• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Luis Royo

Kodex Apokalypsy

„Na můj vkus příliš upovídané, i když se musí nechat, že Jesus B. Vilches má cit pro atmosférické popisy exteriérů. Se zápletkou je to však už horší, jako by potřeba zapadnout do přihrádky „neogoticko-esoterický post-apokalyptický román“ byla spíš nutností, než prostředkem. Ovšem v návaznosti na obrazy pánů Luise a Romula Roya jde o majstrštyk, ne že ne. Naneštěstí těch ilustrací zase není tolik, aby to vynahradilo niternost zápletky, která se tak mění v sekvenci doprovodných textů, jejichž smysl je jediný - andělé bojují s démony, přičemž démoni nejsou nutně ti špatní. Jenže než aby se něco rozhodlo, chvilku se prostě všichni perou, pak dojde k finálnímu odhalení a konec zvonec, pokračování příště. Možná kdyby byl svět Malefiku u nás známější, asi by to celé bylo mnohem atraktivnější. Takhle mi nezbylo než slintat nad krásnými obrázky a protrpět malinko kýčovitý příběh s nepovedeným náběhem na hlubší poselství. Ten kýč by mi vlastně ani tolik nevadil, mrzela mě ta obsahová průměrnost.“... celý text
— trudoš

---

Kodex Apokalypsy

„Kniha bez příběhu, bez sympatických postav a vlastně bez všeho ostatního. Jediné co se nabízí jsou obrázky od tatíka a synka Royo. Možná by z toho byl pěkný kreslený film pro dospělé, kde by slintající divák nadskakoval nad spoře oblečenými sexi bojovnicemi s meči. Pro mně toto byla ztráta času. Doufám, že vydavatel Fantom Print se poučil a další díl už nevydá.“... celý text
— pobijecmuch

---

Kodex Apokalypsy

„Z toho, co jsem četl, byl zřejmě na začátku nápad námětu a pár kreseb Luise Roya. Pak společně se synem tomu dali hlubší tvar, až nakonec přispěchal jejich přítel Vilches, který napsal text. Jenže já nejsem typ, co by se nekonečně kochal jen kočenou na obalu. Mně jde především o text a jeho příběh. A ten je bohužel slabý, zmatený, plný pseudoandělů, pseudodémonů, stokrát omletých jmen jako Samael či Lilith, pak i globální katastrofy, různých klanů a tajemné minulosti hlavní hrdinky... Ale výsledek je splácanina naprosto o ničem i když relativně dobře napsaná. Další díly už určitě číst nebudu a tak nějak i pochybuju, že vyjdou.“... celý text
— LordSnape

---

---

Kodex Apokalypsy

„Knihu jsem si koupila jen co vyšla, kvůli ilustracím Royových, ale samotnou četbu jsem dlouho odkládala – především kvůli mírně mamutím rozměrům (taková malá cihla se v kabelce nosí těžko). Ale byla to chyba! Příběh v základu není extra originální, ale rozhodně to není žádná slaboduchá mlátička – silnou stránkou je kromě ilustrací vcelku propracovaná mytologie, která se nám po kouscích zjevuje (ano, historii píšou vítězové – a to i v případě „bohů“), styl vyprávění i to, jak autor zbytečně „neplýtvá“ všemi profláknutými anděly a démony, jen aby se mezi sebou na efekt poprali – v první díle to rozhodně není nutné. Kulisy, ve kterých se příběh odehrává, mi také připadají uvěřitelnější než, jak to vykresluje většina postapo filmů, knih atd. Civilizace se zhroutila, ano, ale neznamená to, že hned musí zaniknout. Proč by neměla fungovat elektřina? Internet? Člověk není hlupák (neplést s lidmi, ti jsou blbí až to bolí) a to kolo prostě vynalezne znovu, když nemá zbytí. Navíc průběh samotné apokalypsy zmíněn nebyl, takže ani nevíme, co přesně se stalo. Ke konci už jsem se malinko ztrácela v tom, kdo je kdo (hlavně pokud v historii lidstva vystupoval pod X různými jmény) a také jsem čekala, že se příběh bude (alespoň zpočátku) více točit kolem Světlany a cirkusu, ale to jsou jen drobnosti. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.“... celý text
— yaoiyuri

---

Kodex Apokalypsy (limitovaná sběratelská edice)

„Hodnotit Kodex apokalypsy není snadné. Pokud bych ho měla brát čistě jako román, vysloužil by si maximálně tři hvězdy. Chvílemi možná i jen dvě. Takřka od první strany je totiž znát, že text není prací vypsaného profesionála, který si sebevědomě buduje vlastní svět. Což není nic překvapivého vzhledem k tomu, že jde o společnou práci malíře, umělce a autora, o jehož kariéře se mi nepodařilo nic zjistit. Časté dělení na odstavce, přítomný čas, jednoduché věty, zbytečně moc nahodilostí, nevyřešeného, nebo příliš vyumělkovaného, to vše co vás hned na začátku praští do očí, vás bude doprovázet až do posledního slova. Pokud vás však stejně jako mě přitáhlo jméno Luis Royo, nemuselo by být zklamání velké a hodnocení tak nízké. Náhle se totiž spousta těch krátkých, stručně a bryskně psaných odstavců, v nichž převažuje věcný popis nad poetikou či vysvětlením, změní v obrazy popsané slovy. Znáte-li obrazy Luise Roya, jeho styl, hru se světlem, jeho prolínaní se fyzické krásy s hnilobou okolí, podtóny erotiky a důraz na heroičnost, nebudete mít nejmenší problém si je při čtení představit. Jeden za druhým, po celých desítkách, stovkách. Spíše než jako román knihu tedy hodnotím jako soubor obrazů, které musíte dekódovat.“... celý text
— tsal