Jean Cocteau

Přidat do oblíbených Koupit knihy

francouzská, 1889 - 1963

Populární knihy

/ všech 17 knih
Královny
Královny
Kohout a Venuše
Kohout a Venuše
Lidský hlas
Lidský hlas
Adresát Jean Marais
Adresát Jean Marais

Nové komentáře u knih Jean Cocteau

Sbohem, vy hříčky větrné Sbohem, vy hříčky větrné

„Jean Cocteau pro mne byl dlouho zcela neznámým autorem a narazila jsem na něj vlastně náhodou. Ráda se ale seznamuji s novými autory, tak jsem zkusila i tady pana básníka. Nakonec jsem knihu odložila s trochu rozkolísanými pocity. Dle doslovu G. Francla autor hodně využívá fantazie, což by odpovídalo. Záběr jeho básní je dost široký, co se zakomponovaných témat týče - ty obrazy, přirovnání a toulky fantazií tu jsou docela obsáhlé, velké, někdy neotřelé, zajímavé. Některé básně se mi líbily dost, že jsem si je četla opakovaně a ráda se k ním časem vrátím. Ale na rovinu přiznávám, že jsem řadě básní moc nerozuměla a nevěděla jsem, co přesně si mám odnést. Nějakou emoci? Nějaký konkrétní obraz, co by mne měl nějak oslovit či ovlivnit? Nějaké zajímavé jazykové spojení či zajímavý obrat? Nevím. Neumím přesně určit, koho by tato sbírka mohla oslovit. Tak asi jediné doporučení - pokud máte obecně rádi poezii, prostě zkuste a uvidíte..“... celý text
— sgjoli

Sbohem, vy hříčky větrné Sbohem, vy hříčky větrné

„Tyto básně jsem četla s velkými časovými odstupy v najději, že na další straně už to přijde. Ta skvělá báseň, která mnou bude rezonovat. Občas to tichounce cinko, to ano. Jenže po dočtení přišla jen úleva, že už to mám konečně za sebou.“... celý text
— Bája89

Strašné deti Strašné deti

„s touto knihou sa tak míňam ako vlastne s celým surrealizmom v literatúre...nie som kompetentný to vôbec hodnotiť.“
— netopýr088

Sbohem, vy hříčky větrné Sbohem, vy hříčky větrné

„Přiznávám, že většinu básní jsem nepochopila, tudíž se mi ani nelíbily. Připadalo mi, že autor jednoduše vrství na sebe různé obrazy, které spolu nijak nesouvisely, jako by rozstříhal už existující básně na řádky a následně je bez ladu a skladu poskládal zpátky dohromady. Nic pro mě.“... celý text
— drakamena

Orfeova závěť Orfeova závěť

„Další z legend francouzské poezie, mezi jeho přáteli byli Picasso, Apollinaire, Modigliani... Jeho poezie je většinou velmi křehká: Anděli křehomraze, můry hebce tlukou do dlaní, ač už svítá. Záklopky a komůrky srdce, květ aorty a antracit, uragán ze čtyř světa stran. V lanoví noci luna naslouchá u dveří. A růže nemá věk. Má zobáčky a rukavičky a noviny ji citují a spolu s ní akrobaty, u nichž se den a noc střídají bez lásky... Jestli máte rádi Apollinaira, na své si přijdete i tady. Jen hledejte a vybírejte podle svého srdce! Koneckonců, pokud si nepřijdete vždycky na své, nezoufejte. Cocteau napsal: "Jedině estetika neúspěchu je trvanlivá. Kdo nechápe neúspěch, je ztracen." A jak se díval na básníky? "...básník se podobá mrtvým v tom, že se prochází neviditelný mezi živými a ti jej mlhavě zaznamenají až po jeho smrti..." Zkuste ho číst v noci s růží v ruce. Pak určitě promluví...“... celý text
— Pablo70

Přejít na knížky autora