• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Josef Guttmann a osudy střední Evropy mezi Hitlerem a Stalinem - Jacques Rupnik

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost... detail knihy

Nové komentáře u knih Jacques Rupnik

Střední Evropa je jako pták s očima vzadu

„„A právě nacionalismus je třetí důvod populistického skluzu české politiky. Důraz na etnicky pojatou národní pospolitost souvisí s ochromením pluralismu ve společnosti. Václav Havel tento trend pojmenoval dříve, než se vzedmula vlna nacionál-populismu: ,Po takových příhodách se pak objevuje zákonitě volání po další hegemonizaci společnosti: zbavíme se Židů, pak Němců, pak buržoazie, pak disidentů, pak Slováků - a kdo bude na řadě příště? Romové? Homosexuálové? Cizinci vůbec? A kdo tu zbude? Čistokrevní Čecháčkové se svým dvorečkem. Nejde jen o to, že takové postoje nebo dokonce taková politika jsou nemravné, jde i o to, že jsou sebevražedné.“ -- Jacques Rupnik je Čech s velkým Tch a tohle je brilantní, strašně zajímavý soubor jeho esejů o nás, tj. o střední Evropě a jejích démonech, o našich osudových osmičkách, vyrovnávání se s totalitou, o naší národní identitě. Přednášky, články nebo dokonce rozhlasové příspěvky jsou často poprvé přeložené do češtiny, přičemž nejstarší je z roku 1974, a ta nejnovější jen pár let stará. Mě překvapivě nejvíc pohltila ta o roli náboženství v čs. politice, psaná už v roce '86. Dostala Magnesii literu za publicistiku a její titul, ten naprosto trefně odkazuje na Goofuse, ptáka z Borgesovy Fantastické zoologie, který létá pozpátku, protože mu nezáleží na tom, kam letí, ale odkud. -- „Mnichov se stal v Evropě i mimo ni symbolem toho, jak zranitelné liberální demokracie jsou, pokud podlehnou iluzi, že mohou zachránit samy sebe a své hodnoty, aniž by se postavily rozpínavosti totalitní mocnosti na svém zápraží. Mnichov byl pro Evropu okamžikem vymezení: obětovala své principy a závazky, aby zachovala ,mír v naší době (,peace in our time), jak to chápali appeaseři. Podstoupila potupu, aby nedošlo k válce, avšak nakonec utržila ,potupu i válku (,dishonour and war), jak trefně pravil Churchill ve svém projevu v Dolní sněmovně.““... celý text
— empivarci

---

Dějiny Komunistické strany Československa

„Pro mě to bylo zajímavé. Autor zařazuje předválečnou KSČ do kontextu socialistického hnutí v Evropě trochu už před první světovou válkou ale hlavně po ní. A jak silné byly tehdy nacionalistické tlaky. Potom velmi pečlivě rozebírá vliv Kominterny a okolnosti vytvoření KSČ a popisuje i jednotlivé proudy v KSČ po jejím vzniku. Vychází mu z toho, že čeští komunisté byli vlastně v našich zemích první partaj, která nehájila zájmy svých voličů, nýbrž manipulovala svoje voliče k tomu, aby v rozporu se svými zájmy dělali to, co se hodilo komunistickým politikům, tedy hlavně Stalinovi. Dneska nás manipulují snad všecky strany, komunisté s tím přišli jako první už velmi dávno. Dozvíme se také o strašné katastrofě, kterou pro naše předky znamenal Mnichov. Jak nás potom zděšení z mnichovské dohody dotlačilo až ke všelidovému nadšení pro Sověty, takže vlastně už v pětačtyřicátém bylo rozhodnuto. Bylo rozhodnuto chováním československých politiků na konci války a brzy po ní, spíše než dohodou velmocí. Protože kdo by věřil těm zrádným Francouzům a Britům, když nás přece osvobodil tatíček Stalin! On nás tenkrát neosvobodil, nýbrž přebral od Němců, ale to tenkrát nikoho nemohlo napadnout. V závěru knihy pan Rupnik jakoby naznačuje, že kdyby on byl tenkrát na místě Beneše ... Tedy až na ten úplný závěr to pro mě bylo moc poučné čtení.“... celý text
— krnoha

---

Střední Evropa je jako pták s očima vzadu

„Uvahy, ktere me donutily zastavit se a premyslet, jak vlastne minulost plynula a co to znamena v kontextu dneska. Proc povazujeme prazske jro '68 za selhani a nemluvime o tehdejsich udalostech vic, zatimco parizsky maj '68 je integralni soucast francouzske historie? V cem si byli podobni Masaryk s Havlem a v cem se ve svych nahledech a vizich odlisovali? Proc se vic nevenujeme komunisticke historii a reflexi te doby? Uvahy o rozdeleni Ceskoslovenska, vlivu Vaclava Havla, Orbanuv i Meciaruv populismus v soucasne a tehdejsi dobe, v cem nam nastavuji zrcadlo migranti a nase chovani k nim, proc populismus sily, jakmile se dostanou do konfliktu obcasnke svobody a tzv. zajmy naroda .. ? Ke knize se urcite jeste vratim.“... celý text
— pepap

---

---

Dějiny Komunistické strany Československa

„Zásadní studie pro pochopení vývoje Komunistické strany Československa. Od dělnických začátků a odštěpení od Sociální demokracie můžeme sledovat taktiku a vývoj strany. Nekolik postřehů: - Šmeralův austromarxismus - bolševizace v roce 1928 vynesla do čela radikální křídlo - podřízení se Kominterně, nástroj prosazování požadavků SSSR - od napadání státních struktur a nacionalismu ke KSČ, jako zastánkyni zachování ČSR v době mnichovské krize - vedení KSČ v sovětském exilu, po válce tato garnitura přetlačí ve vedení domácí odbojáře - vzestup KSČ ve volbách po válce - obsazení institucí, ministerstev a policie, proniknutí do státní a obecní správy - mocenský monopol a jeho uchvácení bez sovětské vojenské pomoci“... celý text
— misantroop

---

Příliš brzy unavená demokracie

„Při četbě této knihy jsem si připadal jako divák na exhibici dvou špičkových hráčů tenisu . Nejde o "řežbu" - oni chtějí ukázat divákovi krásu této hry v plném rozsahu. V knize je mnoho moudrosti, zajímavostí, ale také nesplněných předpovědí - proto mohou zájemci knihu číst i se značným časovým zpožděním. - Knihu nelze přelouskat za jediný večer. Trvalo mi to trochu déle a uvedu zde pouze pár zajímavostí : - Ruský generál Gromov vzpomíná na stažení Rudé armády z Afghanistánu a doporučuje četbu Engelsovy knihy o neúspěších britského koloniálního tažení v této zemi. Knihu si přečetl příliš pozdě a sděluje : pokud by členové našeho politbyra tuto knihu četli, je pravděpodobné, že by se nerozhodli pro intervenci. (A pan Rupnik dodává : "Ach jo,kdyby byl býval Brežněv četl Engelse !"). - Jean-Paul Sartre na dotaz "Co je objektivita v krajních situacích ? Odpověděl, že na něco takového nikdy nevěřil, ale budiž ! -Objektivita v médiích ? Hitler - 5 minut ! Židé - 5 minut ! " V ČSSR okřídlené úsloví "Kdo neokrádá stát , okrádá rodinu !" S touto filozofií prognostici a bývalí straníci potom budovali čs.kapitalismus. Ekonomicky tento způsob řešení byl úspěšný, ale zničil morálku a oslabil vznik skutečně demokratických struktur. Ano, Václav Klaus zahrál na populistickou strunu, když se obrátil k národu : Vy všichni jste porazili komunisty (svým lajdáctvím, kterým jste pomalu, ale jistě oslabovali režim a nahlodávali jeho základní struktury. Tady by měl stát pomník neznámým českým a slovenským pivařům, lajdákům a vekslákům) . Uvedené citace jsou pouze drobným zrníčkem "máku" . Zájemce o tento druh literatury si "pošmákne".“... celý text
— 1amu