Nové komentáře u knih Jenny Berthelius
Abeceda strachu
„V obou příbězích velmi přesvědčivá atmosféra strachu.
Na to, že v originále vyšlo před 50ti lety, stále velmi čtivá a dobrá kniha.“
— Moudd
Abeceda strachu
„Spisovatelka Věra Kruusova prochází tvůrčí krizí. Posléze se rozhodne odjet do svého "venkovského sídla", což je bytelna chalupa ve skanskych lesích. Věří, že v plodné samotě se jí podaří vyčistit si hlavu a onu krizi překonat. Její klid však naruší listonos, který Věře doručí obálku obsahující autorský rukopis. A s každou přečtenou stránkou sílí i Verin strach spolu s jistotou, že se k ní přibližuje mlhavé nebezpečí......
" Cítila strach. Teď už nešlo o polomrtve mouchy, hukot vichřice nebo o jakési bouchání na domovní dveře. Strach tentokrát vyvěral přímo z jejího nitra. Vyděsilo ji, co četla na stránkách tohoto rukopisu.
Neboť teď si už klinicky chladně a s bolestnou jistotou uvědomovala, že autor rukopisu píše o ní samé. Stále jasněji vycházelo najevo, jak se všechno shoduje : Jméno Veronika připomínající její vlastní křestní jméno, portrét, onen ruský tanečník, román, který sama před dávnými lety začala psát. "
Moje první setkání se severskou kriminální literaturou. Přiznávám, měla jsem velký strach, zejména v pasáži, kdy kdosi vsunul do dveří nůž a s jeho pomocí odstranil zastrčku. Pět hvězdiček.“... celý text
— Nofar197
Abeceda strachu
„Zprvu jsem si musel zvyknout na styl psaní a přemýšlel jsem kam knihu zařadit.Druhý příběh to samé.Pak to už je jiná jízda.“
— jarin58
Abeceda strachu
„Moc pěkná knížka. Ten název je vlastně trefný, ale zároveň zavádějící, jako kdyby šlo o nějaký horor nebo thriller (tak se tomu dnes říká), který přečteme, ale není proč se k němu vracet. Jenže na rozdíl od Jo Nesbo a podobných, které si občas půjčím v knihovně (neříkám že nerada, ale nepotřebuji je číst znova a nepřemýšlím o nich), k této knížce se vracím. Mám ji už dlouho a průměrně jednou za pět let se do ní podívám a znovu ji celou přečtu. Baví mě prostředí, postavy a situace. Podobně to mám s knihami P. D. Jamesové. Mrzí mě, že u nás nevyšlo více knih od paní Jenny Berthelius.“... celý text
— kocourtom
Abeceda strachu
„K prvnímu příběhu:
Atmosférou stupňujícího se napětí, vzrůstajícho strachu, signály blížícího se neviditelného mstitele ... tím vším, i dalšími prvky mi tato knížka připadá jako prvotní zárodek těch všech pozdějších skandinávských krváků, které tytéž prvky využily a často dovedly ad absurdum.
I když jsou zde všechny banální klišéovité propriety (tajemný obraz ženy, který diváka uhrane, panenka jako symbol i varování, chalupa na samotě, přerušené telefonní spojení, auto neschopné jízdy ...), příběh mě zaujal zejména tím, že hlavní postavou je spisovatelka a na docela slušné ploše jsou zde vylíčeny tvůrčí postupy spisovatele, kterému "to někdy píše", ale někdy se dílo tvoří jen v křečích a nasilu. A ten příběh v příběhu měl příchuť próz některých ruských klasiků a byl poněkud nasládlý, ale účel splnil.
Kriminální stránka příběhu není nijak výrazná ani zajímavá - jako "detektivka" to neobstojí, ale milovníkům napětí a těm, kteří se rádi bojí, doporučuji.“... celý text
— Koka
