• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Juraj Herz

Autopsie (pitva režiséra)

„Knížka se skvěle četla . Byla velmi zajímavá.Juraj Herz musel mít velmi složitý život. Pokud pominu koncentrák, tak snaha "vybojovat" si každý film, za který by se nemusel stydět, muselo být velmi složité. Zajímavý byl rozbor každého filmu. Přečetla jsem si knihu od režiséra Menzela, ale s touto knížkou se vůbec nedá srovnat.“... celý text
— archivářka115

---

Autopsie (pitva režiséra)

„Filmy Juraje Herze mám rád (pokud je nějaký špatný, většinou ne jeho vinou – o čemž vypráví i tato kniha), natočil dosud nejlepší český horror, a považuji ho za jednoho z nejkreativnějších domácích režisérů (a mých nejoblíbenějších), schopných bravurně kličkovat různými žánry a styly. Žádný větší režisér u nás nerozuměl horroru jako on. Koncem roku 2012 mi bylo dopřáno té cti strávit s ním u něj doma výborné tři hodiny v družném rozhovoru. Nevěděl jsem tehdy, že žije s Martinou Hudečkovou a tak když mi dveře od nich otevřela ona, já jen překvapeně vyhrkl: „Jé, já vás znám!“ Ona se mile usmála, gestem mě pozvala dovnitř a pronesla: „Já vím.“ Prostě vidlák vyrazil do kulturního světa. S Jurajem Herzem se hrozně dobře povídalo, respektive, hrozně dobře se poslouchalo jeho četné historky. Nakonec mě před odchodem na vlak počastoval pár panáky nějakého nóbl alkoholu a tak jsem na nádraží šel v dost podroušeném stavu. Můj delší úvod směřuje k tomu, že díky tomu povídání a pečlivým rešerším, které jsem si před rozhovorem udělal, jsem se této knize kvůli tomu, že jsem si myslel, že mi toho moc nového nemá co říci, vyhýbal. Ale nakonec jsem si ji s odstupem času pořídil a dozrál čas. A jsem prostě nadšenej. Herze mám fakt rád, líbí se mi jeho lehce tvrdohlavý přístup, schopnost jít si za svým a snažit se vyhýbat zavedeným postupům a cestě „takhle se to prostě dělá“, navíc máme hodně věcí společných. Větší formát pěti set stránek jsem dal za dva dny, protože se to dobře čte. Je to zajímavé, humorné, má to spoustu fotek a odhaluje to spoustu zajímavých informací. A část z války a koncentráků je prostě šílená. Krátce řečeno, tohle pro mě byla radost.“... celý text
— eraserhead

---

Autopsie (pitva režiséra)

„Naprosto skvěle a svérázně napsaná velmi osobní autobiografie výjimečného filmového režiséra, jehož tvorba je mi velmi blízká a v našich končinách je to stále tvorba velmi výrazná a žánrově specifická....a díky bohu za to. Do některých biografií má člověk třeba problém se začíst, nebo ho baví spíše části z autorových filmových praktických zkušeností. Tady šlape ale všechno - byla jsem na trní i při čtení samotného autorova života, který už jako desetiletý pobyl nějaký čas ve dvou koncentračních táborech. Fanoušci Spalovače a dalších děl se tu dozví několik informací i ze zákulisí, které potom bulvár nebo filmový kritici tak rádi citují. Vše je to navíc napsáno skvěle odlehčeným stylem, takže se celá kniha čte stejně lehce jako její mnohem kratší soukmenovci.“... celý text
— knihomolka27

---

---

Autopsie (pitva režiséra)

„Moc mě to nezaujalo. Jako ano, nějaké ty okolnosti vzniku některých filmů jsou zajímavé a jsem rád, že je docela velký prostor věnován brněnskému herci a žel i alkoholikovi Lubomíru Černíkovi. Ale jinak mi to přišlo takové ublíženecké, vůči druhým přehnaně kritické (nabyl jsem dojmu, že snad všichni kameramani byli cholerici), plave to po povrchu a o samotném Herzovi jako člověku se v podstatě nedozvíme nic - o jeho názorech mimo film, víře či nevíře, proč jako žid jel pracovat zrovna do Německa apod. Soupis jeho filmů včetně německých, televizních a krátkých recitalů je to skutečně dokonalý, ale do hloubky to přes těch natahovaných 500 stran skutečně nijak nejde. Přitom Miroslav Macháček sepsal své zápisky z blázince na méně stran a je to daleko, daleko životnější a uvěřitelnější.“... celý text
— honajz

---

Autopsie (pitva režiséra)

„Mám radost, že této mimořádné a z mnoha hledisek vysoce (obsahově i formou) kvalitní knize jsou zde věnované zasvěcené a příznivé komentáře, plné porozumění a zaslouženého obdivu vůči Juraji Herzovi, jeho filmovému odkazu i vůči jeho životu, který opravdu "vydá na román". Nic výstižnejšího, než napsali čtenáři předemnou, nedovedu dodat. Snad poznamenám jen jediné, což ovšem až tak s knihou zcela nesouvisí, ale při jejím čtení mně to přišlo na mysl: nikdy, nikdy, nikdy nepochopím židy, přeživší koncentráky, kteří pak - poté, co jejich česká nebo slovenská případně polská či maďarská vlast se k nim obrátily zády - emigrovali do Německa. Do Německa!!! Do toho Německa, odkud jen před pár lety podvyživení, zavšivení, pod lidskou důstojnost ponížení sotva vyvázli! Skutečnost, že takové něco udělal i Juraj Herz, mě vážně zaskočila.“... celý text
— Koka