• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Radost z vědy - Jim Al-Khalili

Současný svět je někdy docela komplikované místo, ve kterém se ne vždy snadno orientujeme. Kvantový fyzik a úspěšný popularizátor vědy Jim Al-Khalili nabízí ve ... detail knihy

Nové komentáře u knih Jim Al-Khalili

Radost z vědy

„Útlá knížečka je něco jako průvodce, který pomáhá lidem vyznat se v dnešním bláznivém světě mnoha informací a informačních toků. V našem světě se zaměňují pojmy jako "názor" a "vědecky podložená fakta", kdejaký jouda si myslí, že když se podívá na dvě videa na youtube, tak je hned odborníkem větším než lidé, kteří se problematikou zabývají dvacet let. V pralese komentářů, diskuzí i internetových a mediálních plků se obyčejná doměnka může stát absolutní pravdou nikoliv tím, že odpovídá realitě, ale tím, že někomu zrovna padne do jeho pohledu na svět. A ten může být všelijaký, každý někdy ve škole na něco chyběl, že. Al-Khalili se svým osobitým stylem snaží čtenáře s otevřenou hlavou (který už nepodlehl nějakému sebeklamu o absolutní pravdě, pardon, názoru) provést tímto komplikovaným bludištěm. Občas to skřípe a občas to dost drhne, protože problematika není jednoduchá. Ale už za to, že tuhle výzvu - aktuálnější než kdy jindy - přijal, dávám místo čtyř hvězdiček plné hodnocení. (čteno v EN originále)“... celý text
— jooosev

---

Život na hraně

„U čtení této knihy mi hned naskakovalo na mysl, že do budoucna nebude v rámci vědy třeba rozumět precizně jednomu oboru, ale bude nutné rozumět více oborům a umět mezi nimi najít provázanost. Kdyby se mě na první dobrou někdo zeptal, jak souvisí kvantová mechanika s biologií, tak mu řeknu, že asi nějak souvisí, jelikož kvantová mechanika funguje všude okolo nás - rozhodně by mě ale nenapadlo, že jsme v objevech až tak daleko, že procesy jako jsou čich, fotosyntéza, genové replikace a podobně nejsou z dnešního pohledu bez kvantové mechaniky pravděpodobně vůbec možné. V tomto mě kniha rozhodně obohatila. Vzhledem k tomu, že jsem orientována přírodovědně směrem do biologie, tak jsem vnímala, že se autor dopouštěl různých zjednodušení a některé informace nebyly podány přesně, ale beru to tak, že jeho cílem je primárně propagace vědy běžnému publiku - a věřím, že tuto úlohu plní dobře. Kniha mě nebavila číst tolik - občas jsem se musela pozorností vracet. Hrozně se mi ale líbilo povídání o jezeře Vostok pod Antarktidou. Nebudu spoilovat!“... celý text
— painthers

---

Radost z vědy

„Tak, tahle kniha o radosti z vědy mi radost neudělala. Čekal jsem něco z vývoje vědecké metody a její budoucnost. Jediná užitečná stránka je ta s názvem Obsah, zbytek pod nadpisy jednotlivých kapitol mi už připadal spíše jako "výplň".“... celý text
— JiříŠkorpík

---

---

Radost z vědy

„Soudruh autor nám vysvětluje, jak a co si máme myslet a pokud to neuděláme, jsme natvrdlí nebezpeční konspirační teoretikové.“
— McBerny

---

Paradox

„90% - Devět slavných fyzikálních paradoxů, při jejichž podrobném rozboru autor provede čtenáře těmi nejzákladnějšími vědeckými teoriemi. Začne zlehka zdánlivými paradoxy, které lze snadno matematicky vysvětlit, i když na první pohled to vypadá nesmyslně (když si ze tří dveří vyberete jedny a ten, kdo ví, co je za nimi, vám z dalších dvou ukáže, za kterými není poklad, je anebo není lepší z hlediska pravděpodobnosti výhry pokladu svou následnou volbu změnit?) anebo nedůvěryhodně (opravdu stačí vybrat pouhých 23 náhodných lidí, aby měl člověk nadpoloviční jistotu, že alespoň dva z nich budou mít narozeniny ve stejný den, i když ke 100% jistotě jich potřebuje 366?). Načež následuje slavný Zenonův paradox, aneb jak vysvětlit, že Achilles nikdy nemůže předhonit želvu, protože ji vždy dohání jen o polovinu vzdálenosti, která je dělí, a tu lze dělit do nekonečna, a my přitom instinktivně víme, že ji snadno dožene a předežene? Pak už ale následují ty vědecky zajímavější - Olbersův - jak souvisí velký třesk a zrychlující se rozpínání vesmíru s tím, že je v noci tma, když by přitom nebe mělo být teoreticky do posledního místečka pokryto hvězdami? Co nám známý Maxwellův démon povypráví o tajích entropie a druhé termodynamické věty? Následuje tyč ve stodole a my se s autorem ptáme - může Einstein letící rychlostí světla v zrcadle, které drží před sebou, spatřit svůj odraz? Načež přijde cestování časem - to uvěřitelné do budoucna, aneb zestárne "pomaleji" kapitán lodi, která se téměř rychlostí světla vzdaluje od Země, nebo jeho dvojče na Zemi, která se stejnou rychlostí vzdaluje (a pak opět přibližuje) ke kapitánovi? - i to víc "sci-fi" o cestách do minulosti a paradoxech, které by tam mohly způsobit naše činy - narodím se vůbec, abych mohla odcestovat do minulosti a tam zabít svého dědečka (nehledě na zvětšení hmoty minulého vesmíru, kdybych se tam náhle objevila "z ničeho")? Můžeme se utěšovat myšlenkou, že bychom tam byli pouze pozorovateli bez vlivu na cokoli, když již pozorováním interagují naše oči s fotony odraženými od pozorovaných věcí? A nejsou cesty do minulosti jen cestou do jiného paralelního vesmíru? A co Laplaceův démon, který zná polohu a energii každé subatomární částice ve vesmíru - nevede tahle úvaha náhodou k deterministickému vesmíru a budoucnosti, která je již nyní předurčena? Anebo nám chaos zachrání zdání naší svobodné vůle? A je Schrodingerova kočka opravdu současně živá i mrtvá? A co Fermiho paradox - proč jsme ještě nepotkali žádné mimozemšťany, když by jich ve vesmíru mělo být tolik? Pro mě jsou to všechno moc zajímavé otázky a autor o nich umí poutavě a i vcelku humorně a polopaticky psát. Ovšem klidně bych ocenila přidání dalších podrobností a trochu matematiky tam, kde autor jen něco předloží a čtenář mu to prostě musí věřit, i když je jasné, že najít tu míru popularizace vs. skutečně vědeckého vysvětlení je vždy těžké.“... celý text
— evismaior