Nová kniha
Dospělí lidé - Marie Aubert
Ida je úspěšná architektka v nejlepším věku, bez partnera a bez dětí. Biologické hodiny ovšem tikají a ten pravý stále není v dohledu, a tak se Ida rozhodne si ... detail knihy
Nové komentáře u knih Marie Aubert
Dospělí lidé
„Současnost. Skandinávie. Oslava narozenin. Společná chalupa.
Dvě sestry se sejdou na rodinné chalupě, aby se následně společně s matkou oslavily její narozeniny. Na povrch však vyplývají emoce, pochyby a zrady.
Dlouho jsem nečetla knihu, kde by byli všichni protivní :D. Ale tady to tak bylo. Žádnou z postav si člověk nemůže oblíbit (možná přítele matky).
Jak nás výchova a rodina ovlivní? Jak nás ovlivní naše vlastní rozhodnutí? Klademe na sebe cíle sami nebo je to očekávání okolí?
Nefunkční rodina. Nefunkční vztahy. Žárlení na všechno a všechny. Zbytečné scény. Zbytečné drama. Neupřímnost.
Takový vhled do pár dní jedné nefunkční rodiny. Bohužel, pro někoho, kdo by se někdy v podobném prostředí ocitl kniha nebude ničím výjimečným.“... celý text
— Knihotyna
Dospělí lidé
„Na chatě v krásné norské přírodě se na oslavu 65. matčiných narozenin sjíždí sestry Ida a Marthe a jejich blízcí... Idě je čtyřicet, Marthe je o něco mladší, obě by chtěly děti a během pobytu na chatě tato touha u každé z nich nabere trochu jiný směr...
Knížka, která je poměrně krátká, řeší témata jako mateřství, otcovství, komplikované vztahy v rodině, sourozenecká rivalita, partnerské vztahy...
Úplně nevím, jak se to autorce povedlo, ale vlastně všechny postavy v jejím románu jsou poměrně nesympatické... Nejvíc se to samozřejmě projevuje u obou sester, které nedokážou ovládnout žárlivost na tu druhou a v důsledku se chovají nepříjemně a místy až velmi úskočně a zákeřně...
I když jsem měla pro všechny postavy víceméně pochopení, moje velké sympatie si bohužel nezískaly... Nicméně líbilo se mi, jak je knížka napsaná, líbily se mi popisy norské přírody, líbil se mi konec - byl hodně realistický, žádné lakování skutečnosti na růžovo, žádná velká katarze, žádné rodinné usmíření, a přesně takhle to často v životě chodí...
V hodnocení zůstávám tak na půl cesty, knížka se mi četla dobře, vůbec jsem se ke čtení nemusela přemlouvat, zajímalo mě, jakým směrem se bude příběh ubírat, nicméně mám pocit, že se mi brzy vykouří z hlavy a za pár týdnů ani nebudu moc vědět, o čem to všechno bylo...
Hodnocení: 3,75 * z 5 *“... celý text
— markej
Dospělí lidé
„Marie Aubert a jej Dospělí lidé. Malá chata v Nórsku, kde sa každoročne stretáva na veľkej dovolenke "takmer štyridsiatnička" Ida, ktorá je večne single, jej matka a otčim, ale aj jej sestra s manželom a jeho malou dcérkou z predchádzajúceho vzťahu. A tu vám začína kamikadze-cirkus-dráma-telenovela ako vyšitá!
Ide o to, že ženské hrdinky tohto príbehu sú dosť vyšinuté. Hlavne Ida a jej matka, teda. Matka trpí klasickou narcistickou poruchou osobnosti, ale ani jej dve dcéry za ňou nezaostávajú. Do toho sa družia témy ženstva, vzťahov, materských pocitov, ale i sesterská nevraživosť či rivalita.
Napriek tomu si myslím, že v niektorých črtách postáv sa nájde každý. Pretože nie sme večne nesebeckými a večne dobroprajníkmi. Občas ubližujeme práve tým k nám najbližším.
Postavy vám sympatické nebudú, ale bola som tak prikovaná k čítaniu, že som túto útlu knihu dala za večer a prijala by som ju aj oveľa dlhšiu a viac vyšperkovanú Idu, pretože som naposledy o takej potvore čítala v Micenkovej Krv je len voda v postave matky. Odporúčam každému, kto sa nebojí nesympatických postáv a kto rád číta o drámach v iných rodinách.“... celý text
— adorjas
Dospělí lidé
„Příběh pojednává o pár dnech během léta na chatě u moře v Norsku. Sejde se zde rodina, kde převládají toxické vztahy. Dvě sestry, partner jedné z nich a jeho dítě z předchozího vztahu, matka a matčin druh.
Idy mi zkraje knihy bylo trochu líto, což se hodně brzy změnilo. Její sobecké chování bylo hrozné, stejně tak chování k příteli sestry Kristofferovi a jeho dceři Olee. Naopak Idina sestra Martha se chovala jako rozmazlené a ufňukané děcko. Nemilé byly i vzpomínky sester z dětství.
Při čtení mi občas rozum zůstal stát, ale svým způsobem mě to "bavilo". 4*“... celý text
— MiskaMa
Dospělí lidé
„V poslední době mám štěstí na knihy, kde se řeší otázka mateřství, mít vůbec děti nebo ne? A jaké to je? A v téhle to není jiné.
Příběh vypráví o dvou sestrách, kde jedna dítě vychovává a druhá ne a když jedou spolu na chatu, vznikají třecí plochy a nejen ohledně dětí.
Kniha je skvěle napsaná a sedla mi, dokázala jsem se vžít do obou a jejich myšlenky a pocity jsem chápala. Ani jsem se nenadála a byl konec.
Překvapilo mě, že ačkoli je od norské spisovatelky, přišlo mi to tak blízké.“... celý text
— lulucinax
