Martina852 komentáře u knih
Příjemné zakončení o Bridgertonově rodině.
Kapitola o Violet potěšila.
Gregoryho díl nebyl úplně ten nejlepší, ale ani ne ten nejhorší.
Tím to zakončuji sérii sourozenců Bridgertonových. Červená knihovna se ráda opakuje, takže po přečtení všech dílů najednou vám může obsah připadat dosti podobný a hlavně předvídatelný.
Je to odpočinková četba bez nějakého velkého přemýšlení na deštivé dny.
Na rozdíl od předchozího dílu jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
V sérii už jsme se dostali k mladším členům rodiny Bridgertonů. Z malé Hyacinth se stala dospělá žena s vlastní hlavou a názory. V knize nechyběl vtip, tajemství a hlavně láska. Velký bonus byla hlavně lady Danburyová.
Kniha Poznáš to z polibků mě snad nadchla ze série nejvíce.
(SPOILER) Protože jsem viděla seriál, tak mi Franceska přišla dosti opomíjenou osobou v Bridgertonovic rodině. Proto jsem se těšila na její knihu, kdy zjistíme kdo Franceska vlastně je.
Bohužel jedna z mála rodiny Bridgertonů neměla na růžích ustláno, poukazuji na smrt manžela a její potrat. První část knihy byla dobrá. Avšak její následné sbližování s Michaelem byly místy velice zvláštní a pro mě dosti nezáživné. Proto jsem dosti polevovala ve čtení a kniha mi zabrala déle než jsem předpokládala.
Kniha Nečekaná láska mi přijde dosti slabším dílem ze série Bridgertonů.
S láskou, Eloise mi přišlo takové oživení po přečtení předchozích čtyř dílech. Červená knihovna se v ději ráda opakuje, ale Eloisin útěk za sirem Phillipem a jejich následné sblížení bylo milé.
Seriál už nám odhalil, kdo je Lady Whistledownová, takže mě žádné překvapení v knize moc nečekalo. Na rozdíl od předchozích dílů jsem odebrala jednu hvězdičku, protože se nějaká velká zápletka moc nekonala a děj lehce plynul a naše dvojce si hledala k sobě cestu.
Je trochu úsměvné, že takový bulvární plátek dokázal někdo tajit dlouhých deset let.
Ale stále je série Bridgertonů velice odpočinková a příjemná četba.
Tak další Bridgerton je za mnou. Protože to bude chvíli trvat než natočí seriál, tak si zkracuji chvíli čtením knih. Tvůrci seriálu se rozhodli, že třetí řada bude o Colinovi a Peneleope, takže Benedicta se Sophií přeskočili a bude o nich možná až čtvrtá série. Proto jsem nebyla ovlivněna seriálem a nevěděla jsem, co mě v knize Nevhodný návrh čeká. Taky předpokládám, že v seriálu budou rozdíly. Pokud budou větší či menší jako např. v příběhu o Anthonym a Kate, můžeme jen hádat.
Trochu jsem se strachovala, po přečtení anotace, jak celý ten příběh ve stylu "Popelky" dopadne. Musím říct, že to vyšlo velice dobře. Jen mě občas vadil občasný Benedictův nátlak na Sophii, ale omluva a dobrý konec to všechno spravilo.
Pohodové čtení.
Tentokrát z klanu Bridgertonových sledujeme nestaršího z potomků Anthonyho.
Knižní a seriálová verze, už se od sebe dosti liší. Musím říct, že knižní byla dosti zajímavější. Bylo snadnější pochopit Anthonyho a tak společně čelit jeho i Katinýmu strachu v jejich životech a následně jejich překonávání.
Pěkná odpočinková četba.
Ano, i já jsem propadla kouzlu Bridgertonových z Netflixu. Protože to bylo natočeno podle knižní předlohy, bylo jasné jaká bude moje další četba. Seriál trochu podléhá moderním normám, ať už je to hudba či obsazení, ale pořád je to pěkná oddychovka na deštivé dny.
Díky seriálu znám budoucnost našich hlavních hrdinů, ale stejně jsem přečetla knihu jedním hltem. Knižní Daphne mi byla sympatičtější než ta seriálová a ostatní postavy jako Simon, Violet a trio starších bratrů byly napsány velice dobře a vtipně.
Červená knihovna sice není můj žánr, ale občas si přečíst nějakou tu slaďárnu nikdy neuškodí a už se těším na další příběhy ostatních sourozenců.
(SPOILER) Dystopie, kde místo zvířecího masa se jí maso lidské.
Hlavní hrdina nám popisuje temnou společnost, kde je legální kanibalismus a provází nás celým procesem porážky a popisuje svět po Velké změně. I když sám odsuzuje pojídání speciálního masa nebrání porušit své zásady, aby zachránil své manželství a splnil si tak svoji touhu po dítěti.
Dost si kladu otázku, co tím chtěla spisovatelka říci. Docházím k závěru, že autorka poukazuje, že v každém z nás je trochu pokrytce, ať už to je za jakékoliv situace a za jakéhokoliv režimu.
Už je to nějaký pátek, kdy jsem viděla filmové zpracování a musím říct, že film od knihy se liší asi jako den a noc.
Ve filmu mi přišlo, že některé postavy nemají pořádný konec a proto jsem sáhla po knize. Bohužel podle mě i v knize chybělo pro některé postavy nějaké zakončení. Propojení postav byl velice originální nápad a líbilo se mi jak navzájem ovlivňují životy těch druhých. Čekala jsem trochu více vtipu, než taková vážná témata a neustálé hádky, kdy si navzájem přejí smrt či vychrstnout nějaký teplý nápoj tomu druhému do obličeje.
Bohužel i takový je život. Plný nevěr, zklamání a nesplněných snů.
Krásná encyklopedie ze světa Zaklínače.
Pět kapitol o světě, zaklínačích, magii, monster a hlavně o příběhu našeho hlavního hrdiny Geralta z Rivie. Líbilo se mi, že každou kapitolu vyprávěl někdo jiný, kdo má k danému tématu nějaký vztah a poskytl i nějaké své doplnění. Takže se v knize nejedná jen o nějaká holá fakta jako z učebnice. Kniha je také plná úžasných obrázků převážně převzatá z herního pokračování. Pro ty, co hry nehráli se mohou dokonce v poslední kapitole dočíst jaká další dobrodružství vývojáři vymysleli pro Geralta z Rivie. Jen chybí popis děje dvou datadisků, Srdce z kamene a O víně a krvi, což není asi divné s ohledem s datumem vydání knihy a datumem vydání herních rozšířeních.
Zaklínač a jeho svět je takové zopakování, co už asi všichni dobře známe. Ale myslím si, že každý fanoušek Zaklínače si nenechá ujít žádnou knihu ze světa Sapkowského.
Krásně zpracovaná encyklopedie o světě Zaklínače.
Seznámení s konjunkcí sfér. Poté souhrn všech zemí s popisem včetně vládců, měny a hlavních měst i některých významných měst. Další část se zabývala postavami a poslední byly tvorové. Takový bestiář, na který jsme mohli narazit i v počítačových hrách, kde byla popsána charakteristika, výskyt a i způsob boje. To doprovázelo úryvky z knih, kde jsme se s danou postavou či tvorem setkali a velice krásné ilustrace namalované na stránkách připomínající pergamen.
Krásný doplněk ke knižní sérii.
Další skvělé dobrodružství Geralta z Rivie, které se odehrává ještě před hlavní ságou. Myslím, že není co dodat, než že román byl úžasný. Geralt společně s Marigoldem se zapletou, jak již tradičně, do nějaké šlamastyky, ať už omylem či kvůli nějakým úkladům z třetí strany a jen čekáme jak si s tím náš Zaklínač poradí a při tom odhalí velká tajemství a kde taky porubá mnoho nestvůr, dokonce i ty v lidské podobě.
Zaklínačská sága přečtená mnou již už po druhé. Zprvu jsem Zaklínače znala jen z doslechu až k přečtení mě donutil připravovaný seriál, kde měl hlavní roli sehrát herec Henry Cavill. Bohužel kvalita seriálu podle mého dosti klesá z důvodu velkých odchylek od knih a ještě k tomu velké přeobsazení hlavní postavy, mě donutilo přečíst si znova všechny knihy.
Spisovatel nám vytvořil svět plný příšer, magie a politických intrik. Skvělé promyšlené postavy, které naopak od ostatních fantasy knih, nejsou dokonalost sama a plných velkých hrdinských činů, právě naopak. Postavy prohnilé, vypočítavé, ambiciózní a hlavně lidské.
První dva díly ve formě sbírky povídek mi vyhovovaly asi nejvíce. Jako každý autor má i Sapkowski svůj styl psaní. Bohužel často měnící se pohledy ani ne tak důležitých postav či skákání v čase a vyprávění úplně jiného příběhu pro mě bylo občas matoucí a někdy podle mého názoru i zbytečné.
Celou ságu hodnotím jedině kladně. I když nejsem žádná "pařmenka" musela jsem si zakoupit i hry, které podle mě zdařile navazují na konec celé ságy a tak nám dávají možnost prožít další dobrodružství s naším Zaklínačem Geraltem z Rivie.
Už při čtení prvního dílu jsem očekávala zcela něco jiného a navíc mi trvalo věčnost než jsem knihu přečetla. Přesto jsem pokračovala ve čtení dál a druhý díl byl o něco lepší. Hned jsem se vrhla i na třetí díl, bohužel asi tak v polovině knihy všechny intriky a nějaká akce zmizela.
Trilogie ve mě zanechala dosti průměrný dojem. Při čtení jsem si občas říkala, že žánr Young Adult už asi pro mě už moc není.
Chrany jsem přečetla až po Démonském cyklu. Bylo to docela příjemné čtení, kterým oficiálně uzavírám Brettův svět plný jadrnců a chran.
Brayanovo zlato, kde se náš Arlen teprve učí na posla byla zajímavá, ale pro mě z povídek asi nejslabší. Velký Bazar mě bavil více. Abban, který věří jen v mamon a často ze stran svých nepřátelů je považován za slabocha a mrzáka. Vždy uměl svoji bystrou mysl využít ve svůj prospěch s tím, že ještě ostatní přesvědčil, že to byl jejich nápad a vedl lidi jako na provázku. Už v Démoské sérii byl zajímavou figurkou a ani zde nezklamal. Poselský odkaz nám konečně osvětluje původ Trnky Damaje, který se v sérii doslova vynořil z Trnčí a najednou se nám stal důležitou postavou.
Když se na to dívám zpětně, Brett měl spíše osekat nekonečné souboje a raději nám objasnit jak se takový míšenec vůbec v Žírných krajích vzal a celkově by to objasnilo další věci jako např. Proč Ragen a Elissa byly v Laktonu a jejich spojení s Trnkou a jeho otcem Relanem a tak by to vytvořilo nějaký ucelenější příběh a předešlo by se mnoha otázkám na které jsme nedostli v sérii žádnou odpověď.
Ani už nevím jak jsem se k tématu lidového odívaní dostala.
Všichni víme, že Japonci mají kimona, Indové sárí, Skotové kilty a co máme vlastně my? Pod označením kroj si převážně představím hody či jízdu králů na Moravě, kde lidové odívání má stále velkou roli. Proto jsem se chtěla dozvědět, jestli i v Čechách bylo nebo je nějaký konkrétní lidový oděv.
Musím říct, že Atlas lidových krojů České republiky, hlavně její přenádherné ilustrace od Pavly Hampton, mi zodpověděl mnohé otázky. Je zajímavé jak naši předci pracovali i s tím málem co měli a dali tak vzniknout něčemu jedinečnému, kde nikde jinde na světě nenajdete.
V dnešení uspěchané době je dost těžké se držet nějakých obyčejů a tradic, proto patří moje velká úcta k lidem, kterým se tímto zabývají a zachovávají takové poklady, byť jen písemně pro další generaci.
Zprvu se musím přiznat, že na Tetovaného jsem už narazila někdy na základní škole. Bohužel jsem nikdy celou sérii nepřečetla celou. Sérii jsem stále odkládala nebo se k ní vracela. Proto jsem se rozhodla, že sérii zakoupím a přečtu ji. V knihovně už jsem jí měla nějaký ten pátek, tak byl konečně čas ji přečíst.
První díl byl skvělý. Spisovatel nám představuje svět plný jadrnců, chran a hlavně naše tři hrdiny, které sledujeme už od ranného dětství a všechny jejich události, které je zformovali do osob již je náhoda svedla dohromady a bojují bok po boku proti démonům.
Druhý a třetí díl byl už pro mě trochu slabší. Nevadili mi ani tak flashbacky o Jardirovi a Ineveře, bylo zajímavé zjisti jak to v Krasii chodí. Ději dost sráželo ty neustále se opakující se souboje proti démonům a i když ichor stříkal proudem nepřišlo mi jako kdyby se děj nějak posunul. Bohužel k srdci mi nepřirostly dokonalá Leesha a ani velká vražedkyně Renna a jejich kapitoly pro mě byly občas utrpením.
Čtvrtý díl byl pro mě nábojem, konečně jsme se dočkaly nějakých těch lstí a piklů. Konec nám poskytl velké drama, když umřelo několik hlavních postav a tím se nám otevřely další zvraty v knize.
I když čtvrtý díl končil dost slibně v pátém díle se to nijak neodrazilo. Spisovatel Jádro rozepsal na dlouhých 750 stránek a přesto nemám pocit, že se tam něco důležitého stalo. Dost jsem z hodnocením váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Kapitoly o Arlenovi a spol., kteří putovali jádrem byla skvělá a přesvědčila mě ke čtyřem hvězdičkám. Bohužel všechno mezi tím se zabývalo kolem nově narozených miminek a jejich přebalování a kojení nebo to bylo samé hora-hůlky, pisátka, sání a čtení aur, což zase vedlo k těm obšírným nezajímavým popisům a soubojů mezi démony.
Peter V. Brett vymyslel úžasný svět, ale zde by asi platilo řčení: "méně je někdy více" a místo pěti knih mohly být třeba ty původní tři. Rozhodně to bylo skvělé dobrodružtví, ale jednou mi to přečíst stačilo.