• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Techniky magie na pozadí alchymie - Josef Veselý

Ve své podstatě je tato kniha míněna jako průvodce iniciačními pro­cesy a jednotlivými etapami iniciačních procesů (tzv. operačními mody) alchymie a magie s při... detail knihy

Nové komentáře u knih Josef Veselý

Čaroděj Jackl, jeho doba, procesy a myši

„Päťročné dieťa na mučidlách neodpovedá na otázky biskupa o tom, ako prebiehal pohlavný styk so satanom na sabate. Namiesto toho sa dieťa s plačom obzerá okolo seba. To si biskup vyložil tak, že dieťa vidí satana, ktorý ho prehovára, aby nevypovedalo... Občas som mal slzy na krajíčku. Prekliata cirkev. Väčšina knihy je práve o dejinách mučenia (tzv. vypočúvania) a súdov s tými, ktorí mali byť v Jacklovej skupine. Tretina upálených mala menej ako 14 rokov... Zaujímavá je záverečná časť knihy, v ktorej Veselý rozoberá čarovanie samotného Jackla, ktorý na rozdiel od obvinených skutočne čaroval. A toto je NAJLEPŠIA ČASŤ knihy. Kresťania totiž videli čary v každom puknutí dvojročného chlapca, a súčasní výskumníci nijaké čary nikde nehľadajú. Pán Veselý oddelil zrno od pliev a venuje sa iba skutočným čarom z dielne Jacklovej skupiny. Jackl bol ale zločinec, žiaden nevinný dedinský mastičkár (pri čaroch používal plody zo zabitých žien a myší), veď bol napojený na egregor, ktorý dodnes využívajú šialenci z černošských prúdov čarovania v Afrike, Amerike a (žiaľ, už aj v) Európe. Ako vyznávač pôvodnej viery Slovenov, rodnoverec, sa čarom venujem, ale nie takýmto temným. Ale vždy je dobré vedieť, čo sa dá očakávať o nepriateľských čarodejov z radov súčasných kolonistov v Európe. Napokon dodám, že čarovanie s čousi pomocou je vždy na hrane... Tu krátky úryvok z knihy Veles (Gajdošíková Šebetovská): Ti lidé, kteří se naučili s těmito světy (s Velesem) spolupracovat, mohli získat nejen neobvyklé schopnosti, ale zároveň byli v neustálém nebezpečí před svým nevypočitatelným až démonickým pánem. A súčasťou knihy je ešte jedna kniha s vlastným ISBN. Najprv som bol v tom, že je to nejaký vtip, keď som videl, čo je v nej. Keď ale v strede knihy pochopíte, na čo slúži, prejde vám mráz po chrbte...“... celý text
— Spytihnev

---

Satanismus

„Zajímal mě pohled na Satana. Ten, jak jsem vyrozuměla, byl hlavně křesťanský, katolický, pak pohled judaismu a islámu. V raném středověku nebyl Satan Boží nepřítel. Ve Starém zákoně jsou zmínky o Satanovi vzácné a jeho úkony jsou vždy odůvodněny, v Novém zákoně se to ďábly jen hemží a jejich činy vyznívají iracionálně, bezdůvodně, jsou roztěkané a postrádají motiv (bezesmyslu a bezdůvodně např. posednou člověka). V další fázi středověku se stala jména Lucifer a Satan významově prakticky totožná a Lucifer začal být symbolem vzpoury proti Bohu. Existovaly dva druhy démonů, z nichž jeden zahrnoval lidské duše a druhý duchy hluboce pokleslé. Biskupové rozhodli, že existuje jen jeden druh démonů/ďáblů. Na čtvrtém lateránském koncilu v r. 1215 bylo v kánonu č. 1 vyhlášeno, že "Bůh stvořil i Satana a démony; ti ale v okamžiku svého stvoření nebyli zlí; zloduchy se stali vlastní vinou a od té doby pokoušejí lidi." Prostý lid té doby ovšem připisoval ďáblovi velkou moc: mohl působit nemoci, vyvolával posedlost, působil na přírodní vědy a techniku. Zaujaly mě tři druhy kultu Satana v příručce pro inkvizitory Directorium Inquisitorum: 1) klanění, při němž se před ďáblem pálí kadidlo a vyznavači se na jeho počest dávají zmrskat, 2) uctívání, které spočívá v proplétání jmen démonů se jmény blahoslavených, 3) podivné praktiky, např. užívání obruče, utíkání k nekromancii, nápojům lásky apod. Inkvizice byla formálně ustavena v r. 1184 na základě úmluvy papeže Lucia III. a císaře Fridricha Barbarossy. Od té doby světská moc ve službách Svatého oficia systematicky pronásledovala kacíře, rozkolníky, čarodějnice a trestala je vyhnanstvím, zabavováním majetku, potupením nebo ztrátou občanských práv, a od r. 1197 i smrtí. Církevní otcové odmítli obě vůdčí myšlenky: hmotný svět není výlučným panstvím Satana a Satan nebyl stvořen Ježíšem. Ve 12. a 13. stol. působili v Evropě kataři, známí též pod jménem albigenští, pataríni, publikáni, kteří vyznávali manichejskou nauku o těle a hmotě, které pokládali za pramen všeho zla. Zamítali svátosti a neuznávali Starý zákon - ten byl podle nich plně nahrazen Novým zákonem. Satana považovali za vládce tohoto světa. Vstřícným gestem pro neblahé pronásledování čarodějnic bylo vydání papežské buly Summis desiderantes affectibus z 5. 12. 1484, na jejímž základě vznikla příručka pro inkvizitory Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Se satanismem se pojí černá mše, tj. obřad, který je napodobeninou katolické mše za účelem zhanobení obrazu Boha a vzývání Satana. Může být chápána jako způsob protestu, jak prokázat vlastní individualitu, jak se vysmát Bohu. Formálním potvrzením rouhačství se satanisté vyčleňovali z křesťanského světa a plně se stávali součástí odlišné kultury. Gnostikové a Luciferiáni hlásali věčný rozpor mezi světlem a temnotou, dobrem a zlem. Lucifera pokládali za jediného skutečného boha, zatímco křesťanského Boha považovali za boha zla. Z rouhačství byli obviněni i templářští rytíři. Satanismu se oddávali i někteří kněží (15. - 16. stol. - Francie, Švýcarsko). Svobodní zednáři, tj. kasta stavitelů, kteří vybudovali pověstný Šalamounův chrám, používali tajnou mluvu pomocí znamení a prováděli rituály zaměřené na esoterismus. K pověsti satanistů však přišli neprávem. Je to kniha vybavená satanistickými rituály. Autor si všímá novodobých událostí, např. vražd ve jménu Satana (Charles Manson, Edward Paisnel, David Berkowitz a další), nebo satanistických organizací a satanistické etiky, satanistických filozofií a směrů. Na satanismus nahlíží individualisticky. Kniha by mohla být podkladem pro sepis hororu nebo jeho filmové zpracování. Z osobností, filozofií a satanistických organizací se dá vybírat. Kniha je zvláštně temná v chápání satanismu, jeho hranic, možností a podsvětí, čemuž dopomáhají černobílé kresby a fotografie. Doporučuji.“... celý text
— veronika4001

---

Učení mistrů

„Kniha o (u nás) menej známych, nie však menej významných osobnostiach novodobého hermetizmu, ktorí väčšinou neboli organizovaní v rádoch a spoločenstvách, ale budovali svoje myšlienky prevažne na svojom vlastnom poznaní a chápaní.“... celý text
— monngoll

---

---

Magie

„Klasika!“
— Thanateros

---

Mariánská zjevení z hlediska hermetismu

„Autor popisuje okolnosti a súvislosti týchto javov z hľadiska hermetizmu, charakteristiku osobností, ktorým sa takéto veci prihodili a ich osudy, čo je zvlášť hodné pozornosti.“... celý text
— monngoll