Jonathan Haidt

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1963

Populární knihy

Morálka lidské mysli
Morálka lidské mysli
Hypotéza štěstí
Hypotéza štěstí

Nové komentáře u knih Jonathan Haidt

Morálka lidské mysli Morálka lidské mysli

„Na knihu jsem se těšil snad 10 let. Viděl jsem TED přednášku autora z roku 2008 a hodně mě oslovila. Je to vynikající shrnutí odkud se berou naše morální zásady. Doporučuju! Jedna z nejlepších TED přednášek. Zde jsou veškeré argumenty k přednášce. Autor to napsal v roce 2011, kdy měl pro svůj výzkum odpovědi od 132.000 respondentů. Netuším, proč to není všeobecně známé. Celá problematika je nesmírně důležitá. Výsledky výzkumu by měly být součástí vzdělání. Stejně jako znalost introverze a extroverze. (Jung: Psychologické typy) Ikdyž zrovna to není správně pochopené. Kdo ví, jak by dopadlo tohle. Autor má čistě americký pohled. Liberální je levice. Konzervativní je pravice. Volič konzervativní KSČM je počítán k pravici a liberální volič SPOLU k levici. Radost to neudělá nikomu. :-) Naštěstí tento redukcionismus nevadí. Jen hloupě komplikuje čtení. Ani u nás nejsou tyto pojmy pevně dané a opakovaně na tohle téma vznikají hádky. Je to tlustá kniha, ale předává málo informací. Ta hlavní je jedna. Autor vysvětluje, proč jsme konzervativní nebo liberální. Zdrojem nejsou názory nebo racionální argumenty, ale morální hodnoty. A ty máme vrozené. Proto nám je nikdo nevymluví. (Koukolík: Rozhodování, kap. 32.) Náš zdravý rozum se neopírá o racionalitu, ale o morální intuici. Navíc intuitivní myšlení vždy předchází pomalému přemýšlení, protože odpovídá naší přirozenosti. (Kahneman: Myšlení) Evoluce zlepšovala intuici půl miliardy let. Racionální myšlení je moderní výstřelek. Proto se nedomluvíme, když jsme liberální nebo konzervativní. Argumentačně se míjíme. Chybí logika a proto svoje zásady nedokážeme racionálně obhájit. Nejde to z podstaty věci. Lidé si neuvědomují racionalistický blud. Naše životy určují emoce, intuice a hodnoty. To má vážné filozofické následky. Všechny redukcionistické filozofie ztrácí užitečnost. Proto Haidta obdivuju. S odvahou sebevědomě píše proti novému ateismu. Další důležitá naučná kniha, kde ateismus vychází špatně. Kdo není ochoten změnit své názory, tomu to nepomůže. Argumenty nebudou fungovat. Haidt je vědec a nepsal to pro fanatiky s jasným názorem. Ještě si na tom zakládá. Úplně zbytečně vymýšlí následky evoluční psychologie, které už skvěle zpracoval Wright. Vůbec ho necituje. Protože Wright není vědec. Je novinář. :-) Morální zvíře a Evoluce boha jsou jen v bibliografii. Jenže jsou lepší. Morální zvíře v evoluční psychologii a Evoluce boha líp rozvádí, proč je náboženství potřebná evoluční kulturní adaptace. Úplně chybí Matt Ridley. Protože je Brit nebo protože je konzervativní? :-) Jenže ve vší úctě - oba jsou v biologii lepší. Proto je to tak strašně dlouhé. Haidt pečlivě argumentuje a cituje jen vědce. Všechno chce vysvětlit sám. Netřeba se bát délky, pochopí to každý. Je to podrobné a srozumitelné. Nevýhoda je zmatení v politice. V otázce hodnot si můžete udělat víc jasno. Stačí navštívit jeho stránky yourmorals a vyplnit dotazníky. Autor je liberál a na knize je to znát. Výklad a argumenty to naštěstí neovlivňuje. Je nutné, aby to četlo co nejvíc lidí. Nebo aspoň viděli jeho 2 přednášky na TEDu. Mohlo to být stručnější. Délka může odradit a kdo lpí na svých názorech, toho dlouhý výklad nepřesvědčí. Doporučuju. Zcela zásadní věc. 90%“... celý text
— Eldar80

Hypotéza štěstí Hypotéza štěstí

„Úvahy na téma smysl a štěstí v životě. Autor vychází ze starých mouder i z moderních poznatků. Odkazuje se na několik stovek různých zdrojů, výzkumů a studií. Nicméně není to vědecká práce jako taková, jde o úvahy, ostatně slovo hypotéza je v názvu. S některými věcmi souhlasím, s jinými ne a někdy podle mě příliš zobecňuje. Nejzajímavější mi přišla poslední cca třetina knihy o morálce a o náboženství. V závěrečné kapitole autor dospěl k tomu, že je potřeba soustředit se jak na sebe (jsme sobecké bytosti), tak na vztahy s ostatními (jsme ultrasociální bytosti). Základem je podle autora vytvořit správné podmínky - dobré vztahy s ostatními, smysluplnou práci (pocit zapojení, poslání apod.) a také spojení s něčím, co nás přesahuje (potřeba spirituality, pocit povznesení např. ze spojení s bohem nebo s přírodou). "Rozhodně stojí za to usilovat o vybudování správných vztahů mezi námi a druhými lidmi, mezi námi a naší prací a konečně také mezi námi a něčím nad námi."“... celý text
— Petrush

Hypotéza štěstí Hypotéza štěstí

„Četl jsem tuhle knihu až po mistrovské Morálce lidské mysli, kde si myslím Haidt popisuje svoje zkoumání plněji a celistvěji než v této knize. Proto tuto knížku vlastně chápu jako připravenou studii na zmiňovanou knihu druhou. Přesto opět skvělá věc, která čtenáři řekne hodně o tom jací jsme (jedinci, společnost,...)“... celý text
— iz67

Hypotéza štěstí Hypotéza štěstí

„Těžko se mi to hodnotí. Hodně věcí jsem už znal. A když se člověk moc nového nedozví, tak má tendenci hodnotit víc kriticky. Pro mě to byla spíš intelektuální zábava než něco naučného. O štěstí jsem toho četl dost. Kdo načteno nemá, bude to vnímat úplně jinak. Pak rozhodně doporučuju. Výborná věc pokud vás zajímá, jak se na štěstí dívá náboženství a dnešní věda. Líbí se mi, jak je dávná moudrost lidstva potvrzená moderními výzkumy. Problém však je, odnést si z knihy nějaké zásadní poučení. Mě to bavilo, ikdyž jsem si uvědomoval, že to můj život nijak nezmění. Mám totiž podobné názory a dost věcí vidím stejně. Na druhou stranu Haidt reprezentuje hlavně pozitivní psychologii. Kdo chce něco víc vědeckého, tak doporučuji Psychologii štěstí od Buchera. A na shodu vědy a náboženství Velké partnerství od Sackse. Jednotlivé kapitoly jsou spíš eseje na různá témata. K mnoha věcem se dá přijít selským rozumem a tak to může působit příliš banálně. Člověku pak snadno unikne, že Haidt to má vědecky podložené. Zarazilo mě jeho omezené chápání buddhismu, ale to je problém mnoha intelektuálů. Způsob jakým Haidt mluvil o různých náboženských směrech měl blízko k relativizmu. Naštěstí to nemění podstatu sdělení. Jedna věc je být duchovně praktikující nebo aspoň vystudovaný religionista a druhá mít to jen načtené. Haidt uvádí, že četl všechny zásadní texty, ale je znát, že jeho pochopení je jen na intelektuální úrovni. Občas se tam objevují nesmyslná srovnání. Třeba tam uvádí životopis Buddhy, který je pro samotné buddhistické učení nepodstatný. Jeho životopis ve formě legendy je spíš učební pomůcka. Autor tam ke konci začal trochu motat politiku a to se mi moc nelíbilo. Ne kvůli tomu, že tady s ním nesouhlasím, ale spíš na to v knize nebyl vhodný prostor. Takže ke konci mě to trochu zklamalo. Já vnímám psychoanalýzu negativně a behaviorismus považuju za pomýlený směr. Tady se názorově shodujeme, takže hlavně proto dávám vysoké hodnocení. Nezaujatost se mi v poslední době nedaří. Pokud vás tohle téma zajímá, tak určitě doporučuju. Ale je dobré nemít příliš vysoká očekávání. Hlavně pokud jste už něco podobného četli. 85% 4,5*“... celý text
— Eldar80

Morálka lidské mysli Morálka lidské mysli

„Hutná bichle, ve které se mísí úvahy o morálce jako takové a jak např. souvisí s politickým přesvědčením. Jako mimořádně zajímavé vnímám to, jakého psa by ideálně chtěli liberálové a konzervativci - jak to krásně souvisí s jejich přesvědčeními a proč konzervativci silněji reagují na nejednoznačnost či nejistotu. Morálka také velmi závisí na dané kultuře, ze které člověk pochází. Jsme společenské bytosti a třeba takový oxytocin má za úkol nás jakoby stmelovat. Tento hormon mj. zahajuje děložní stahy a uvolňuje se při fyzickém doteku (i s neznámým člověkem, který nám má de facto jen podrbat záda), ale také se uvolňuje - nejspíš překvapivě - při sledování videí, kde dotyční lidé trpí (což má nejspíš posilovat jakýsi soucit a touhu pomoci?). Liberálové hodně dají na "boj" proti nerovnosti a podporování vzájemné pomoci, konzervativci zase v průměru více dbají na osobní svobodu a to, "co člověk zaseje, to sklidí" - což tkví v nekonečné dohady mezi těmito tábory. Za mě velmi podnětná, obsáhlá a místy vyčerpávající kniha.“... celý text
— hu_87

Přejít na knížky autora