Nové komentáře u knih Hope Jahren
Když šeptá listí – Příběh stromů a mého života
„Kniha byla opravdu pozoruhodná. Líbilo se mi autorčino vykreslení přírody a přístup k ní. Kniha má své kouzlo a skvělý pohled do duše přírody“
— DreamerX9
Když šeptá listí – Příběh stromů a mého života
„Mám zvláštní úchylku. Zbožňuji podzim.
Ty dlouhé stíny, měkké sluneční paprsky, nejopravdověji modrou oblohu, paletu teplých barev všude okolo a hlavně vrstvu spadaného listí na zemi. Když se nikdo nedívá, tak se snažím špičkou boty vyhodit tu křehkou krásu znovu do vzduchu a sleduji, jak ladně klesá k zemi…
Nad knihou o šeptajícím listí, jsem doufala, že si užiji velkolepou podzimní romanci i v knižním světě.
Kniha, s originálním nazvem Lab girl, je opravdu spíše autobiografií, pro mě doposud neznámé přírodovědkyně.
Děj pomalu a příjemně plyne.
Moc se mi líbil respekt a téměř posvátná úcta autorky ke stromům.
Z jejích širokých znalostí se při čtení dá i poučit.
V tom nejdůležitějším mne ale nepřesvědčila.
Já osobně za největší zázrak na Zemi považuji hlínu. Ano zeminu, hlínu, půdu…
Bez jejích životadárných schopností by nebyly rostliny, živočichové ani my lidé.“... celý text
— Dámaskloboukem
Když šeptá listí – Příběh stromů a mého života
„Velice zajímavé, ale úplně jiné, než jsem očekávala: informace přírodovědné, botanické, o lese, kořenech, listech, životě stromů tvoří jen malinkou část - vydestilovanou do minimalistického, a proto úchvatného rámce. Mezi dlouhými kapitolami ze života autorky, v souvislosti i s jejím vývojem, je botanická vsuvka o pouhých pár stranách, v nichž je vždy něco, nad čímž čtenář údivem zalapá po dechu, nebo jde hledat další informace.
Epizody z vědeckého bádání autorky jsou různě zajímavé, nejvíc asi její vztah k parťákovi výzkumníkovi a k vlastní rodině (té původní norsko-minnessotské studené a té nové, ovšem období těhotenství a porodu je v jejím podání maniodepresivní pacientky bez podpory léků tedy hotový horor, povětšinu času trávila úplně hyn na zemi a nenáviděla sebe i svůj stav, a tedy i dítě ... její syn by tuhle pasáž snad ani neměl číst). Zajímavé jsou také informace z nejrůznějších míst, kam ji její projekty zavály - celé USA včetně Sitky na Aljašce, Havaje, ale i Evropy, zejména Oslo, kde příběh končí.
Líbilo se mi to, nejen obsahem, také styl byl velmi originální a čtivý.“... celý text
— soukroma
Když šeptá listí – Příběh stromů a mého života
„„O čem je ta knížka?“, zeptal se mě Bill jednoho večera.“
Když vezmete tuhle knížku do ruky, bude nejspíš první, co vás zaujme, krásná obálka, některé knížky prostě zaujmou už jen svou vizáží, a tomto případě vydavatelství podle mě odvedlo dobrou práci :-) ... a pak hned, věřím, bude následovat i krásný, poetický, a teď už vím, že i trefný a dobře zvolený název knížky ... "když šeptá listí" ... pokud si získal Vaši pozornost, tak tahle knížka je pro vás ... nejspíš jste poetické duše a máte kladný vztah k přírodě :-). Takže, o čem, že tahle knížka je?
Těšte se, máte v rukou pěkný příběh ... o jedné spisovatelce, která vlastně není spisovatelkou, ale uznávanou vědkyní, a která se rozhodla se čtenáři podělit o svůj život, o to, jaké to je, když se člověk s něčím potýká, a to jak na poli profesním, tak soukromém, ony se totiž ty soukromé a profesní vichřice tak nějak proháněly jejím životem současně ... periodicky se opakující vzlety a pády ...
Hope Jahrenová není spisovatelka, psaní nestudovala a přesto píše přesně tak, jak to má ona sama ráda u jiných spisovatelů, píše čistě, nezápasí s textem a neočekává uznání, a když se jí ho dostane (jako spisovatelce i jako vědkyni), vlastně ho ani nevnímá, je původní, je svá ... a dělá, co ji baví a naplňuje a vlastně si ani nedokáže představit, že by dělala něco jiného ...
A navíc, zjistíte, co se stane ...
... když se s pomocí mízy rozvinou dva děložní lístky a nastartují fotosyntézu,
... když už je rostlina připravená a dočasné děložní lístky odpadnou a odumřou,
... a když se vytvoří první list jen s pomocí nejasné genetické informace a s nekonečným prostorem pro improvizaci ...
„Tak zavřete oči a představujte si ... třeba špičatý cesmínový lístek, hvězdici javoru, srdčitý břečťanový list, trojúhelníkový vějíř kapradiny, prstovité listy palmy ... a uvažte, že na jediném dubu roste víc než stotisíc lalokovitých listů a žádné dva nejsou naprosto stejné, že každý dubový list na téhle planetě je unikátním ztvárněním jednoho přibližného a neúplného náčrtu ...“
A je toho daleko víc, co se dozvíte, není to obsahově nijak těžké či náročné čtivo, spíš, jak jsem už předeslala, takové poetické zamyšlení nad přírodou a jejími procesy a taky nad stavem vědy v USA ... takže, pokud máte zrovna chuť na lehkou, odpočinkovou a nenáročnou četbu (jak jsem zjistila níže z komentářů, nejspíš odborně nijak zvlášť přesnou), o lásce k přírodě ... těšte se :-).“... celý text
— alef
Když šeptá listí – Příběh stromů a mého života
„Popis autorčina života bez hlubších možností k dalšímu se zamyšlení. Některé pasáže jsou rozepsány do detailů, její život na Havaji shrnut na pár stránkách. Nemám ani pozitivní, ani negativní náhled. Přečteno. Vracet se ke knize určitě nebudu.“... celý text
— Vyomi
