• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih František Šesták

Od Baltu k Jadranu - Po trase bývalé železné opony

„Obdivuhodny sportovni vykon. Strucny dejinny exkurz, ktery ma smysl a musime si ho pripominat. Popisky fotografii bych take uvitala, takhle to byla trochu tipovacka. Velke diky Frantiskove!“... celý text
— Sandalkar

---

Od Baltu k Jadranu - Po trase bývalé železné opony

„O putování obou Františků čtu ráda, je to takový balzám pro cyklostestovatelskou duši. Vždycky na základě těch knih naplánuju několik výletů, stejně to je i s touhle. A v dobrém závidím takového cykloparťáka a servismana v jednom.“... celý text
— Mufa

---

Od Baltu k Jadranu - Po trase bývalé železné opony

„Cyklistický deník zajímavé trasy od severu k jihu: železná opona opravdu už dvěma generacím nic neříká a je dobře ji připomenout takovýmhle cestopisným živým (a svobodným) způsobem. Spousta stručných informací o spoustě zajímavých míst, o jejich dávné minulosti a/nebo době relativně nedávné ve srovnání se současností. Železná opona vlastně vedla z velké části podle našich hranic s NSR a Rakouskem, takže oba cyklisté si hodně užívali na obou stranách našich hranic a i zde zdůraznili některá zajímavá místa (mj. kámen na svatojakubské cestě - 2825 km do Santiaga de Compostela, pěkná dálka od našich západních hranic!), vedle vlastních historek a také informací o (ne)úspěšných útěcích přes hranice na západ. V úvodu je pár faktů o (ne)možnosti cestovat přes hranice jiho/západním směrem před rokem 1989, včetně takových rádo zapomenutých, tehdy však téměř životně důležitých dokumentů jako celní a devizové prohlášení... Spousta fotek, ale většina bez jakéhokoli popisku, což mi vadilo stejně jako chybějící mapky tras, kudy pánové projížděli, nebo alespoň něco podrobnějšího než miniaturní mapka s naznačenou červenou linkou železné opony podél hranic a skrz Německo. Smutné je, že i když je prakticky všude již dlouho přístup, vysídlené a zplundrované oblasti širokých pohraničních pásem zůstávají jako trvalá mementa. A i skrz Německo je to stále dost patrné mj. velmi řídkým osídlením...“... celý text
— soukroma

---

---

Od Baltu k Jadranu - Po trase bývalé železné opony

„František Šesták s Františkem Hejtmánkem znovu spolu a znovu na cyklotoulkách Evropou. Tentokrát si dali za cíl projet trasu bývalé železné opony, která po 2. světové válce oddělovala totalitní východní blok od „imperialistického“ západního světa. Na jedné straně perzekuce, nesvoboda, porušování Listiny lidských práv a svobod, na straně druhé „ideologicky nespolehlivá, buržoazní“ demokracie a svoboda. Čas naštěstí ukázal, která strana zdi byla ta správná. Pánové, byť jsou již v letech, kdy by si mohli hovět v teple domova a užívat papučí, jsou stále aktivní a při chuti objevovat nová dobrodružství. Svou cestu začínají v německém Trawemünde na pobřeží Baltského moře a končí ji v italském Terstu po zhruba 2500 km ujetých na kole. Trochu mi na začátku chyběl datopisný údaj, kdy se výprava konala, stejně jako později popisky k fotografiím. V textu mě občas překvapily (ne)logické přesmyčky typu „cesta A je mnohem lepší a sjízdnější než B, proto jsme zvolili trasu B“, jinak se ale jedná o plynulé a odsýpající čtení. Dalo by se dokonce říct, že bylo vyhlazeno do takového lesku, až je téměř nezávadné a „přístupné i malým dětem“. Tím nechci nikterak snižovat obdiv k dosaženým výkonům obou pánů, ale po dočtení mi z jejich cykloputování zůstalo v hlavě jen málo. Možná je ale chyba na mé straně…“... celý text
— ludek.n

---

Z Čech až na konec světa Svatojakubskou cestou na mys Finisterre

„František Šesták (*1941) a František Hejtmánek (*1942) se v roce 2005 společně vydali na 6087 km dlouhé cykloputování z české vesničky Blatné až do vzdáleného Santiaga de Compostela a na mys Finisterre, který byl před objevením Ameriky považován za konec světa (odtud název knihy). Co všechno přitom zažili, s čím se potýkali a z čeho se naopak radovali, pak František Šesták sepsal a obtiskl do poutavého vyprávění, které vybavil hromadou momentek, orientačními mapkami, proslovy Václava Šaška z Biřkova L. P. 1466 a pochopitelně i zajímavými postřehy, nejen cestovatelskými, ale i nábožensko-společenskými. Jeho popis cesty je dobře vybalancovaný, nezachází příliš hluboko do detailů ani se nezdržuje zkoumáním patníků u cesty, takže se z cestopisného dobrodružství nestane suchopárný datový tok bez začátku a konce. Vzájemné verbální škádlení mezi oběma účastníky výpravy přináší do textu potřebné odlehčení (i když si dovedu představit, že v reálu to až tak veselé nebylo). S ochotou a vstřícnosti obyčejných lidí, jakož i s nadutostí úředních uniforem mám podobné zkušenosti ze svých cyklistických expedic, které ovšem nikdy neměly takovou materiální a mediální podporu jako Šestákova Svatojakubská cesta. Každopádně je to příjemné a poučné čtení. Klidně mohlo být i delší.“... celý text
— ludek.n