• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 43 knih

Nové komentáře u knih Jaroslav Pánek

Poslední Rožmberkové (Velmoži české renesance)

„Vilém i Petr Vok by se určitě prosadili i dnes.“
— Pebra

---

Vilém z Rožmberka - Politik smíru

„Detailně vylíčený život jednoho z největších politiků té doby. Autorovi se podařilo perfektně zachytit politické klima (nejen) v českých zemích, které značně ovlivňovalo rozhodování Viléma. Hodně mě překvapila síla české šlechty, kdy někdy až nevybíravým způsobem byla schopná vzdorovat panovníkovi, do jejího čela se postavil právě Vilém. O jeho schopnostech vypovídá i to, že se ujal svého dědictví již v šestnácti letech. Knížka je každopádně objektivní, vidí jeho světlé i stinné stránky. Sám byl tolerantním katolíkem, ale na sklonku života začal ve velké míře podporovat Jezuity i rekatolizaci. Zrovna tak si publikace všímá toho, že miloval luxus a dokázal své statky značně zadlužit, podobně podpora alchymistů nebyla zrovna levnou záležitostí. Část knihy je věnována zvelebování jeho panství, mecenášské a kulturní činnosti. Pokud někoho zajímá historie Rožmberků, tak by neměl knihu vynechat.“... celý text
— xulij01

---

Poslední Rožmberk

„Od prof. Pánka jsem před nástupem na universitu četla stať, v níž vzpomíná na svoje studia historie na UK: hlavně na prázdninové výlety, které se spolužáky podnikali po památkách podél Vltavy. Jeho barvitý, poetický text mě naprosto nadchnul (a inspiroval, poněvadž jsem měla na spolužáky podobné štěstí). Jelikož jsem tedy studium na téže alma mater otevírala s dílem prof. Pánka, přišlo mi vhodné ho s ním i skončit. Je chyba mých přehnaných očekávání, že jsem nedostala to, s čím jsem počítala. Z nějakého důvodu jsem v prof. Pánkovi viděla český ekvivalent Petera Burka, ale jeho pojetí renesance není metodologicky inovativní nebo konceptuálně šokující. Zato v Posledním Rožmberkovi předkládá monografii vypracovanou s opravdu úctyhodnou znalostí pramenů (včetně těch, které se od třicetileté války nacházejí ve Stockholmu). Je to seriózní a důkladná práce o různých aspektech Petra Voka: manýristického kavalíra, sběratele a bibliofila, činitele stavovské opozice, konvertity, generála, hospodáře či třeba jednoho z prvních čtenářů novin. Toť vše, a asi ani nemám právo žádat víc. Z knížky jasně vyplývá, že na scéně předbělohorských Čech drží Pánek palce protestantům. Autor je mistr slovní ekvilibristiky a podtextové sugesce, takže volbu implicitně hodnotících výrazů lze těžko pokládat za náhodnou. (Což ale nekritizuji, neznám jediného odborníka na raný novověk, který by si v konfesních sporech nevybral "svoji" stranu.) Víc mě zaráží morální hodnocení Voka a jeho současníků, které mi přišlo poněkud anachronické. Jak trestání poddanských vzpour (a celkově feudalismus), tak utilitární konverze jsou ožehavé jevy dobové mentality, na které těžko můžeme nazírat dnešníma očima. Navíc - ale to už může být jen můj neopodstatněný dojem - se mi zdálo, že Pánek zazlívá konverzi ke katolictví i Vilému Slavatovi (?), která přitom rozhodně nebyla účelová, nýbrž podložená dlouhým duchovním tápáním.“... celý text
— JulianaH.

---

---

Poslední Rožmberkové (Velmoži české renesance)

„Krásná a zajímavá odborná historická publikace, kde se Jaroslav Pánek soustřeďuje na životní osudy svou posledních mužských příslušníků rodu Rožmberků - Viléma z Rožmberka a jeho mladšího bratra Petra Voka z Rožmberka. Kniha se nevěnuje nejen jejich životům, ale též se zaměřuje na aspekty hospodářských dějin, které oba Rožmberkové na konci české renesance určitě tvořili. Životní osudy obou Rožmberků Jaroslav Pánek na sebe plynule navazuje, kdy postupně z Viléma přechází na Petra Voka. Doporučuji k přečtení.“... celý text
— Kuža007

---

Baroko v Itálii - baroko v Čechách: Setkávání osobností idejí a uměleckých forem

„Vynikající publikace.“
— Kabuky