Ljudmila Michajlovna Pavličenkova
ruská, 1916 - 1974
Nové komentáře u knih Ljudmila Michajlovna Pavličenkova
Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky
„Velmi čtivá publikace/memoáry legendární sovětské odstřelovačky, jež v jižních částech východní fronty zlikvidovala od podzimu 1941 do konce jara 1942 celkem 309 nepřátelských vojáků (jedná se skutečně o potvrzené sestřely, nikoliv o propagandu, jak i dnes občas drze a lživě napíše bulvár). Začnu tím, co se mi nelíbilo na autorčiných názorech: její démonizace rumunských vojáků, kteří určitě nebyli zdaleka tak krutí jako jejich němečtí spojenci (o pozdějších bojích stejných Rumunů po boku Sovětů proti Němcům od podzimu 1944 se vůbec nezmínila, mimochodem rumunští vojáci osvobodili stovky moravských obcí), absence zmínek o sovětských zločinech, což je však vzhledem k době vzniku pamětí (1967–1972) samozřejmé, otec Pavličenkové byl navíc členem příšerné NKVD (předchůdce KGB). V jedné zmínce však Pavličenková tento rámec porušila: během líčení příchodu dvou příslušníků NKVD do jejího bytu, kdy se bála zatčení (zmínila i velký strach, jaký scéna vyvolala v její matce), avšak Ljudmila byla tímto způsobem "pouze" vyzvána k návštěvě Stalina. Za nejlepší části považuji většinu kapitol o několikaměsíčních bojích v Oděse a Sevastopolu a kapitoly o propagandistické návštěvě USA na přelomu léta a podzimu 1942. Několik odstřelovačských akcí dost utkví: likvidace německého soka Bommela (Otto von Singer?!), který se ukrýval v konstrukci poničeného mostu, odstřel Rumunů u hřbitova, kdy Pavličenková zastřelila i Karagu, pobočníka rumunského diktátora Antonescua, postřílení většího množství Němců na bezejmenném kopci nebo podobná likvidace nepřátel, během kterých sovětským vojákům pomáhal starý obyvatel Krymu, jenž nedlouho předtím přišel o rodinu. Ljudmila měla i štěstí při dvou ošklivých střelných zraněních, ale na druhé straně byla přímým svědkem těžkého zranění a následně i smrti svého druha Kicenka. Zajímavé jsou i její popisy krytí či speciálních odstřelovačských pušek, avšak v tomto případě se často jedná o odborné záležitosti, kterým jako laik rozumím jen omezeně. Zajímavé je, že Pavličenková měla jen jednoho syna, který se narodil již v roce 1932, když měla Ljudmila sotva šestnáct let (!). Stejně jako jeho děda z matčiny stran spojil profesní život se sovětskými tajnými službami. V knize autorka opomněla zmínit, že americký zpěvák Woody Guthrie o ní složil skladbu (tento motiv nechybí v hraném filmu Bitva za Sevastopol, který rovněž doporučuji). Název českého vydání byl odvozen od britského, ruské vydání z roku 2015 nese "neemotivní" název "Já snajpr - v bojích za Oděsu a Sevastopol".“... celý text
— Kakho-Oto
Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky
„Silný a svým způsobem smutný příběh sovětské odstrelovačky. Je to zajímavé a napsané čtivě, ale přesto jsem to nedokázal přečíst na jeden zátah, v některých chvílích mi vadil ten propagandistický sovětský pohled, navíc jakoby to, co dělal SSSR před rokem 1941 neexistovalo. V knize je to podané jako, že se všichni spojili s Německem proti sovětům, ale už tam chybí kdo napadl Rumunsko první.“... celý text
— 0kozel
Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky
„Kniha, respektive vzpomínky odstřelovačky Pavličenkové jsou vážně dost silné a drsné. Rozhodně však ne inspirující. Nakonec na žádné válce, kde je mnoho bolesti, ztrát a utrpení, není nikdy nic inspirujícího. Tahle kniha mi vlastně přišla velice smutná. Vypovídá o předválečné, válečné a posléze i poválečné době, generaci lidí v Sovětském svazu a ne jenom tam. Bez zábran bych Ljudmilu Michajlovnu Pavličenkovou, zařadila do tak zvané ,,ztracené generace." Ano, byla sice hrdinkou a nejlepší odstřelovačkou, ale cena za to byla příliš vysoká. Minimálně se ona a ne jen ona..., v době ve které žila, musela vzdát svých vlastních snů a budoucnosti, pro blaho a vyšší cíle, těch politicky mocných...
Kniha za přečtení rozhodně stála.
,,Svět, je vlastně jako taková pomyslná šachovnice. A my jsme jen její figurky - pěšáci, kteří se po rozhodnutí těch VELKÝCH, za jejich kontroly a svolení, mohou po ní pohybovat chvíli vpřed a chvíli vzad."“... celý text
— Leona333
Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky
„Příběh obyčejné holky, která se stala nejznámější ruskou odstřelovačkou. Zajímavé jsou i poválečná léta a přátelství s první dámou US.“
— Hanys_
Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky
„Dávám slušné 4 hvězdy. Musela být silný jedinec, zvláště když sloužila skoro mezi samými vojáky – muži. Dozvěděl jsem se některé nové názvy – například, že se její první pušce říkalo „Melkaška“ nebo označení nám známých kaťuší BM-13. Taky chápu, že pro vydání knihy bylo třeba zařadit mnohá ideologická pojednání. Je ale i pár věcí, se kterými jsem měl problém souhlasit. Třeba to, že němečtí odstřelovači byli zrádní, podlí až bestiální, zatímco ti ruští byli milí a pohodoví strejci a tetičky (mírně to zlehčuji). Nebo třeba to, že německý rum silně připomínal samohonku. Prostě ty informace musíte trošku prosívat jako velryba potravu přes kostice. Na závěr knihy je obrazová příloha a v knize jsou i vysvětlivky.“... celý text
— Česneksmedem
Ljudmila Michajlovna Pavličenkova - knihy
2019 | Paní smrt: Vzpomínky Stalinovy odstřelovačky |
Žánry autora
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Štítky z knih
ženy zfilmováno Rudá armáda odstřelovači, snajpři východní fronta (2. světová válka) ženy v armádě
Pavličenkova je 1x v oblíbených.