Johann Hari

skotská, 1979

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Ukradená pozornost: Proč nedokážeme dávat pozor - Johann Hari

Stejně jako mnozí z nás i Johann Hari zjistil, že neustálé přesouvání pozornosti z mobilního telefonu na televizi nebo jiné zařízení a z jedné webové stránky na... detail knihy

Nové komentáře u knih Johann Hari

Ukradená pozornost: Proč nedokážeme dávat pozor

„Zde nejde o žádnou rádoby rozvojovou knihu ale o moudrou knihu plnou faktu a témat k zamyšlení. Velmi aktuální téma protnuté výzkumy, rozhovory a především realistický pohled na současný svět a jeho podobu coby technologiemi potopující lidstvo. Není zde žádné řešení nejde o lék jde o to zamyslet se nad využíváním našeho jediného času a jak trávíme čas na mobilních zařízeních. Doporučuji“... celý text
— DreamerX9

---

Ukradená pozornost: Proč nedokážeme dávat pozor

„V tejto knihe si autor všíma ako má problém s pozornosťou nielen on, ale aj veľa ľudí okolo neho. Stále prepíname - chvíľu robíme jedno, neskôr druhé, v zapätí sme na sociálnych sieťach... Nevieme sa do ničoho poriadne zahryznúť a len striedame činnosti jednu za druhou. V knihe pomenúva 12 príčin, prečo sme nepozorní, napríklad: Sme vyčerpaní, Nechce sa nám čítať, Naša myseľ blúdi, Manipulácia technológiami (Google, Facebook...), Narastajúci stres, Zrýchlenie života, Zhoršujúca sa strava, Znečistenie ovzdušia, Vzostup ADHD, Obmedzovanie detí... Na riešenie týchto príčin autor navrhuje zopár riešení: 1. Zakázať dozorný kapitalizmus - aby nás technológie neviedli, nemanipulovali, 2. Zaviesť 4dňový pracovný týždeň - lebo ľudia sú chronický vyčerpaní, 3. Pretvoriť detstvo, tak aby sa mohli deti slobodne hrať v okolí, v škole. Autor sa stretáva s veľkým množstvom odborníkov na túto tému, prechádza si s nimi rôzne štúdie a do podrobná ich opisuje v tejto knihe.“... celý text
— vmatusko

---

Ukradená pozornost: Proč nedokážeme dávat pozor

„Výstižně v knize samotné zazní, volně parafrázováno "Snažil jsem se žít... ale pak něco odvedlo moji pozornost." Myslím si, že tahle věta je takové solidní nakousnutí, o čem 'Stolen focus' je. Jsme v pasti. Ti, co o těchhle "praktikách" rozhodují a táhnou figurkami, jsou lidi, za které rozhodne "zájem jejich konglomerátu", zájem, který prakticky ničí lidstvo. Přepínají náš procesor všemi možnými způsoby (apps na mobilu, sociální média, algoritmus přirozeně tvořící konflikt mezi jedinci, konflikt, který upřednostňuje nad vztahy a komunitou, konstantní multitasking doby, kdy se po vás chce šrotovat a jet, abych to tak řekl větou, kterou rád shrnuju svoji vlastní firmu: "Nezáleží na tom, že je to špatně, hlavně když je to rychle." Značná část knihy dobře popisuje, jak nastavení dnešního světa, který vás čím dál více rozptyluje a současně může za horší stav... v podstatě všeho a nejhorší je, že lidi si to vlastně ani neuvědomují, pociťují jen konečné následky, s výrazem dvouletého dítěte, které se snaží vyjádřit svoji zrazenou důvěru k rodiči "Ale proč se mi tohle děje?". Fake news (pamatujte, že ty se vždycky šíří rychleji, než ty skutečné). Bylo to o to ironičtější, poslouchat ty věci, které v ten samý daný okamžik přímo praktikuju a o to šílenější, jak je to vše zkomponované dohromady, aby se docílilo toho a onoho z toho a onoho důvodu. Občas mě to frustrovalo do takové míry, že jsem si říkal, že taková banda ko*otů si nic než konec nezasluhuje (zmáčkněte ty tlačítka, všichni!). Člověk není uzpůsoben být tohle, co se všichni tváříme, děláme, že jsme. Pod tímhle tlakem, tlakem informací, které konstantně přeskakují, odvádí vaši pozornost, mají nás chycené, tlakem práce, směn, chronického nedostatku spánku, kterým opět, díky nastavení, trpí čím dál více a více lidí, špatné diety, je to, na jednu stranu tak nějak si říkáte "já vím, já vím, vím to celou dobu", ale zároveň jako kdyby jste v té noční můře už byli tak dlouho, že jste si na její pravidla zvykli, "jo já vím, že je špatný tohle sníst" (říkáte si, zatímco to jíte, protože přesně takhle, je ve zkratce navržen systém). Jste něco jako býk v corridě, netušíte, co se vám děje, ale schytáváte to a může to pro vás skončit absolutně tragicky. Hari v závěru tak nějak vybízí k tomu, se nejen zamyslet, ale i aktivně se podílet na tom, snažit se od toho všeho jaksi odepnout, skrze určité návyky, skupiny, taktiky, je třeba aktivně pracovat na každém aspektu, abyste si našli svůj flow state, byli soustředění na pár věcí, na nichž vám záleží. Třeba zrovna jsem sledoval rozhovor s mexickým boxerem (Saúl "Canelo" Álvarez), ten řekl, že si v podstatě na delší dobu obvykle smaže z mobilu veškerá sociální média, třeba na sedm měsíců, nesleduje zprávy, věnuje se jen tréninku, rodině a během volna golfu, popřípadě ježdění na koni. Říká, že je to pořád to samé, každý den vám servírují ty samé věci. Je to mrhání časem. Přesto, jako kdybychom všichni byli uvěznění v téhle bažině. Je to chytře zkomponovaná past. O tom všem je tahle kniha.“... celý text
— JP

---

---

Strata spojenia - Odhaľte pravé príčiny depresie

„Vynikajúca, veľmi dobre čitateľná kniha. Autor v minulosti prežíval depresiu, na ktorú mal nasadené antidepresíva, časom sa ale začal zaoberať tým, či majú nejaký účinok. V knihe sa hlbšie zaoberá vznikom depresie a dáva aj reálne príklady ako s ňou "zatočiť". Cestuje po svete a oslovuje viacerých uznávaných odborníkov na danú tému. Vyvracia tak fakt že za vznikom depresie je chemická zmena v mozgu, upozorňuje že práve sociálne a psychologické príčiny boli dlho ignorované. "Nie si stroj, v ktorom je niečo pokazené. Si bytosť, ktorej potreby neboli naplnené. Potrebuješ mať svoju komunitu. Potrebuješ mať zmysluplné hodnoty, nie tie nezdravé, ktoré do teba pumpovali celý život, keď ťa presviedčali, že šťastie príde vďaka peniazom a kupovaniu vecí. Musíš mať zmysluplnú prácu. Potrebuješ prírodu. Potrebuješ cítiť, že ťa rešpektujú. Potrebuješ bezpečnú budúcnosť. Potrebuješ prepojenie so všetkými týmito záležitosťami. Potrebuješ sa zbaviť hanby, ktorú možno cítiš za to, že s tebou zle zaobchádzali." Snáď aspoň niekomu pomôže zastaviť, prehodnotiť svoj život a uvedomiť si že iba ladovanie liekov do seba nie je zmysel.“... celý text
— vmatusko

---

Ztráta spojení - Odhalte pravé příčiny deprese

„O knize jsem se dozvěděl v jedné z epizod podcastu Joe Rogan Experience, kde byl autor Johan Hari hostem. Debata mě zaujala natolik, že jsem příliš neváhal a knihu si koupil. Text jde zhusta proti převládajícímu konsensu o původu a vzniku depresí, tedy jako vnitřní chemickou nerovnováhu mozku, nedostatek serotoninu – asi to zjednodušuji, lékař ani psychiatr / psycholog nejsem. Kniha argumentuje pro zásadní vliv prostředí na vznik a rozvoj depresivních stavů, například špatné kvality života, nekvalitních vztahů, zbytečného zaměstnání, životních podmínek, chudoby, putující životem beze smyslu, bez cíle, neoceňovaní a nedoceňovaní, a mnoho dalšího. Text obsahuje silný sociální náboj, autor svoje teze dokládá množstvím lidských příběhů, ale též svým vlastním bojem s depresím. Ztráta spojení je příznačný název, je v něm klíč k autorovým argumentům a úvahám, ukazuje lidi odpojené od světa, od lidí, od pocitu bezpečí a zabezpečení, od materiálních jistot, od přátel, od smysluplných romantických vztahů. A právě toto fyzično, respektive jeho ztráta, má, dle autora, významný vliv na vznik depresivních stavů. Hodně mě překvapili kapitoly věnující se businessu kolem antidepresiv, extrémnímu tlaku nadnárodních farmaceutických korporací, honbě za ziskem z prodeje antidepresiv, mlžení, možná dokonce lhaní o účinnosti antidepresiv, zveřejňování pouze těch „správných“ závěrů, apod. V dnešní rozběhnuté korporativistické dystopii se tomu příliš nedivím. Objektivně to samozřejmě nedokážu posoudit a relevantnost knihy tak zůstává otázkou. Jak do autorových úvah zapadá například kognitivně behaviorální terapie, různé meditace, nebo prostý stoicismus, nebo aktuálně zkoumaná léčba psychoaktivními látkami, zůstává nezodpovězeno. Antidepresiva zřejmě v některých případech skutečně mohou zachránit život – u jedinců na pokraji sebevraždy. Ohledně dlouhodobého používání a možného zlepšení kvality života však mám pochybnosti. Chtěl bych věřit, že za vznik deprese může primárně prostředí, a že se změnou prostředí a vnějších podmínek deprese zmizí a všechno bude skvělé a sluníčkové. Ale jako všechno na světě, i tohle bude kombinace mnoha faktorů, vnitřních i vnějších, vlivu genetiky, výchovy i prostředí. V závěru autor překládá vlastní teze ke zlepšení situace, řešení jsou logická, přesně v duchu „zpětného zapojení“, taková ta sociální klasika počínaje likvidací světové chudoby a další. Konkrétní detaily zpětného zapojení samozřejmě pro mnohé jednotlivce nebudou vůbec snadné – spíš nesmírně obtížné, chce to odvahu, podporu okolí, silnou vůli a extrémně silnou vytrvalost, a vím, píše se to snadno, realita je o poznání horší. Poslední kapitoly mají silně progresivistický náboj a charakter moderního sociálního inženýrství. S autorem se v tomto vůbec neztotožňuji. Přestože mě kniha tak úplně nepřesvědčila, přečtení nelituji, stále jde o neotřelý pohled na problematiku.“... celý text
— thorir

Žánry autora

Literatura naučná Psychologie a pedagogika

Štítky z knih

deprese osamělost úzkost psychohygiena pozornost, soustředění

Hari je 1x v oblíbených.