Karolien Notebaert

Nová kniha

Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života - Karolien Notebaert

Tři dny, které Marii změnily život – s láskou ilustrované autorkou Marie si plní velký sen: společně se svou matkou, neurovědkyní, putuje tři dny po Wicklow... detail knihy

Skrýt reklamy

Nové komentáře u knih Karolien Notebaert

Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života

„Karolien Notebaertová v knize "Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života" přináší jedinečný příběh o putování irskou krajinou, kde se mísí osobní zážitky s vědeckými poznatky. Příběh sedmnáctileté Marie a její matky, neurovědkyně, je nejen krásnou cestou po Wicklow Way, ale také hlubokou introspektivní výpravou do nitra lidské mysli. Diskuse o fungování mozku a vlivu myšlenek na naše rozhodování jsou podávány srozumitelně a s citem, což činí knihu přístupnou a inspirativní i pro laiky. Přestože dialogy mezi Marií a její matkou občas působí trochu uměle a situace jsou místy idealizované, kouzlo irské krajiny a hluboké myšlenky o smyslu života a osobním rozvoji tuto drobnou vadu vyvažují. Ilustrace doplňující text pomáhají lépe pochopit složité vědecké koncepty a dodávají knize další rozměr. Celkově je "Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života" hodnotným příspěvkem k literatuře osobního rozvoje, který motivuje čtenáře k introspekci a hledání vlastního potenciálu.“... celý text
— MoniMonika

Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života

„Kniha o fungování mozku, myšlenkách a jedné ukecané opici... Další dílko z osobního rozvoje, které se mi dostalo do rukou a které mě hodně zaujalo. Ne každému však tato kniha sedne - veškeré poznatky se totiž dovídáme z netradiční konverzace mezi matkou a dcerou. Z mého pohledu to ale nepůsobilo zvláštně nebo rušivě. Vše bylo dobře a srozumitelně vysvětlené a mimo to se tu vyskytují i jednoduché náčrtky, které dopomáhají k lepší představivosti dané problematiky. Takže za sebe jsem byla velmi spokojená a pokud vás toto téma zajímá, určitě dejte knize šanci. A jen tak mimochodem - ta hádanka mi pěkně zmátla mozek.“... celý text
— Cara.17

Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života

„Kniha o pozitivním myšlení, o tom, jak myšlenky ovlivňují naše skutky a ty potom nad charakter a osud. Jak už komentáře přede mnou zmiňovaly, v knize je určitá škrobenost, která může lézt na nervy. Dokonalá, zvídavá dcera, matka, co ví vše a umí vše vysvětlit. Jenže kniha má klasickou strukturu filozofického spisku, kdy zkušený učitel vede inteligentního žáka. Takže proto je tam určitá názorná a modelová umělost. Jako třeba setkání s vyhořelou právnickou Christinou, které podtrhuje to, co bylo řečeno. Možná je to tím, že je motivační text zasazený do skutečně existující krajiny. Tím je jeho umělost ještě zdůrazněna. Jednu hvězdu dávám, protože motivační knihy je dobré vnímat jako mantru. Všechny se zabývají tématem, jak žít lepší a plnější život, a čtením a opakováním se můžeme sami posunout dále. Druhou hvězdu dávám za pěkné ilustrace a názorné obrázky mozku a za vysvětlení, jak mozek reaguje na emoce a stres. A ta třetí je za to, že bychom se měli stát nejlepší verzí sebe samé. A pokud nás k tomu tato knížka aspoň popostrčí, tak svůj účel splnila.“... celý text
— Lucienka220

Skrýt reklamy

Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života

„No... Líbilo by se mi to, kdyby to nebylo tak... Hrané. Nevím, jak to popsat... Všechno bylo totiž úžasné - dcera neustále zvědavá, matka nevyčerpatelná studnice moudrosti... Chápu, jaký byl záměr autorky, ale v tomhle případě příliš tlačila na pilu. Možná by udělala líp, kdyby spíš napsala odborný text než beletristicky laděný příběh, o tom, jak se matka s dcerou objímají, pusinkuji, usmívají se na sebe a na výletě je jim neustále skvěle... Na mě příliš nátlaková kniha.“... celý text
— Potolu

Tři dny, dvě ženy, jedna opice a smysl života

„Putování Wicklow Way v Irsku mě ke knize lákalo, avízovaná motivace, inspirace a hledání zapomenutého potenciálu spíše varovala. Ty obavy byly oprávněné, rozhovor matky s dcerou byl opravdu velmi škrobený, málo uvěřitelný. A to opakované popisování trailu jako téměř liduprázdné pustiny není na místě, vzhledem k blízkosti Dublinu i dostupnosti jednotlivých úseků cesty autem je tato oblast zalidněná celoročně. Obrázky jsou pěkné, styl psaní jednoduchý. A možná jsem jen malinko alergická na to koučování, tedy můj špatný výběr knihy.“... celý text
— pajaroh

Přejít na knížky autora

Skrýt reklamy