Populární knihy
Nové komentáře u knih John Gay
Žebrácká opera
„18. století bylo zjevně obdobím velmi zlomovým nejen pro osvícenství, ale i kulturně. V Británii rozhodně. Na trůn nastoupil rod Hannoverů a doba georgiánská přinášela velké změny. Což se projevuje pestrostí (nejen) literárních děl, jejichž mantinely jsou hodně roztažené. Jeden znak je jim ovšem celkem společný. Celé 18. století jako by se neslo ve znamení sarkastického úsměvu s jiskrou v oku a rozšafností ve tváři. Malé dílko v podobě Žebrácké opery není jiné.
Nejsem odborníkem na divadlo, natož opery, ale tahle úsměvná záležitost by mě s radostí vlákala do divadelního sedadla. Ono těžko říct, co to přesně je - fraška, komedie, parodie, satira, opera, opereta, muzikál, alegorie? John Gay byl kulišák při svém vrcholném díle, takže je to od všeho něco. Kousek alžbětinského divadla, lehké texty na známé chytlavé melodie, parodie vážnosti italských oper, svižné dialogy, šlehy do společenských neduhů, které spojují spodinu i vrchnost. Dějem není Žebrácká opera nijak hlubokomyslná nebo konkrétní, spíš klouže po povrchu; za to trefně. V některých jevech se inspirovala skutečnými událostmi či osobnostmi. A ve své době vzniku vyvolala značný poprask. Bodejť by ne.
Ono i prostředí zlodějíčků, hampejznic a pochybných ouředníčků je skvělým prostředím, na němž vystavět zábavnou frašku. Dnes člověku možná uniknou významy některých detailů, nicméně pobavení a potěšení z dílka dovedou zůstat. Ustrnout se na chudákem Polly, pobavit se dilematem kapitána Korda, bratříčkováním Katra se Spitzlem, dialogy. Přežily tři staletí. A já nemám pochyb, že budou bavit ještě dál.
Jako třešnička je ilustrační doprovod vydání z roku 1985 nakladatelství Odeon. Knížku totiž doprovází obrazy Williama Hogartha. Ten byl unikátem sám o sobě, tudíž těžko hledat ilustrace, které by tuhle hezkou záležitost mohly podtrhnout.“... celý text
— Kozel
Žebrácká opera
„Proč si číst divadelní hru z roku 1728? Protože je dodnes zdrojem inspirace pro různé autory. Stala se předlohou (mě ne)známé hry Bertolta Brechta (200 let od uvedení originálu), co je však důležitější, že se zalíbila také Václavu Havlovi a vznikla tak ještě další originálnější Žebrácká opera z roku 1972. Od své doby originál poněkud zestárl a dnes už asi logicky nemůže způsobovat tolik veselí, ale je opravdu zajímavé vidět, jaké věci se nezměnily a co potom ve své hře použil Havel. Třebas i drobnosti, jako snahu žalářníka nabízet ve vězení příplatková pouta. Celkově zajímavá jednohubka a cestování do minulosti, něco pobavilo, něco už přestárlo, něco stále tne do živého... A gin jako dobře vybraná ústní voda asi zůstane aktuální napořád :)“... celý text
— puczmeloun
Žebrácká opera
„Vynikající divadelní hra.“
— Kabuky
Žebrácká opera
„Taková divadelní inscenace s texty písní (na dané stránce je zobrazena i notová část) o třech jednáních ... zápletka se mi líbila ... o muži (loupežníkovi), který aby se nedostal na šibenici obalamutí nejdříve jednu ženu a následně i další ... a když se o sobě dozví - nejprve hromy a blesky a pak se spolčí proti muži ... jo ... chvílemi mi to připadalo, jako i slušná komedie ... rozhodně jsem ráda, že jsem na toto drama narazila ...“... celý text
— Ronnie68
