• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Mihotání: Na konci Grónska - Ilona Wiśniewska

Nejsevernější osídlená oblast Grónska. Pár desítek obyvatel, kteří dokáží přežívat v drsných podmínkách. Jejich počet stále klesá. Zato stoupá počet novinářů, k... detail knihy

Nové komentáře u knih Ilona Wiśniewska

Mihotání: Na konci Grónska

„Mihotání je druhou z knih Ilony Wiśniewsky, kterou jsem nyní otevřela. A s překvapením musím podotknout, že každá je jiná. Trošku jsem se obávala, že se budou informace, které reportérka střádá opakovat, ale není to tak. Ľad a Mihotání se nereplikují, ale doplňují. Mihotání je surové, citově ploché a mrazivé. Pro milovníky zvířat vyloženě asi nevhodné. Nechci tím jednoznačně říct, že já zvířata nemiluji, ale respektuji vzorce chování, které jsou pro národ, jehož se týkají obvyklé, ač se nemusí zdát košer. Drsné prostředí sentimentalitu neodpouští a Grónsko je tím pravým příkladem. Reportérka se pohybuje okolo Baffinova zálivu ve společnosti nejsevernější komunity Grónska a postupně čtenáře seznamuje s jejich vlastním způsobem života. Života, kterému leckdo nemůže rozumět. Života, který je závislý na živých zdrojích, nikoliv na plné pulty potravin. Ono je nádherné jít a vygooglovat si Grónsko. Fotky, které nás zaplaví jsou panoramatické, panenské a vybízejí k probádání dané země. Ale v kontextu autorčina svědectví se za tímto pozlátkem skrývá těžký život, který mnohdy postrádá smysl. I takové může být poznání… Tak proč se vrací do ledové země? Některé z odpovědi naleznete právě v této knize…“... celý text
— Janamed

---

Mihotání: Na konci Grónska

„Reportáž z konce světa. Obrázky z života lidí, kteří chtějí žít svým způsobem života, ale moderní svět je válcuje, i když vlastně jen "mimochodem". Obyvatelé a poslední lovci severního Grónska jsou totiž všem ukradení. Američané nechali na místě jaderné znečištění, Dánové koloniální minulost, někteří polární badatelé nemanželské a zapřené děti. Lov je omezovaný kvótami, jiná obživa takřka neexistuje...Přesto není knížka depresivní, ukazuje jiné způsoby života, jiné pohledy na život a smrt. Příklad citlivé a empatické reportáže (nebo etnografie) autorky Wisniewské. Nesmírně zajímavé čtení, nejen pro antropology.“... celý text
— changaj

---

Biele: Ľadový ostrov Špicbergy

„Z textu cítiť atmosféru severského, chladného prostredia, pričom mnoho opisov podnieti k zamysleniu a k úvahe o spôsobe života na tomto nehostinnom mieste, ktoré môže byť pre niekoho hostilné a nepríjemné, no pre iného bezpečné a pokojné. Kniha je zmesou rôznorodých príbehov, od historických až po súčasné, ktorých spoločným menovateľom sú jednotlivé ročné obdobia alebo skôr deň a noc, svetlo a tma. To na jednej strane zvyšuje čtivosť (vďaka pomerne krátkym kapitolám) avšak na druhej strane vyvoláva dojem istej nekoncepčnosti a nekonzistentnosti, keďže niektoré reportáže sú kvalitnejšie, pútavejšie než iné, ktorými som sa potom musel len prehrýzť. 3,5*“... celý text
— mclenin

---

---

Ľad: Z grónskeho ostrova

„Ilona Wiśniewska ma zaujala už pred 3 rokmi, keď som čítala jej knihu o Špicbergoch/Svalbarde. Bola som fascinovaná, a tentokrát som fascinovaná jej popisom a vnímaním malej dedinky niekde v Grónsku. Ona píše inak. Vkladá tam svoju osobnosť, ktorú zároveň pred čitateľom dômyselne ukrýva. Ale uznajte, ísť na odľahlé miesto v Grónsku, zamestnať sa v detskom domove na mieste, kde je najvyšší počet samovrážd adolescentov. Zároveň ledva komunikovať s blížnymi. Mne to zaváňa proste zaujímavou, ale i komplikovanou osobnosťou, ktorú by som rada skúmala viac... A jej Grónsko vám takisto u-čaru-je! Odporúčam do bezútešných horúcich a sparných dní!“... celý text
— adorjas

---

Biele: Ľadový ostrov Špicbergy

„12 pomerne krátkych textov síce svojou rôznorodosťou pripomína skôr blogerský zápisník, ale postrehy autorky o prírode, zvyklostiach a mentalite tamojších obyvateľov sa čítali dobre. "Keď si už človek privykne na tmu, myšlienka na návrat svetla pôsobí zvláštne. Bez slnka je všetko jasné. Je zrejmé, že ďalej sa ísť nedá. Vtedy sa dá priestor ľahšie usporiadať. Temnota je svojim spôsobom pohodlná." "Bojím sa, že sa vracia svetlo." Katja sedí pri peci zavinutá do deky a pozerá cez okno, v ktorom sa odráža jej silueta. "V tme by som dokázala žiť celý rok. "Keď sa vráti slnko, bude svietiť bez prestávky A až to je strašidelné." Konečne som sa dozvedela i rozuzlenie záhady vo Svenskuset z konca 19. storočia, (o ktorej som predčasom čítala), keď v dome zomrelo počas jednej zimy 17 nórskych mladých mužov. Štyri hviezdičky sú zaslúžené.“... celý text
— Agi