Dámaskloboukem komentáře u knih

Bohužel nesdílím vysoké hodnocení ani nadšení z komentářů přede mnou.
Knizka má zajímavou obálku a příběh dobrou kostru. Autorka je absolutní přebornice ve vymýšlení nepravděpodobných, rádoby originálních zápletek, které působí dost umělohmotně. A je jich v knize fůra.
Od poloviny jsem četla pouze přímé řeči a vynechávala to tlachání kolem, které se pořád opakuje.
Je tam spousta zajímavý citací, autorka zmiňuje velké množství knih, ale v tom balastu mi to nějak zapadalo.

9 13.12.2024

I když je to nastavovaná kaše, má poměrně dobrou úroveň. První díl je úžasný.
A Luca - jeden takový žije na Lounsku u nás v republice. Jen si úplně nejsem jistá tím tetováním.
Rozhodně to chce dívat se pořádně kolem:)

8 13.12.2024

Tohle je kniha s jakousi přidanou hodnotou, kterou jsem v tomto žánru vůbec nečekala. Tou hodnotou je těžké téma domácího násilí, které autorka do příběhu zapracovala. Ma smysl o tom psat, ma smysl to číst. Po těchto knihách většinou saháme pro jejich bezstarostnost a toto těžké téma nemusí být každému příjemné. I kdyby jednomu čtenáři knížka pomohla, tak by to stačilo.
Kniha je čtivá a postavy jsou krásně vykreslené. Mně osobně nejvíce učarovala postava psycholožky.
Jediné, co se mi nelíbilo byl úplný konec příběhu, kterým si autorka nahrála na smeč- na další díl.

8 13.12.2024

Jedno z velkých čtenářských překvapení tohoto roku. Knihu jsem si půjčila na základě anotace, že je to o životě, který je potřeba brát s pokorou. Čekala jsem všelicos, ale ze mě autorka zavede daleko na východ, do země cara, do období mezi válkou a hladomorem, mezi úplně prosté lidi žijící v jakési zvláštní vesničce, a ještě se mi to bude líbit, to určitě ne.
Některé prvky by obstály i v poměrně kvalitní fantasy, časově je příběh ne úplně přesně ukotven.
Ovšem kniha má až zázračně dobrý konec a je v ní spousta naděje.

19 30.11.2024

Ze všech autorových knih má tato na Databázi nejnižší hodnocení. V poměrně útlém svazku autor sděluje spoustu informací. Takže psát určitě umí, ovšem ten obsah mě nějak neoslovil. Nevyčetla jsem tam žádnou přidanou hodnotu ….. jakoze je to o pomíjivosti života apod.
Naprosto geniální byl pro toto dílo i pro autora nápad nechat ve filmovém zpracování ztvárnit Holly Andrey Hepburn.
I když ten popis v knize jí jaksi vůbec neodpovídá.

10 30.11.2024

Raminka na obálce dávají smysl, název už méně. Přesto mě knizka, od které jsem vůbec nic nečekala, příjemně překvapila. Hlavní postavy jsou vykresleny reálně, jejich chování dává smysl a dej se někam posunuje. Příjemné čtení.

Krásný obal a celkem povedena vévodská romantika. Pokud mate v oblibě tento styl určitě lze doporučit.
Já jsem si myslela, ze dnešní doba je taková dost rychla, a ze dříve byli lidé více zdrzenlivejsi. Ale kdepak! Toto čtení vás přesvědčí o opaku - co všechno se dá stihnout za 14 dni :)

9 01.11.2024

Musím dat teto schizofrenní knížce plný počet hvězdiček. Nějakým zvláštním způsobem mě zaujala. Vůbec nevadilo, ze jsem nečetla dva předcházející díly. V ději a postavách se zda, ze se orientujete od samého začátku, ale tím jak autorka odkrývá další a další podrobnosti postupně dokresluje čtenáři obrazek.
Žánrově nevím co přesně to je pohádka? Fantasy ? Nauka o řece s neuvěřitelnými prvky? Postavy jsou všechny zvláštní asi až na Srostlika a Járu. Dej je líčen z různých stran a někdy se tyto strany mění i po odstavcích. Pro mě prototyp schizofrenní knihy, která ale svým způsobem zaujme.

14 27.10.2024

Asi bych neměla hodnotit to, co jsem nedočetla. Film jsem neviděla a údajně je lepší než knižní předloha. Ta má rozhodně krásný obal a uznávám, ze se jedná o velice nevšední čtení, ať už skladbou příběhu, způsobem vyprávění i množstvím detailních informací, kterými je prošpikována.
Nicméně mně to připomínalo žvýkání suché slámy - taky je to nevšední zážitek, žvýkám žvýkám, čelisti bolí, ale nic se nemění, nikam se to neposunuje, pořád stejná chuť, konzistence se nemění, takže po nějaké době vyplivnu a nezůstal žádný vjem.

Po knížce jsem sáhla kuli názvu - jakasi rodinná povinnost. Pravděpodobně jsem nečetla o příbuzných, ale o lidech žijících na druhem konci republiky, před více než sto lety. Příběh je to jednoduchý s naprosto jasným vyhraněním kdo je jaký, co je správné a co není. Výchovný aspekt nelze přehlédnout.
Tehdy měla společnost dost odlišné morální i sociální zásady. Těžko říct, zda lepší nebo horší, než máme my teď. Čím se to tak rychle mění a kdo/co muže za tuto změnu?
Útlá knížečka je typické babičkovské čtení a úplně vidím, jak jde mezi “svou věkovou kategorií z ruky do ruky.

10 20.10.2024

Od tohoto typu literatury asi nikdo nečeká žádné hlubokomyslnosti, ale takhle odflaknutou práci, aby i tomto žánru jeden pohledal.
Samotný příběh asi není úplně špatný. Není to žádný originál, ten puget růží na konci si opravdu autorka pujcila z Pretty Woman.
Když ale má potřebu dej umístit o několik století zpět do historie, tak by měla zachovávat dobový kolorit ve vystupování svých hrdinu, nastudovat a ctít dobové zvyky, sociální hierarchii, způsoby chování a vyjadřování.
Po teto stránce je knizka dosti odflaknuta. Novodobý příběh a šup s ním par set let zpátky. Co autorka nenastudovala z historie, to přidala na sexu. Asi by mě nepřekvapilo, kdyby hlavní hrdinka při jízdě kočárem vytáhla mobil nebo vévoda místo na koni pro lepší efekt jezdil kabrioletem. Autorku si přidávám na seznam - never more - a jsem nastvana sama na sebe, ze jsem to dočetla až do konce.

11 14.10.2024

Fantasy nečtu a vlastně ani nevím proč.
Jestli existuje něco jako fantasy ženská a mužská, tak toto je spis ta první kategorie. Popisy přírody, lesa, hradu a jezera mi evokovaly záběry z Hobita.
S líčením charakteru hlavních hrdinu je to trošku slabší, ale co, hlavně ze to dobre dopadne.

9 14.10.2024

Rozhodně to není čtení pro každého. Souhlasím s tím, ze v prvních 2/3 knihy není skoro žádný dej.
Konec to docela vynahradil. A zápletka o které jsem netušila, ze nějaká vůbec je se pěkně rozjela.
Mne vyhovuje autorčin styl psaní, líbí se mi doba, do níž je příběh zasazen a hlavně pomalý a nenápadný přerod nesmělé Elizy v osobnost, kterou chtěla být.

13 14.10.2024

Číst to do 20ti let života, tak asi fajn. V mém věku už mi to ale připadá dost o ničem. Jiná literárně-věková kategorie.

8 14.10.2024

Díky náloži romantiky klidně autorce odpustím trosku nevypsanou ruku a nelogické drobnosti.
Která z nás by nechtěla bydlet na zámku, i když do něj táhne, kuchtit si tam dle vlastního rozmaru, i když občas se to nesní a ještě přitom potkat úžasného …, i když je to jenom polohrabě.

10 30.08.2024

Uff-to byl teda boj. Vydržela jsem až do konce a stránku za stránkou jsem čekala, ze konečně pochopím, o čem to vlastně cele je. Bohužel TO zásadní nepřišlo. Takže marne přemýšlím, co tím chtěla autorka ( pokud to tedy není autor, protože dodnes nikdo přesně neví, kdo Elena Ferrante vlastně je) říct.
Příběh začíná popisem dětství Lily a Lenu, které vyrůstají v komunitě špinavého předměstí Neapole minulého století.
Příběh je líčen dost osobitým způsobem, s velmi malým množstvím přímé řeči.
Pokud čtenář začne věřit, ze to, co dvě vyrůstající hrdinky spojuje je přátelství, tak mu nasledujici stránky tuto víru rozmetaji vniveč. A takto je to se vším - s láskou, uctou, rodinnou soudržností, sociální hierarchií, mocí. Jakmile uveříte, ze toto je fakt, tak po pár stránkách se vaše víra rozplyne. Celou dobu jsem si myslela ze označení Geniální přítelkyně - patří Lily a ona je to Lenu.
Je tu spousta nevyřčeného a to, co řečeno bylo, je za chvilku úplně jinak, než bylo původně.

Pokud mi tato kniha něco připomíná, tak Coppolova Kmotra. Toho jsem naposledy zvládla v rámci filmového festivalu do poloviny a druhou půlku jsem přečkala v předsálí kina. ( Aniž si toho tedy muj doprovod - uchvácený filmem- všiml)
Knihu mi doporučil kolega. Jemu ji vychválila jistá pražská lekarnice. Proto ji daroval k Vánocům své sestře do Klatov. Té se taky líbila. Tak jsem naznala, ze i pro mě,na severní Moravě, to musí byt tutovka. A ono ne. Bude to asi krajovou odlišností. Až ho příště uvidím, tak se zeptam, jak to má sestra a lekarnice s Kmotrem?

Nevšimla jsem si siluety na obalu a domnívala jsem se, ze se jedna o příručku pro současné vdavekchtivé slečny. A ze se něčemu přiučím.
Nepřiučila jsem se, ale historicky román jsem si báječně užila.
On to není klasický historický příběh. Děj to nemá, až na poslední stránky, téměř žádný. Autorce se povedl skvělý konverzační román. Doufám, ze tuto literární kategorii vymyslel už někdo přede mnou :)
Pokud ne, tak ji tímto oficiálně zakládám a knihu prohlašuji za rétorickou lahůdku.
Hlavní hrdinka Kity má na tehdejší dobu zásadní sociální nevýhody. Její jedinou silnou stránkou je mimo pěkného zevnějšku, neuvěřitelná jazyková pohotovost. Ze situací, ze kterých musí zákonitě vyjít poražená, vždy vyjde vítězně a její výhra je přesně toho druhu, který potřebuje.
To je dar. S tím se musíte narodit, to se prostě nedá naučit.
Já jen tiše závidím.
Tato vyjadřovací pohotovost vůbec není historickou záležitostí. Jedna moje kolegyně v práci je jí plně obdařena. Naštěstí ve většině případů táhneme za jeden provaz. To je moje štěstí, protože by mě umlátila slovy do minuty.
Při poslední kontrole doslova excelovala. Kontrolor ji chvilku poslouchal a pak říká : “vy jste tak líbezně ukecaná.
S obavami jsem to pozorovala. To je náš konec, odhalil ji.
A ono ne. Kolegyně mírně zrůžověla, nikoli studem, ale potěšením, že byla oceněná. A o to vehementneji bránila naše pracoviště. Kontrolor nakonec dal do zápisu, ze chyba nebyla u nás, ale ve špičkové centrální evropské laboratoři. Naštěstí Švýcarsko je dost daleko, takže se nemohli hned bránit. Ale proti naší Jarušce by stejně neuspěli.

12 26.08.2024

Tohle bylo fajn čtení. Zpestřením byl pravé věk hlavních hrdinu a oceňuji, ze se nejednalo o příběh studentské lasky a hlavní hrdinové nebyli naivní.
I když autorka zvolila jinou věkovou kategorii, krásně vystihla, ze ve vztazích si nejsme s narůstajícím věkem nijak zvlášť jistější ani suverénní. Ale mnohdy spis naopak víc a víc zranitelní.

14 07.08.2024

Jestli dobre rozumim výrazu - empatie - tak to je přesně to, co mi u teto knihy schazelo. Nestrhla mne, tak nějak tupě jsem četla asi do poloviny a když jsem zjistila, ze je mi úplně jedno, co se stane s hlavními hrdiny, tak jsem knihu odložila.

12 06.08.2024

Trosku mě odrazoval pochmurně vypadající obal i název. O to větší překvapení přináší příběh sám. Dvě linky děje první z počátku druhé světové války ve Spojeném království, druhá tamtéž, v současnosti. Obě čtivě napsané, se spoustou uvěřitelných zvratu. Mírně detektivní, trosku o lásce, o nenávisti, proste o všem, co přináší obyčejný zivot. Knizka se mi líbila.

11 26.07.2024