vytáčelo ještě více, než hlavní hrdinka, bylo, kolik jen tam bylo překlepů a přešlapů v samotném textu. Tak trochu se nedivím, protože je kniha fakt tlustá, což je další mínus. A taky mě vůbec netěší, že je to trilogie. Co mě naopak zaujalo je především koncept světa. Myslím, že by z něj šlo vytěžit opravdu hodně. To, že je z knihy vidět, že autorka už za sebou má nějaké spisovatelské zkušenosti, takže jazyk, a tím pádem i převod, by byl dobrý až na ty kiksy, co jsem už zmiňovala. Obálka se mi sice moc nelíbí, ale k tématu sedí jako prdel na hrnec. A ta romantická linka. I když fakt bych po boku Adriana radši viděla někoho jiného. Pravda, ale je, že v tom případě by to nebylo tak zajímavé kvůli úhlu pohledu boje dobra proti zlu. Kupodivu musím říct, že přestože jsem nebyla ani nijak moc uchvácená z Měsíčních kronik, tak tady to je ještě o level níže a nedokážu se rozhodnout, ani zda byl ten cliffhanger dobrý. Asi byl ale taky mě pěkně vytočil. Další díl mám už ale doma, tak uvidím.... celý text

Iko sama sebou 2019, Marissa Meyer

3,3/5 Nevím sice proč, ale tentokráte mě to tak nepohltilo. Možná jsem čekala něco velkolepějšího. Sem tam i nějaká češtinská chybka. Musí se ale nechat, že autorka to má dost promyšlené, viz osobnostní čip. Za mě jsem ale ráda, že už mám celou sérii za sebou. Přeci jen nejsem autorčina velká fanynka. Uvidíme, zda si i sama spisovatelka bude myslet, že téma je už vyčerpané anebo nám časem naservíruje něco dalšího.... celý text

Iko 2018, Marissa Meyer

4/5 Přestože komiksy nijak zvlášť nevyhledávám. Za celý svůj život jsem jich přečetla jen několik. Tak musím podotknout, že tento byl opravdu skvěle zpracován. Na komiksech mi většinou vadí jistá chaotičnost a že přesně nevím, kterou bublinou mám začít, což zde díky bohu nehrozilo. A přestože nejsem nijak vášnivá faninka kronik a ani autorky, tak si myslím, že toto je opravdu geniální tah, jak příběh ještě obohatit, rozvinout a hlavně, jak rozšířit čtenářskou základnu. Vše bylo, jak má být a mně vadí jediná věc, že má komiks dva díly. Ještě štěstí, že jsem si prozřetelně půjčila oba najednou, takže nemusím být tak naštvaná za ten cliffhanger, kdybych musela čekat, to by byla jiná věc. Zatím mi i plně vyhovovalo, o kom všem komiks a jakým dílem pojednává. Přeci jen některé postavy se mi i v původní sérii líbily více a jiné měně. A jelikož nemám ráda obzvášť Cinder a Kaie a následně Scarlett i Zeeho, tak mi v tomto díle vůbec nechyběly. A, že se představy neshodují se ztvárněním, se dá čekat. Jinak kresba byla opravdu povedená, i když ztvárnění Winter mi i přes to, co jsem říkala předtím úplně nesedlo. S povděkem kvituji smysl pro humor, kdyby byl každý komiks takto povedený a ještě vtipný, bylo by to super.... celý text

Krysařovy střevíce 2008, Joanne Harris

2/5 První díl jsem četla a viděla i film. Můj názor na knihu byl, že je průměrná, film byl lepší. Jelikož jsem ale neměla co číst, rozhodla jsem se, že půjdu do dílu druhého. Chyba lávky. Není lepší. Akorát mnohem tlustší a natažený, jak kšandy Thierryho de Tresseta, kdyby nějaké nosil. To, co mě na prvním díle fascinovalo a nutilo číst, byla nespoutanost hlavní hrdinky Vianne a její charakter, osobnost. V tomto díle se ale vše z Vianne jakoby ztratí. Chápu proč, i proč byla kniha napsána. To ale nic nemění na tom, že mi tentokráte styl psaní seděl ještě méně. Samé květnaté popisy a fantasijno, ale v knize se toho jinak moc neděje. A konec přesně takový, jaký byste čekali od románu pro ženy, zvláště má-li kniha mít ještě pokračování. Nemluvě o tom, že autorka kapánek vykrádá a recykluje sama sebe. V prvním díle Černý muž, v druhém díle Zlodějka srdcí, jež ho zastoupí. Tentokráte dokonce 3 vypravěči, kteří než zjistíte kdo je kdo, stejně jako v prvním díle pěkně matou. Nemluvě o nějakých kiksech ze strany vydavatelství či překladatelky, ne že by nebyly, ba právě naopak. Jak vás ale kniha stále nutí kontrolovat, zda se neztrácíte v postavách a ději, tak jediným výsledkem je, že jsem už neměla kapacitu hledat chyby. Do dalšího dílu se ale pustím stejně, ale až časem, nerada totiž nechávám nedočtené série.... celý text

Malované dějiny Evropy 2018, Vít Haškovec

Crohnova choroba, ulcerózní kolitida 2006, Pavel Kohout

1,5/5 Jednu hvězdičku dávám za informace lékaře o chorobě. Myslím si ale, že šlo vše vysvětlit pacientům více laicky. Většina knihy je akorát spoustou odborných výrazů a odborných názvů stavů, do nichž se může pacient dostat a v nichž se mi hůře orientovalo, i když nějaké znalosti o zdraví mám. Sem tam jsem se, ale i něco dozvěděla. Stravitelných info je ale poskrovnu. Pamatuju si třeba, že v akutní fázi Crohnovy choroby by pacient neměl jíst jablka resp. by se měl vyhnout nerozpustné vláknině. A v případě, že nestráví tuky a ani mléčné výrobky, tak si užije ústavní péče pod dohledem lékařského personálu a jíst nebude nic, leda tak umělou výživu do žíly. Druhy diet u crohna jsou bezezbytková, astronautická atd. Problém vidím i v tom, že kniha pojednává, jak o ulcerozní colitidě tak o crohnově chorobě, chápu, proč (lze je od sebe obtížněji odlišit, protože mají obdobné projevy), přesto v tom má ale pacient občas guláš. Ještě horší je ale část receptová. Nevím, sama vařit moc neumím, takže jsem to probírala s osobou, která má větší znalosti než já a přišlo nám, že převážně redukují vejce. Nevíme proč. A většina receptů se neubírá cestou jednoduchosti ale spíše složitosti. Osobně bych chtěla vidět, jak dle toho někdo uvaří něco poživatelného. Možná by to kdosi dal, ale recepty by musel dost překopat. Začínající kuchtík nemá šanci. Navíc zde není rozlišeno, které recepty jsou pro Crohna a které pro Ulcerózku, což je zásadní problém. A dokonce se i griluje. :D Půl hvězdy tedy dávám za vyčíslení obsahu energie v kaloriích, bílkovin, tuků, sacharidů a cholesterolu u jednotlivých receptů, která ale neplatí, pokud by byl někdo nucen je upravit. Kniha má tedy účel veskrze orientační a mně mimochodem dost vyděsila a hodně si rozmyslím, zda půjdu se svými problémy k lékaři. Ty popisy procedur a léčby byly veskrze děsivé. A ještě si neodpustím přípodotek, tyto choroby jsou sice léčitelné ale nejsou vyléčitelné a tak mi přijde spíše k pláči názor, některých lékařů, že se s touto chorobou dá plnohodnotně žít. Jistě, asi tak dlouho dokud tělo nestráví všechny své zásoby a pokud se pacientovi podaří přežít "ve zdraví" všechna vyšetření bez větší újmy a že jich je, což je dle mého laického názoru rovno zázraku. Zní mi to jako lehce ironické rčení: Přežít se nedá jen vlastní smrt. Komentář se vztahuje k vydání od Forsapi z roku 2006... celý text

Vezmi si mé srdce 2023, Kasie West

3,2/5 Tato knížka má jednoznačně zajímavý námět a i celkem sympatické a propracované postavy. Jak už jsme u autorky zvyklí, je téma knihy hluboce aktuální. V tomto případě jsou to mimochodem i sociální sítě a jejich dopad na vztahy a okolí jedince, jež je používá a nebo nepoužívá. Hlavní postava Wren sice není taková sympoška, ale má k tomu své důvody a my je poznáváme v průběhu příběhu. Poté, co se seznámí s Asherem, jenž se jeví jako opravdový sympaťák.. Ale nebyla by to Kasie West, aby vše bylo tak jednoduché, jako se zdálo na začátku. A nebyl by to ani život sám, aby to bylo tak jednoduché, a to já právě na Kasie obdivuju, jak se dokáže nacucat inspirací ze života a jednotlivé zážitky pak přetavit v barvitý knižní příběh, třeba o něčem úplně jiném. Její story jsou obvykle jako puzzle s mnoha dílky a obvykle vše pěkně sedí. Cosi mi ale nesedělo tady. Problém jsem měla s tím, že mi hlavně zpočátku utíkal význam dialogů mezi jednotlivými hrdiny, což se mi bohužel občas stává i u jiných knih a nemusí to být nutně chyba knihy. Hlavní, co mi ale vadilo, byl ten podraz, i když se autorce fakt povedlo to zaonačit tak, že z této strany jsem to opravdu nečekala. Hezky nás povodila za nos. Nepřijde mi ale realistické, že by se takovýto zádrhel mezi vztahy vyřešil tak snadno a to hlavně díky nastavení hrdinky. Jinak kvituji pěknou kreslenou obálku a i to další téma knihy, které vlastně autorka ještě nikdy nevytáhla a to je práce dobrovolníka ve zvířecím útulku. Po přečtení mám bohužel pocit, že se jedná o jedno ze slabších děl autorky a jsem vlastně ráda, že už mám plno. Přesto ale doporučuju k přečtení, aby si čtenáři udělali na knihu názor sami. Přece jen každý jsme jiný a každému se líbí něco jiného. Už třeba kvůli seznámení se s prací v útulcích, osobně jsem se s knihou, kde by se o tom psalo ještě nesetkala. Koneckonců tahle pasáž byla docela osvěžující.... celý text

Bůh lovu 2023, Věra Mertlíková

3,5/5 Jak vidno autorka vychází z konceptu podobného V. Vondruškovi, volí v knize formu na sebe navazujících příběhů jako tomu bylo v Dýce z hadem, tam též chronologicky. Osobně by mě zajímalo, zda s případnými dalšími díly by dokázala koncept chronologie udržet. V. Vondruška od toho upustil. Porovnání s ním se přímo nabízí, přesto musím podotknout, že se zde nejedná o pouhý plagiát a autorka navíc má, co panu Vondruškovi lehce schází barvitý sloh, vytřibující se jazyk, dar zahrát na city a je na začátku kariéry. Nejsem zdatná v dějepise, proto nemohu být dobrý garant kvality práce se zdroji, přesto vám ale řeknu, že mně se příběh líbil a nenašla jsem tam nesmysly a nedorazy v zápletce i ději. Co kvituji s povděkem je i slovo závěrem, i podle něj soudím, že se autorka tentokráte více připravila, než v předchozích knihách. Smím-li soudit z komentů, protože toto byla má první kniha od ní. Co se mi na knize nelíbilo a zač jsem strhla hvězdu, je spousta násilí a kruťáren, která sice mají opodstatnění. To ale nic nemění na tom, že bych knihu doporučila spíše lidem se silnějšími žaludky anebo těm, co se zajímají o historii trochu jinak, než jen z učebnic. Uvidíme, zda se nějakého pokráčka dočkáme. já za sebe jsem zvědavá, co bude dál.... celý text

Láska je... 2023, Tracy Andreen

2,4/5 Na knížku jsem se po předchozím díle, který měl nynější optikou jen drobné mušky, opravdu docela těšila. Zdaleka jsem si ji ale neužila tolik jako právě předchozí díl Vánoční prázdniny a dost mě to mrzí. Zdálo se mi, jako by autorka měla nějak těžší ruku při jejím psaní ne-li rovnou autorský blok. Místy mi konverzace trochu nedávaly smysl. Přišlo mi, že se autorka snažila uchopit spoustu důležitých témat v jedné knize a místy si to prostě nesedlo. Některé myšlenky mi přišly tendenční a tlačené krapet na sílu. Jiné naopak lehce naivní a k inteligenci hlavní hrdinky nekorespondující. Mimo jiné mi též přišlo, že jsme bohužel viděli až moc do hlavy hlavní hrdinky Finley a díky jejímu nastavení, to nepůsobilo už tak vesele a odlehčeně jako předchozí část, ale spíš depresivně, i když i tam nebyla nouze o těžší témata bylo to jiné a lepší. A ty flashbacky, někde už jsem psala, jak je nemám ráda, tady byly opravdu místy nepřehledné. Navíc zde bylo dost málo akce, ne že by se nedělo nic ale bylo to krapet upozaděno. Nejsem si jistá, zda kostrbatý styl byl autorčiným dílem či překladem. Takže tedy hodnotím 1 hvězdou krásnou obálku ( stejně ale předchozí byla hezčí ) a 1,4 hvězdy si mezi sebe rozdělí klasický námět, myšlenky knihy a její důležité poselství a postavy. Myslím, ale že knihu šlo napsat i lépe. Konec byl pěkný ale celkové vyznění ztvárnění knihy nezachránil. Navíc mi přijde, že nám zbylo několik důležitých otázek nevysvětlených a tím pádem dost materiálu na další díl. Doufám, že pokud bude a vydají ho i u nás, bude napsán lépe. Já osobně bych ho klidně zkusila.... celý text

Poslední školní večeře 2023, Robin Stevens

3/5 Zajímavý díl série. Překlad lepší, i když je překladatelka stejná jako u předchozí knihy. Bohužel jsem ale zjistila, že autorka je úplně mimo a tamní korektorka s ní. Na několika místech jsou chyby, autorka si plete jména postav a nejen to. Někde máme dvě Rybky a žádnou Kitty, jinde je odborník na tamní Deepdeanské hotely Hazel, i když je z Číny. Pak se dozvíme, že kolejní plšík Čatní měl zástavu srdce a na konci knihy si to vesele oždibuje sušenky a jako vrchol mimoňství považuju doslov, kde nás autorka ujištuje, že holky zestárly méně než ona prý "o pouhé dva roky". Přitom v prvním díle byly v prváku a tento díl se odehrává ve čtvrtém ročníku. A ta anotace taky zrovna neodpovídá ději. Přitom já se nepovažuju za náročnou čtenářku, ale tohle. Přijde mi, že to v některých ohledech jde s autorkou z kopce. Jinak námět je zajímavý, postavy v celku na dětskou knihu prokreslené, zápletka ujde, i když autorka opět opakuje jisté vzorce. Překlad dobrý, ale ty korekční chyby mi nedají spát. Naše vydavatelství navíc musí díky licenci s knihou zacházet, jako by byla bez chyby a překladatelka si nemůže dovolit ten luxus, že by svévolně opravovala chyby, neboť by to bylo považováno za zásah do díla. U série už vydržím, předpokládám, že moc dílů už není. Základní série jich má totiž pouze 9 + 8 mezidílů, které se u nás většinou nepřekládají. A co bude poté, uvidíme.... celý text

Láska z konce světa 2009, Petra Martišková

2/5 Moje druhá zkušenost s autorkou, kniha samozřejmě není lepší než ta předchozí. Patří totiž mezi starší kusy. Taková tenká knížka. Měla jsem ji přečtenou za jeden večer. Problém jsem měla na začátku se spoustou jmen postav, které na na nás autorka během zhruba 30 stran vychrlí jako kulomet a také ho vidím mimo jiné v tom, že je to autorčina 3 kniha a ona už si plete postavy či co nebo jsem to jen nepochopila? V jednom odstavci Lucka, že by sestra a v následující větě Lenka jako nastávající nevěsta, a to jako prr.. O výchově k odpovědnosti by snad něco jako budoucí sestra měla hlavní hrdinka Jana vědět, ale osvěta se zde nekoná a neřeší. Nedivila bych se, kdyby se jiné čtenářky s touto postavou setkaly v mnohem méně komfortní situaci v nějaké další knize. Jedna se tam rozhodně nabízí, ale co by taky postava řešila, kdyby si z prázdnin neodvezla památku, že jo? Koneckocnů autorka má jednu vlastnost a to vracet se do stejné řeky znovu akorát z jiného úhlu pohledu. Nedá se přejít ani jistá plochost postav a je znát i nevypsaná ruka. Snad se autorka časem zlepšila, ale já to moc neposoudím, protože z její široké palety knih u nás mají celkem 5 nejstarších kusů, plus Náhodou, kterou jsem jako nejnovější četla minule. A ještě nějaké kusy pro nejmenší, až tak ale neexperimentuji.... celý text

To nejlepší z poezie 19. století 2005, * antologie

4/5 Z nostalgie dávám čtyři hvězdičky díky vzpomínkám na SŠ, která ve mne tato sbírka vzbouzí. Tento vyčerpávající výbor vice než 25 našich básnických velikánů jsem totiž četla poprvé již v roce 2007 a to právě na střední škole. Tehdy jsem ještě trpěla na básně a i tehdy jako dnes se mi některé básně a jejich autoři líbili více jiné méně... Měla-li bych hodnotit nynější optikou, tak by to ty 4 hvězdy fakt nebyly. Projevit se mohlo i to, že před lety jsem měla přečteno za jeden den, ale tentokráte jsem četla déle než rok. U některých autorů bych ocenila více z díla, u jiných jiné úryvky a některé bych úplně zrušila.... celý text

Náhodou 2023, Petra Martišková

3/5 Moje první kniha od této české autorky. Do knihy jsem šla s jistými očekáváními, ale nebyla zdaleka tak špatná, jak se mi na začátku zdálo. Kniha obsahuje mnohá klišé, přesto ale nepůsobí lacině. Autorce se i povedlo s pomocí jejích "přátel" snad i celkem zdařile zasadit děj do kanadského Toronta, takže si chvílemi člověk připadá, jakoby byl na dovolené :) A má chuť, když ne se tam vypravit, tak se alespoň podívat na nějaké pěkné fotky zmíněných míst. Kniha obsahuje množství vulgarismů, které sice nejsou použity pouze prvoplánově. Přesto mi trochu zkazily zážitek z četby a nebyl by to románek, kdyby tam nebyly nějaké intimnosti. Na takové scénky mě sice moc neužije, přesto jsem ale vytrvala a musím říci, že účel kniha splnila a já se i chvílemi bavila. A i chvílemi záviděla jednomu z hlavních hrdinů, takové sourozenecké pouto.... celý text

Případ tajemné krinolíny 2023, Nancy Springer

2,5/5 Jsem ráda, že můžu autorce po delší době dát alespoň trochu vyšší hodnocení. Tento díl se mi opravdu zdál promyšlenější a propracovanější než některé předchozí. Máme tam i historický odkaz na jeden skutečný válečný konflikt, který celé knize dává uvěřitelnější rámec. Myslím, že se hodí sem tam i mladší generaci skrze knihy i formou vymyšlených příběhů ukázat hrůzy války. Samozřejmě přiměřeně jejich věkové hranici. Překlad byl dobrý. A i když by se i této knize dalo něco vytknout, tak budiž. Těším se na následující díl, opravdu. :)... celý text