Nové komentáře u knih Mahtob Mahmoody
Na útěku
„Knihu autorčiny matky jsem společně s filmem četl, respektive zhlédl poměrně v útlém věku a pamatuji si, že obojí na mě silně zapůsobilo. Takže když jsem se poměrně nedávno dozvěděl o existenci knihy samotné "dcerky", dlouho jsem neváhal.
Souhlasím s postřehy ostatních, některé pasáže jsou poměrně zdlouhavé. Nicméně se jedná o autobiografické zpracování vzpomínek a pokud autorka považuje za důležité se nějaké konkrétní kapitole svého života věnovat, nelze jí to asi vyčítat.
Ze stejného důvodu nelze porovnávat dramatičnost díla. Matčina kniha měla samozřejmě větší spád, ale to bylo dáno především okolnostmi. Zde se ke slovu dostává zejména psychologie, vyrovnávání se s prožitým traumatem.
Ostatně, já osobně jsem rád, že životy obou žen nebyly třeba tak napínavé jako v "prvním díle", protože prožívat podobný psychoteror a fyzické násilí delší životní úsek bych nepřál asi nikomu.
I když pouze v případě, že se dá považovat život ve strachu z dalšího únosu a neustálé, celoživotní ohlížení se přes rameno, za snesitelnější. Do toho spadají i zdravotní problémy a neustálá paranoia. Místy jsem měl pocit, jako bych četl osudy některého ze skrývajících se nacistů po válce, kteří museli zažívat v mnohém totožné pocity. O to horší je fakt, že v tomto případě se nejedná o zločince, ale oběti.
Myslím, že kniha odpoví na většinu otázek, které člověk po přečtení té dějově předcházející má. Zejména závěrečný krátký pohled "do hlavy" otce má nevýslovnou hodnotu.“... celý text
— Kačudovič
Na útěku
„Již dospěla Mahtob Mahmoodyova se stěhuje - a v životě snad již naposled, jak doufá- do svého vlastního domu. Popíjí svou oblíbenou kávu v zimní zahradě, probírá se svými vzpomínkami v krabicích - a z těch malickosti se pomalu navazují ona potřebná vlákna - tak zní i originální název knihy - k tomu, aby nám ostatním sdělila svůj příběh.
Mahtob velice věcne, čtive a bez sebelítosti či patosu popisuje život v Americe po dramatickém útěku z Íránu, který se dotkl nejen ji a její matky, ale celé americké rodiny. Nebylo možné uzavřít železnou bránu a nechat tuto zemi navždy za sebou.
Mahtob a Betty žily léta ve strachu, že se Moody pokusí o protiunos či mstu. Přesto však Mahtob našla cestu k B-hu, vnitřní vyrovnanost, i dobrý vztah ke svým perským kořenům.
"Bůh mého žití plátno
nahoře tka, já dole.
Já barvy nevybiram,
on však je v jednom kole.
Když občas utká smutek,
má pýcha vzpupna, špatná
neví, že on zná vršek,
já však jen spodek plátna.
Teprve když stav ztichne
a pomine můj vzdor,
Bůh plátno poodhrne
a ukáže mi vzor.
Hle, temné spodní nitky
jsou v jeho rukou cenné,
stejně jako ty vrchní,
stříbrné, pozlacené. "“... celý text
— Nofar197
Na útěku
„Četla jsem hned po knize Bez dcerky neodejdu.
Již dospělá Mahtob popisuje svůj tragický příběh v Íránu a nejen ten, sledujeme jak tato událost má dopad na celý její život a i na lidi kolem. I když Betty a Mahtob dorazí bezpečně do Ameriky, tak na Írán jen tak nemohou zapomenout a žijí v neustálém strachu. Podstupují různá opatření a díky své knize, později i filmu, se jim dotane velké popularity a díky svým zkušenostem Betty osvětluje problematiku tzv. rodičovských únosům a pomáhá rodinám, která se dostaly do podobných potíží jako kdysi ona sama. Pomocí knihy se dozvídáme takové... A co bylo dál... Hlavně Mahtobin postoj k otci a na celý incident s Íránem.
Občas byla kniha velice zdlouhavá a po úvaze musím napsat, že je to jedna z těch knih, které stačí přečíst jednou.“... celý text
— Martina852
Na útěku
„Četla jsem knihu i viděla film Bez dcerky neodejdu, a proto jsem si kvůli tématu vybrala knihu Na útěku - vyprávění a svědectví její dcery. Ač toto dílo sepsala v dospělém věku, velmi autenticky popisuje trama z pozice dítěte. Je dobře, že toto téma je stále diskutovatelné a a pevně věřím, že díky různým nadacím nezůstává již mnoho žen a jejich dětí ve stejném zajetí jako obě autorky. Čte se dobře, i když její matka měla pro mne lepší styl psaní.“... celý text
— Naďa2411
Na útěku
„Zajímavý pohled, popsány pocity a těžkosti, s kterými se musela i v dospělosti vyrovnat. Přesto je kniha hodně zdlouhavá, to nejzajímavější je v závěru knihy.“... celý text
— Olga980
