Populární knihy
Nové komentáře u knih Marilynne Robinson
Gilead
„Neuvěřitelně citová a velice subtilní kniha, krásná próza odhalující lidství a člověka vrstvu po vrstvě, v dobách které jsou sice za námi, ale člověk je stále týž.Je to hluboká zkušenost a sonda do lidského srdce a vědomí skrze postavu která dýchá úplně vším.“... celý text
— Atuin
Ztrácení
„Teprve až je ztratíme, stanou se nám lidé nejbližšími. Teprve až přijmeme, že nemáme a nejsme vůbec nic, osvobodíme se. Když se Ruth přestane bránit zimě, zjistí, že je zima příjemná. Tak nějak bych popsala myšlenku, kterou jsem vnímala z příběhu nejzřetelněji. Temné jezero jako metafora lidského podvědomí? Nikdy nepoznaný dědeček jako ukazatel osudu ženské linie? Dalo by se toho spoustu najít v této krátké ale koncentrované próze. Navozuje melancholickou, ale přitom ne depresivní náladu. Život není nejšťastnější, ale je přesně takový, jaký má být. Víc lyrické než epické, ale bezpochyby krásné.“... celý text
— Eva2424
Gilead
„Buď si myslíte, že náboženství a náboženský prožitek jsou iluze, nebo že náboženství jako takové je skutečné, nicméně vaše představa, že se na něm podílíte, je iluze.
Tak o tom je asi tak tato kniha. Kniha plná hlubokých myšlenek.“... celý text
— Imor
Gilead
„Nápad předat svůj duševní odkaz malému synovi sepsáním svých nejjasnějších vzpomínek a věkem nadobytých poznatků pro doby, kdy i syn bude v patřičném věku tuto osobní rodovou kroniku vstřebat a pochopit, je vskutku inspirativní a bohulibý...a postava pastora, člověka jenž by měl být přímo předurčen k soucitnému a neodsuzujícímu poznání lidských slabostí, nedokonalostí a síly dobra v nich v jednom balení, je tedy ideální. Přestože pastor, není to ani tak kniha o víře, ač pokorná víra a služba jí je prostoupena jejími řádky jako neviditelná základní ingredience, sytící hlubokou úctu a vděk především k zázraku samotné existence tohoto pozemského života a lásky.
Bohatství knihy není ani v dějové lince, která je na pestré životní zážitky spíš chudá, ani v jazykové formě, která je v souladu s postavou vypravěče jednoduše čistá svou stařeckou oproštěností od všeho nadbytečného, a vlastně ani v objevných myšlenkách... Je spíše v hloubce citu a vnímání bytí, hloubání o něm s empatií, pokorou, otevřeností i vědomím, že jednoznačné odpovědi neexistují.“... celý text
— Acamar
Ztrácení
„Souhlasím s názorem, že kniha je až impresionisticky poetická, i když nevypráví o ničem příliš pěkném. Začátek mne vyloženě nadchnul, od poloviny bylo čtení složitější. Pomalé tempo a obraz bahna se mi lepily na duši. Chodily se mnou, až jsem se musela ohlížet přes rameno, jak silný to byl pocit. Sugestivní čtení.
Přesto však malá trhlinka v tom je. Autorka je jednou z mnoha, které v poslední době čtu a které se zabývají výukou tvůrčího psaní. Právě na ty jednotné postupy, i když dobře maskované, jsem narazila a téměř celou knihu jsem je vnímala.“... celý text
— kopeceli
