• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Narušení děje - Emma Kausc

Literatura a život mají společného jmenovatele: příběh. Píší se sedmdesátá léta a William „Mole Man“ Lyttle vykope v tunelu pod svým domem větu, která nezvr... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Emma Kausc

Narušení děje

„Plytké myšlenky, špatná stylistika, absence autorského rukopisu. Z toho se dobrý román nedá udělat. Utrpení číst.“
— janamaluveckova

---

Narušení děje

„Já asi chápu v čem je to velký román, akorát prostě mi v principu pak nedochází, jak se v něm orientovat. Takovéto knihy jsou na nic v tom, že když je přestanete číst v půlce, tak se nic nestane.“... celý text
— Kopta

---

Cykly

„Básně Emmy Kausc jsem četl dřív než její román a teď jsem se k nim díky němu vrátil. Zatímco román pro mě byl velkým zklamáním, toto stárne moc dobře. Musím říct, že je autorka mnohem přesvědčivější básnířka než prozaička. Obrazotvornost, fragmenty celků, celková stavba sbírky, jen máloco z české poezie mě baví víc jako tahle kniha. Hvězdičku dolů za přímo odpornou ediční úpravu, za kterou ale autorka nemůže.“... celý text
— DavidPvlt

---

---

Narušení děje

„Sebechválivé pasáže, budiž. Bylo mi z nich často trapně ale chápu to jako autorské gesto. Neustálé odbočky, taky dobrý, to já můžu a koneckonců se to jmenuje "narušení děje". Mám rád i knihy, které se čtou složitěji. Ale celé mi to přijde pedantské a žvanivé. Kausc psát umí, jsou tam skvělé pasáže, ale celek je... uh. Co mi přijde úplně ustřelené je argument recenzentů, podle kterých jde o titul, který má rezonovat ve světě. Čím? Tím, že se tam nikdo nejmenuje česky? Že se to odehrává v cizině? Souhlasím s Evou Klíčovou z TLDR, světové je to leda tím, jak velkou má hrdinka uhlíkovou stopu ze všeho toho smutného přelétávání světa jen tak z hecu.“... celý text
— DavidPvlt

---

Narušení děje

„Naštěstí se mi to nestává často, ale přesto občas jo. Bylo to Narušení děje, ale spíše to bylo narušení knihomolky. S autorkou jsem se při čtení absolutně míjela.  Nejen, že to nemělo téměř žádný děj, ale nebavilo mě ani když vyprávěla o Johnovi, o Alyoně. Občas jsem se chytla na nějakou hlubokou myšlenku, ale rázem to bylo pryč.  Emmě je 33 let a snaží se dát si svůj život do pořádku. Pochází z Čech a žije v Londýně, snaží se vypátrat kam zmizela její partnerka, jaký vztah má k Johnovi. Probírá tam různá témata, klimatické podmínky, LGBT, které bylo dříve absolutní tabu,... Pro mě nezáživný styl psaní, pořád jsem čekala, kdy nastane ta chvíle, kdy jsem ráda, že držím knihu v ruce, ale za celou dobu se tak nestalo.  Knihu k recenzi vždy dočítám, proto jsem se dobojovala do konce. Nepochopila jsem, co tím chtěla autorka říci, ani co bych si měla odnést. Ale věřím, že autorce při psaní pomohla,  aby se vyrovnala s určitými situacemi ve svém životě a přeji knize, ať jiní čtenáři jsou spokojení.“... celý text
— EvikU.