ditul komentáře u knih
Pěkný poučný příběh, který si hraje s rýmy se stal naší srdcovkou. ;)
Mně se kniha líbila, jen jsem ji musela prokládat veselejší tematikou. Některé příběhy jsou dosti depresivní. Také se mi otevřelo pár nemilých vzpomínek, které jsem si zpracovávala.. Mně se líbily i výpisky z jiných knih, ke kterým se nedostanu.
Tato knížka nás okouzlila svými nádhernými obrázky i krátkým příběhem.. Stala se naší srdcovkou.
Skvělá malá knížečka, která se vejde do malého baťůžku na výlet a zpestřuje nám pobyt v přírodě, kde si v ní s dětmi listujeme a rozvíjíme svou fantazii, odkud by nás strašidla mohla pozorovat a my je mohli objevit..
U tohoto příběhu čarodějnice Eulálie jsme se s dětmi po večerech bavili. ;)
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale pak to stálo za to a klidně bych četla dál..
Hawkins parádně sepsal úrovně vědomí - je skvělé, že člověk sám na sobě může pozorovat, jak někdy klesá níž a pak zase stoupá.. Děkuji za tuto knihu, která mi pomohla více pochopit chování některých lidí a pomohla i mně více se zorientovat sama v sobě..
Z této knihy dýchal klid a pohoda. Myslím, že jsem v minulém životě nejspíš žila v Dánsku.. ;)
Ke knížce se budou ráda vracet, i kdybych si ji měla jen prohlížet..
Kniha s pěknými pohádkovými příběhy, jen je spíše pro starší děti nebo dospěláky, moje děti předškolního věku zatím nijak nezaujala, ale budou mít možnost ji ocenit za pár let samy. ;)
Těším se na 9. díl, o kterém se autor zmiňuje, že ho píší lidé sami..
*"Ruším předpovězené peklo na zemi." Tuto větu pronesla poustevnice z tajgy Anastasia. Myslím si, že by bylo vhodné, aby většina lidí žijících na Zemi pronesla něco podobného a uskutečnila patřičné činy. Dnes je to životně nutné.
Pro mě jedna z nejlepších knížek z této série. Hodně se mi líbil příběh Velký stvořitelův dar.
Nejvíce se mi líbil obraz z budoucího života o Miliardáři.
Další skvělý díl.
* V přírodě existují rostliny schopné nedopustit vznik nemocí lidského těla.
Nádherné čtení o setkání Vladimíra se synkem. Hodně se mi líbil příběh o léčitelce babičce a pověst Nejlepší místo v rádi.
My Santu pojali za pohádkovou bytost, takže mám nijak nevadil. Nejvíce se nám líbil příběh s koťátkem, stromkem a čarodějnicí.
Bylo by krásné, kdybychom žili každý na svém kousku území v lůně přírody.. Líbil se mi příběh dětí Dáši a Kosti.
*Když Anastasia vyprávěla o detailech projektu, říkala, že na pozemku je nutné zasadit strom a že pohřbívat zemřelého člověka je třeba nikoliv na hřbitově, ale na rodovém pozemku, jejž sám uspořádal. Na hrobě není třeba stavět žádné pomníky. Památkou na člověka by nemělo být mrtvé, ale živé. Památkou pro blízké budou živé výtvory člověka. Tehdy se jeho duše bude moci opět vtělit do materiálního světa, v rajské pozemské zahradě.
Lidé pohřbení na hřbitově se nemohou dostat do ráje. Jejich duše se nedokáží vtělit do hmoty, dokud existují myšlenky příbuzných a přátel, kteří vzpomínají na jejich smrt. Náhrobek je pomníkem smrti. Rituál pohřbívání vymyslely temné síly a jeho cílem je alespoň na čas uvěznit lidskou duši.
Další skvělá kniha, která se přečetla jedním dechem. Líbil se mi příběh Stařík u dolmenu a pověst Dva bratři.
*"Boží mysl a Jeho systém nejsou v tajze porušené do takové míry jako tam, kde žije člověk dnes. V tajze ze stromů padá listí, větřík láme malé větvičky. A tak půdu v tajze hnojí listí, větve a žížaly. Rostoucí tráva reguluje strukturu půdy. Křoví jí pomáhá s přebytkem kyselosti nebo zásaditosti. Nic z těch hnojiv, které znáš, nevynahradí list spadlý ze stromu. Vždyť on má v sobě množství kosmických energií. Viděl hvězdy, slunce a měsíc. A nejen viděl - byl s nimi v součinnosti. I když uplyne mnoho tisíc let, tak země v tajze bude stále úrodná."
"Ale pozemek, na kterém stavíme dům, není tajga."
"Tak ji naplánuj! Sám zasaď les z nejrůznějších stromů."
Tento díl se mi líbil nejvíce. Chápu Vladimíra, že to pro něho je těžší chápat hned myšlenky Anastásie, když byl hned hozen do "školy probuzení" a neměl tolik času na zpracování mnoha věcí jako my ostatní, co si k duchovnu volíme svou vlastní cestu a čas..
*Hej, Nostradame! Nepředpověděls, Nostradame, ale stvořil vlastní myšlenkou data strašných kataklyzmat světa. Mnohé jsi donutil, aby ti uvěřili, a tím jsi zapojil jejich myšlenky do děje toho strašného. Vznáší se tvá myšlenka, strašící lidi svým proroctvím a bezvýchodností. Ale teď se nevyplní. Ať se tvá myšlenka utká s mou. Samozřejmě, že všechno dopředu víš, a proto tak rychle mizíš.
Hej, vy, kteří jste se nazvali učiteli lidských duší! Učitelé, vštěpující člověku, že je slabý duchem a nic neví a že pouze prostřednictvím uctívání vašich osobností lze uslyšet Boží hlas a poznat pravdu stvoření vesmíru. Zkroťte svůj zápal, ať teď všichni vědí: Stvořitel dává každému všechno od věků a stačí pouze nezakrývat jeho velké výtvory tmou výmyslů a postulátů, které jste vymysleli v zájmu vlastní pýchy. Nestůjte mezi Bohem a lidmi. Otec chce mluvit s každým sám. Zprostředkovatele nepotřebuje.
Od věků každý ve své duši uchovává pravdu. Teď, dnes, nikoliv zítra ať je každý člověk šťastný. Stvořitel zaplnil štěstím každý okamžik a každý věk. A v jeho úmyslech není místo pro trápení milovaného dítěte.
Líbí se mi příběh Vladimíra, jeho myšlenkové pochody a jak se probouzí jeho vědomí. V prvním díle mě zaujaly informace o cedru, v tomto díle o dolmenech. Kdo ví, kolik neprozkoumaných pokladů ukrývá naše matička Země.