Nové komentáře u knih Jeremy Narby
Kosmický had
„Neustále jsem listovala mezi první částí knihy a poznámkami (v druhé části), které mě občas vyrušily od myšlenek, tak jsem je potom četla až na konci kapitoly. Téma ayahuasky jsem teď ve větším vstřebala z vyprávění Helenky Heclové, která vypráví s nadšením o svém pobytu "mimo civilizaci". Zajímavé pro mě byly i informace ohledně DNA.
*Enzymy jsou dlouhé proteiny, které urychlují buněčné aktivity. Pracují s neuvěřitelnou rychlostí a mají nesmírnou schopnost výběru. Karbohydráza, jeden enzym v lidské krvi, je schopna sama bez pomoci shromáždit až půl milionu molekul kyseliny uhličité za sekundu. Enzymy, které mají na starost opravu dvojšroubovice v případě poškození a zároveň opravují případné chyby vzniklé během replikace DNA, se dopouštějí pouze jedné chyby na každých deset miliard znaků. Enzymy čtou text DNA, přepisují jej do RNA, vyjmou nekódovanou pasáž, naváží k sobě kódované části a dají informaci finální tvar, sestaví zařízení, které dokáže číst instrukce a utvoří... další enzymy. Co přesně je známo o těchto "molekulárních automatech"? Podle biologů Chrise Calladineho a Horace Drewa "jsou tyto enzymy ve své činnosti vysoce výkonné, nicméně nikdo přesně neví, jak pracují.“... celý text
— ditul
Kosmický had
„K této knize jsem se dostal spíše náhodou a bez předchozí znalosti popisovaného tématu. Zpočátku jsem se pohyboval v relativně známém prostředí šamanismu a přírodního léčitelství, takže mě nic z prezentovaného neohromilo. 'Aha efekt' se u mě dostavil až před polovinou, kdy autor začíná přemýšlet o hadech v mytologii napříč celým světem a odtud se volně dostává k DNA a vazbě mezi halucingeny a informacemi v DNA.
Prezentované teorie jsou sice fantastické, ale zároveň podložené indiciemi a celkem logické. Sice mi trochu vadila na populárně naučnou knihu přemíra vědeckých citací (které si laik stejně nemá šanci ověřit), ale i přesto je kniha celkem čtivá a zapůsobila na mě podobně jako Sitchinovy knihy.“... celý text
— ZaS
Kosmický had
„Kniha mě nadchla tím, jak se tu propojují poznatky tzv. moderní vědy a šamanismu, stavů rozšířených vědomí a uvažováním nad tím, jak spolu mnohé, zdánlivě nesouvisející věci, ve skutečnosti velmi a reálně souvisejí.
Notnou část zabírá teorie, úvahy, něco z kultury (vyobrazený hada - DNA - na různých místech a v různých kulturách).
Bohužel podstatná část knížky vyjde do "ztracena" - protože se pak jedná už jenom o poznámky, takže do nějaký strany 170-180 je to knížka jako taková, pak už jsou jen rozsáhlé poznámky.“... celý text
— hu_87
Kosmický had
„První polovina byla docela zajímavým zamyšlením a polemikou, jestli západní způsob nazírání přírody a světa obecně je ten jediný správný, a pak se mi také celkem líbil popis, kterým si autor - antropolog - našel cestu k psychedelickým substancím a přijal indiánský pohled na svět.
Další část mě ale trochu zklamala, protože pro mě to byly zběsilé akrobatické pokusy, kterak se autor snaží našroubovat svoje metafory na zákonitosti molekulární biologie. Chápu tu fascinaci vlastní představivostí, ale tohle bylo opravdu moc; za mě by knížka mohla skončit bez tohoto.
Někomu, kdo se v tématu orientuje na vědečtější bázi druhá část moc nedá, začátečníkům víc sedne třeba takový Velekněz od Learyho nebo Když se nemožné stane od Grofa. Asi jsem od knížky čekala příliš.“... celý text
— Ereandil
Kosmický had
„Jasně, že je kniha zastaralá, Crick už si nemyslí, co si myslel, a DNA už nesmí být patentována (Ani nevíme díky komu, že?), ale četla jsem jako příběh a ukázku uvažování, při němž se člověk snaží spojit zdánlivě nespojitelné. Mozek má přece informace o těle a je jen otázka, jak je zachytit vědomím, které běžně používáme, jakým způsobem zachycené popsat a zda a jaké závěry z toho nakonec vyvodit.
Takže ano, mě kniha bavila.“... celý text
— Jelitovna
