Dámaskloboukem
komentáře u knih
Na vlásku
Lucy Score
Raminka na obálce dávají smysl, název už méně. Přesto mě knizka, od které jsem vůbec nic nečekala, příjemně překvapila. Hlavní postavy jsou vykresleny reálně, jejich chování dává smysl a dej se někam posunuje. Příjemné čtení.
Začalo to polibkem
Ella Quinn
Krásný obal a celkem povedena vévodská romantika. Pokud mate v oblibě tento styl určitě lze doporučit.
Já jsem si myslela, ze dnešní doba je taková dost rychla, a ze dříve byli lidé více zdrzenlivejsi. Ale kdepak! Toto čtení vás přesvědčí o opaku - co všechno se dá stihnout za 14 dni :)
Před povodní
Anna Bolavá (p)
Musím dat teto schizofrenní knížce plný počet hvězdiček. Nějakým zvláštním způsobem mě zaujala. Vůbec nevadilo, ze jsem nečetla dva předcházející díly. V ději a postavách se zda, ze se orientujete od samého začátku, ale tím jak autorka odkrývá další a další podrobnosti postupně dokresluje čtenáři obrazek.
Žánrově nevím co přesně to je pohádka? Fantasy ? Nauka o řece s neuvěřitelnými prvky? Postavy jsou všechny zvláštní asi až na Srostlika a Járu. Dej je líčen z různých stran a někdy se tyto strany mění i po odstavcích. Pro mě prototyp schizofrenní knihy, která ale svým způsobem zaujme.
Atlas mraků
David Mitchell
Asi bych neměla hodnotit to, co jsem nedočetla. Film jsem neviděla a údajně je lepší než knižní předloha. Ta má rozhodně krásný obal a uznávám, ze se jedná o velice nevšední čtení, ať už skladbou příběhu, způsobem vyprávění i množstvím detailních informací, kterými je prošpikována.
Nicméně mně to připomínalo žvýkání suché slámy - taky je to nevšední zážitek, žvýkám žvýkám, čelisti bolí, ale nic se nemění, nikam se to neposunuje, pořád stejná chuť, konzistence se nemění, takže po nějaké době vyplivnu a nezůstal žádný vjem.
Maškův statek
Marie Kyzlinková
Po knížce jsem sáhla kuli názvu - jakasi rodinná povinnost. Pravděpodobně jsem nečetla o příbuzných, ale o lidech žijících na druhem konci republiky, před více než sto lety. Příběh je to jednoduchý s naprosto jasným vyhraněním kdo je jaký, co je správné a co není. Výchovný aspekt nelze přehlédnout.
Tehdy měla společnost dost odlišné morální i sociální zásady. Těžko říct, zda lepší nebo horší, než máme my teď. Čím se to tak rychle mění a kdo/co muže za tuto změnu?
Útlá knížečka je typické babičkovské čtení a úplně vidím, jak jde mezi “svou věkovou kategorií z ruky do ruky.
Navždy buď mou vévodkyní
Amalie Howard
Od tohoto typu literatury asi nikdo nečeká žádné hlubokomyslnosti, ale takhle odflaknutou práci, aby i tomto žánru jeden pohledal.
Samotný příběh asi není úplně špatný. Není to žádný originál, ten puget růží na konci si opravdu autorka pujcila z Pretty Woman.
Když ale má potřebu dej umístit o několik století zpět do historie, tak by měla zachovávat dobový kolorit ve vystupování svých hrdinu, nastudovat a ctít dobové zvyky, sociální hierarchii, způsoby chování a vyjadřování.
Po teto stránce je knizka dosti odflaknuta. Novodobý příběh a šup s ním par set let zpátky. Co autorka nenastudovala z historie, to přidala na sexu. Asi by mě nepřekvapilo, kdyby hlavní hrdinka při jízdě kočárem vytáhla mobil nebo vévoda místo na koni pro lepší efekt jezdil kabrioletem. Autorku si přidávám na seznam - never more - a jsem nastvana sama na sebe, ze jsem to dočetla až do konce.
Kostischrány
Emily Lloyd-Jones
Fantasy nečtu a vlastně ani nevím proč.
Jestli existuje něco jako fantasy ženská a mužská, tak toto je spis ta první kategorie. Popisy přírody, lesa, hradu a jezera mi evokovaly záběry z Hobita.
S líčením charakteru hlavních hrdinu je to trošku slabší, ale co, hlavně ze to dobre dopadne.
Jak svést dámu na scestí snadno a rychle
Sophie Irwin
Rozhodně to není čtení pro každého. Souhlasím s tím, ze v prvních 2/3 knihy není skoro žádný dej.
Konec to docela vynahradil. A zápletka o které jsem netušila, ze nějaká vůbec je se pěkně rozjela.
Mne vyhovuje autorčin styl psaní, líbí se mi doba, do níž je příběh zasazen a hlavně pomalý a nenápadný přerod nesmělé Elizy v osobnost, kterou chtěla být.
Jsem holka. Co s tím?
Holly Bourne
Číst to do 20ti let života, tak asi fajn. V mém věku už mi to ale připadá dost o ničem. Jiná literárně-věková kategorie.
Vysněná kavárna na zámku
Caroline Roberts
Díky náloži romantiky klidně autorce odpustím trosku nevypsanou ruku a nelogické drobnosti.
Která z nás by nechtěla bydlet na zámku, i když do něj táhne, kuchtit si tam dle vlastního rozmaru, i když občas se to nesní a ještě přitom potkat úžasného …, i když je to jenom polohrabě.
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Uff-to byl teda boj. Vydržela jsem až do konce a stránku za stránkou jsem čekala, ze konečně pochopím, o čem to vlastně cele je. Bohužel TO zásadní nepřišlo. Takže marne přemýšlím, co tím chtěla autorka ( pokud to tedy není autor, protože dodnes nikdo přesně neví, kdo Elena Ferrante vlastně je) říct.
Příběh začíná popisem dětství Lily a Lenu, které vyrůstají v komunitě špinavého předměstí Neapole minulého století.
Příběh je líčen dost osobitým způsobem, s velmi malým množstvím přímé řeči.
Pokud čtenář začne věřit, ze to, co dvě vyrůstající hrdinky spojuje je přátelství, tak mu nasledujici stránky tuto víru rozmetaji vniveč. A takto je to se vším - s láskou, uctou, rodinnou soudržností, sociální hierarchií, mocí. Jakmile uveříte, ze toto je fakt, tak po pár stránkách se vaše víra rozplyne. Celou dobu jsem si myslela ze označení Geniální přítelkyně - patří Lily a ona je to Lenu.
Je tu spousta nevyřčeného a to, co řečeno bylo, je za chvilku úplně jinak, než bylo původně.
Pokud mi tato kniha něco připomíná, tak Coppolova Kmotra. Toho jsem naposledy zvládla v rámci filmového festivalu do poloviny a druhou půlku jsem přečkala v předsálí kina. ( Aniž si toho tedy muj doprovod - uchvácený filmem- všiml)
Knihu mi doporučil kolega. Jemu ji vychválila jistá pražská lekarnice. Proto ji daroval k Vánocům své sestře do Klatov. Té se taky líbila. Tak jsem naznala, ze i pro mě,na severní Moravě, to musí byt tutovka. A ono ne. Bude to asi krajovou odlišností. Až ho příště uvidím, tak se zeptam, jak to má sestra a lekarnice s Kmotrem?
Jak si najít zámožného manžela snadno a rychle
Sophie Irwin
Nevšimla jsem si siluety na obalu a domnívala jsem se, ze se jedna o příručku pro současné vdavekchtivé slečny. A ze se něčemu přiučím.
Nepřiučila jsem se, ale historicky román jsem si báječně užila.
On to není klasický historický příběh. Děj to nemá, až na poslední stránky, téměř žádný. Autorce se povedl skvělý konverzační román. Doufám, ze tuto literární kategorii vymyslel už někdo přede mnou :)
Pokud ne, tak ji tímto oficiálně zakládám a knihu prohlašuji za rétorickou lahůdku.
Hlavní hrdinka Kity má na tehdejší dobu zásadní sociální nevýhody. Její jedinou silnou stránkou je mimo pěkného zevnějšku, neuvěřitelná jazyková pohotovost. Ze situací, ze kterých musí zákonitě vyjít poražená, vždy vyjde vítězně a její výhra je přesně toho druhu, který potřebuje.
To je dar. S tím se musíte narodit, to se prostě nedá naučit.
Já jen tiše závidím.
Tato vyjadřovací pohotovost vůbec není historickou záležitostí. Jedna moje kolegyně v práci je jí plně obdařena. Naštěstí ve většině případů táhneme za jeden provaz. To je moje štěstí, protože by mě umlátila slovy do minuty.
Při poslední kontrole doslova excelovala. Kontrolor ji chvilku poslouchal a pak říká : “vy jste tak líbezně ukecaná.
S obavami jsem to pozorovala. To je náš konec, odhalil ji.
A ono ne. Kolegyně mírně zrůžověla, nikoli studem, ale potěšením, že byla oceněná. A o to vehementneji bránila naše pracoviště. Kontrolor nakonec dal do zápisu, ze chyba nebyla u nás, ale ve špičkové centrální evropské laboratoři. Naštěstí Švýcarsko je dost daleko, takže se nemohli hned bránit. Ale proti naší Jarušce by stejně neuspěli.
Rande s padesátkou
Jane Porter
Tohle bylo fajn čtení. Zpestřením byl pravé věk hlavních hrdinu a oceňuji, ze se nejednalo o příběh studentské lasky a hlavní hrdinové nebyli naivní.
I když autorka zvolila jinou věkovou kategorii, krásně vystihla, ze ve vztazích si nejsme s narůstajícím věkem nijak zvlášť jistější ani suverénní. Ale mnohdy spis naopak víc a víc zranitelní.
Knihkupectví na Riverside Drive
Frida Skybäck
Jestli dobre rozumim výrazu - empatie - tak to je přesně to, co mi u teto knihy schazelo. Nestrhla mne, tak nějak tupě jsem četla asi do poloviny a když jsem zjistila, ze je mi úplně jedno, co se stane s hlavními hrdiny, tak jsem knihu odložila.
Zapomenutá vesnice
Lorna Cook
Trosku mě odrazoval pochmurně vypadající obal i název. O to větší překvapení přináší příběh sám. Dvě linky děje první z počátku druhé světové války ve Spojeném království, druhá tamtéž, v současnosti. Obě čtivě napsané, se spoustou uvěřitelných zvratu. Mírně detektivní, trosku o lásce, o nenávisti, proste o všem, co přináší obyčejný zivot. Knizka se mi líbila.
Dokonalý život?
Šárka Šišková
Životní osudy pár lidí splétá autorka několik let. Nikomu nevnucuje žádná životní moudra, a tak si každý z knihy vezme to, co zrovna potřebuje.
Třeba já jsem knihu dočetla na dovolené a díky ní jsem přestala prskat, ze mě koušou komáři, bydlím v zatuchlém baráku na nezajímavem místě, kam jsem se kodrcala 2 dny autem. V životě se vždy dá najít něco pozitivního. Stačí jen chtít.
Sympatická mi nebyla ani jedna z postav, přesto mi Matěje bylo nakonec upřímně líto.
Kniha je psaná čtivě a poměrně svižně. Mne vadilo, když jsem četla začátky kapitol a nevěděla jsem několik odstavců o kom čtu.
Mizera
L. J. Shen
Je to samozřejmě o zaporakovi a jeho napravení na správnou cestu kladnou hlavní hrdinkou. Musím priznat, ze to není hloupé. A když jsem to docetla, tak jednou z věci, kterou jsem našla mezi řádky bylo: peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Ještě ze u nás není takový tlak na výkon jako ve Spojených státech. Zlaté Česko!
Svět se zbláznil, když nás dva dal dohromady
Denisa Hoffer
Někdy méně znamená více.
Hlavní hrdinku Naďu se autorka snaží vylíčit v co nejlepším světle, a to jí dost škodí. Opakovaně zdůrazňuje jaké má krásné vlasy, šaty, výstřih, úžasný vztah k studentům, nepije alkohol, ani kafe … jakousi knižní svatozář jí asi měla dodat i téměř 100% plačtivost, která se v druhé polovině knihy vyskytuje v každé scéně, ve které se Naďa objeví.
V první polovině zase nejlepší kamarádka Vanessa v každé scéně sundava baleriny a hrdinové pijí limonádu. Bez některých detailu bych se určitě obešla.
Jedná se o první autorčinu knihu, takže hodnotím asi pozitivně. Kniha má pěkný název i obálku. Oboje krásně vypovídá o obsahu.
Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
Fannie Flagg (p)
Knihu tvoří puzzle, které čtenář postupně skládá k sobě. Každý dílek je z jiné doby, jiného místa nebo i vyprávěný jiným vypravěčem. Dohromady si poskládáte cely příběh, který na mě působil trosku moc sentimentalne.
Bodyguardka
Katherine Center
Na pět hvězd ani na čtyři to není, vzhledem k ostatním knihám tohoto žánru. Je to tak nepravděpodobné až to hraničí s hloupostí. Pokud od příběhu nečekáte vůbec nic a potřebujete si vymáchat mozek v nějaké slaďárně se zaručeně dobrým koncem a moc nad tím nepremyslet … Tak jo, pak by to mohlo byt ono.
