Nové komentáře u knih Leena Parkkinen
Na řadě je Max
„Vyprávění jednoho ze siamských dvojčat je opravdu originální nápad. Jen kdyby tam tak velmi nebylo poznat, že autorkou je žena. Akcentace veškerého popisu věcí, pocitů i propriet bylo ryze ženské a nebylo lze uvěřit, že takovýto smysl pro detaily je v zájmu mužského pohlaví. Přeskakování v čase co kapitola mi nevadilo. Příběh se tak rozkrýval pozvolna a přidalo mu to na zajímavosti více, než kdyby děj ubíhal chronologicky. Co mi však vyloženě vadilo bylo minimální, nebo vůbec žádné vyprávěcí rozlišení u jednotlivých postav. V delších monolozích se jevili všichni jako jedna a ta samá. Styl vyprávění kohokoliv v příběhu byl totožný. Včetně nepřirozené popisnosti. ( např. Sklonila jsem hlavu a do očí mi spadl pramínek vlasů). Na knize je poznat na první dobrou, že je teprve začátkem spisovatelské kariéry mladé autorky. Jsem zvědavá na další díla..“... celý text
— Ivaksa
Na řadě je Max
„Kniha mě vůbec nebavila,neslaná,nemastná.Přeskakování v čase není nic moc pro mě.Myšlenka příběhu jako takového mě zaujala ale prezentace na papíru mizerná.“... celý text
— Wasylka79
Na řadě je Max
„Na knihu jsem se docela těšila, přece jen anotace vypadala slibně. Bohužel mě ale nenadchla tak, jak bych si představovala. Četla se mi ztěžka a částečně mě nudila. Jen Madame Maxima, Mona a Lucia mě dokázaly vtáhnout do děje.“... celý text
— Devil-Ivet
Na řadě je Max
„Příběh siamských dvojčat mě zaujal a nadchl. Autorka zvolila střídání časů a popis života Maxe a Izáka. Myslím si, že knížka stojí za přečtení. Určitě ne každému se autorka trefí do noty, ale mně rozhodně ano.“... celý text
— Marčullkas
Na řadě je Max
„Zvláštní členění knihy, skákání z jednoho roku do druhého. Hrdinové si mě ničím nezískali. Konec knihy mi vyrazil dech - ne co se stalo, ale tím popisem...síla.“... celý text
— miuk
