kopeceli
komentáře u knih
Kosti pod mechem
Zuzana Hartmanová
Skvěle vymyšlený a vykreslený minotauří svět. Strhující originální příběh, přiznávám, že jsem to ani zdaleka nečekala. Jsem toho příběhu plná, pořád v úžasu. Přemýšlím nad osudem některých postav, nad paralelami s lidskou společností, promítám si v duchu některé pasáže, zkrátka kniha mě opravdu dostala.
Postavičky
Věra Hofmanová
Kniha, lapená v knihobudce. Kratinké povídky o dětech - co dítě, to jedna. A na konci je ještě vzpomínání na učitelování v zapadlé vesnici.
Je vidět v každé větě, že Legátová děti měla moc ráda. Uměla najít v každém to krásné a vše okořenila humorem. Vskutku čtení na neděli, potěšila jsem se.
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Tak, a je to! Svatbou jako řemen skončil druhý díl Zaklínače a musím říci, že jsem si postupně zvykla na děj psaný v povídkách, takže čtení už nebylo utrpení. Bavil mě Sapkowského humor, jenž vyvrcholil v Epilogu - doporučuji tuto povídku každému, kdo chce vstoupit do svazku manželského! Smála jsem se upřímně a nahlas.
Jediná výtka - tím, že povídky nenavazují, vzniká zmatek, který je nepříjemný.
Limea
Lin Rina
Sice jsem četla Kroniky prachu, ale od Limey jsem nečekala, že bude stejná. Neměla jsem vlastně očekávání žádná, což se vyplatilo.
Četla jsem jedním dechem, vracela se ráda na ostrov, kde žili Sorayové, sledovala jejich způsob života, vznikající lásky, příchod cizinců...
Oproti Kronikám chybí v knize humor, to je škoda, čtení by bylo mnohem chytlavější. Konec je kýčovitý, ale to je u Kronik také a nijak to nevadí. Řadím mezi příjemné oddechovky na jedno přečtení.
Tajemství Kosí kavárny
Heather Webber
Začnu klady: kniha má překrásnou obálku, je čtivá, motiv kosů, Kocoura a hnědé kosice je pro mne nový, neotřelý. Líbí se mi snaha ukázat, že tragédií život nekončí, musí se žít dál a s bolestí se musíme učit vyrovnávat. Potom může být za čas zase život hezký a naplněný.
Nelíbí se mi neustále dokola opakované motivační hlášky, stále stejné věty. Od půlky knihy mi vadily a nudily mě. Normálně myslícímu člověku by stačily jednou, ke konci knihy podruhé na zopakování.
Korektor také trošku zaspal: na str. 40 v e-knize se uvádí, že byl cítit zimolez, načež přišla dívka vonící zimostrázem. Zimolez opravdu krásně voní, zimostráz je jiná dřevina.
Nicméně knihu doporučuji, ženy ji nyní o Adventu ocení. Zanechává spokojený pocit na duši.
Smrt šumavského poustevníka
Vlastimil Vondruška
Je to sice detektivka, na které je znát šablona. Ale protože Vondrušku nečtu často, nijak mi to nevadilo. Jen ten konec byl takový narychlo vyřešený a šlus.
Čekanka
Julia Quinn
Trochu slabší díl. Méně humoru, ale čtivost zachovaná. Ke konci mě to už tolik nezajímalo, děj byl příliš jednoduchý. Seriál jsem neviděla, ani se na něj nechystám.
Čaroděj půlnoci
Dmitrij Jemec
Světlo a tma naznačují, že autor znal Lukjaněnka. Nicméně tím veškerá podobnost končí. Zrovna tak obrazy, na kterých se nachází komunikující osoba, odkazuje na H. Pottera, kterého znal Jemec dokonale.
A pak je tu sám příběh, čtivý, vtipný, záhadný, s ruskými reáliemi, pro mne originální, protože jsem podobného nic nečetla. Větší písmena usnadňují čtení mladším a starším. Líbí se mi, že se tu nevraždí, přesto má děj spád.
Jo, mě se kniha moc líbila a posouvám ji na přečtení dceři.
Kdyby
Simona Votyová
Klady: z jedné strany knihy píše svou verzi matka, z druhé dcera.
Zápory: všechno ostatní.
S touhle knihou jsem se totálně sekla. Je pro ženy, které oblibují Magdu Váňovou, což je pro mne absolutní brak. Nedokážu tyto knihy číst. Nechci věřit, že takto někdo přemýšlí a už vůbec ne, že tak někdo žije. Já své problémy řeším racionálně.
Knihu nehodnotím hvězdami, protože ji zepředu i zezadu odkládám.
Odvaha
Markéta Lukášková
Moje první setkání s Lukáškovou.
Líbí se mi způsob, jakým se vyjadřuje. Hezká čeština, žádné anglismy, správná gramatika - to je v současnosti malý zázrak. Líbí se mi, že se pokusila ukázat křižovatky, kde se prostě rozhodnout člověk musí a nese důsledky. Podle mne vyjádřila docela dobře, že když už se člověk rozhodne, nemá smysl přemýšlet o tom, co by bylo, kdyby se rozhodl opačně.
Další klady: kniha se skutečně velmi dobře čte. A upozornila mne na osudy Židů u nás po nástupu komunismu.
Líbí se mi i obálka knihy.
A teď z druhé stránky - první část je hodně rozpracovaná, ponořila jsem se do osudu Ady naplno, prožívala jsem to s ní. Ona Karlovi nerozuměla, já také ne, trochu jsem ho litovala, ale hlavně jsem pořád čekala, co se stane. Ada byla drzá, chovala se nevhodně na večírku papalášů v čele s Gottwaldem, psala se padesátá léta... A nic. Neuvěřitelné! Kdo byl Karel, že tolik mohl? Stalinův velvyslanec?
Druhá část mi oproti první připadla zrychlená, trochu odbytá, byť uvěřitelnější.
Souhlasím s Galadwen.
Pravidlo tří zdrojů
Eduard Krainer
Velice poutavé čtení, zajímavý hlavní hrdina, dobře popsané prostředí a děj. Blízký východ je pro mě velká neznámá, ale to, co o něm vím, budí strach.
V tomto thrilleru jsem se jasně, jednoduchou formou dozvěděla základní principy, jak tam společnost funguje (a myslím, že i pochopila). Za což zaslouží autor obdiv, protože jsem blondýna.
Líbil se mi děj, věřila jsem autorovi každé slovo, podařilo se mu hravě překlenout most ke čtenáři. Pořád vrtím hlavou nad tím, že pracoval u Policie. Musím přiznat, že na tyhle chlápky shlížím s despektem. Moc kloudných mezi nimi nenacházím. A vlastně i o tom tahle kniha je. Čpí z ní zkušenost a snaha vyjádřit realitu.
Nebudu to protahovat - za mě skvělá kniha, nelituju, že jsem si ji koupila!
Zelená čepice
Karel Dewetter
Ale to se mi to líbilo! Kniha se ke mně zatoulala jako zázrakem - stará paní mi ji přinesla, aby po její smrti neskončila v kontejneru. V životě jsem neslyšela ani o autorovi ani o skřítkovi. A užila jsem si při čtení pěknou neděli, toť.
Zkuste knihu sehnat, stojí za to. Já se rozhlížím po autorových dalších knihách (ale kde nic, tu nic)...
Všude samí lháři
Shari Lapena
Můj první dojem? Podivná kniha. Příběh by byl uvěřitelný, kdyby... Nějak moc psychopatů v jedné ulici. Skoro všechno bylo trochu přes čáru. Kdo vychází z celé knihy nejlépe, je policie. Jejich práce je velmi profesionální, jsou zkušení, myslí na všechno.
Devítiletá holčina, nekorigovaná, nevychovávaná, která má ADHD, ale je inteligentní, je schopná toho, co se píše. To jen dospělí podceňují děti a myslí si, že jsou hloupé, protože nejsou dospělé. Asi osmnáctými narozeninami se z blbce stane inteligent?...
Líbila se mi věta: "Já jsem autista, ne pitomec."
Mám o čem přemýšlet, sugestivní forma vyprávění se mi dostala pod kůži.
Špinavá hra
Sandra Brown
Knihu mi půjčila klientka a nelituji. Potřebovala jsem oddych, což Špinavá hra splnila. Sice jsem od půlky věděla docela přesně jak to bude dál, ale nevadilo to. Jediné, co vytýkám, je závěr. Tak přeslazené cukroví nemám ráda.
Dohazovačka spřízněných duší
Lynda Cohen Loigman
V prvé řadě mě oslovila obálka - příjemné barvy, měkké linie, pozitivní dojem.
Příběh je poutavý, čtivý, se zajímavým námětem. Židovská kultura je mi známá jen povrchně, Žida na ulici nepoznám, v synagoze jsem jaktěživo nebyla. Což neznamená, že bych je soudila. Ale nepotkaly mě příležitosti tuto komunitu poznat jinak, než jako utrpení vyhlazování v průběhu dějin a to je pro mne naprosto nepochopitelné a velmi stresující.
A tato kniha je úplně z jiného světa! Milá, srozumitelná, laskavá. Netušila jsem samozřejmě, nic o židovských dohazovačích, takže mne námět chytl od první stránky. Kniha má očekávání předčila.
Ale jednu hvězdu stejně strhávám. Příliš mnoho lásky, příliš mnoho optimismu. Místy jsem jakoby cucala sladký bonbón. Nemám ráda, když je něčeho tak moc.
Nicméně ženy - neváhejte a knihu si přečtěte, stojí za to. Před námi je Advent a Vánoce, ideální čas vzít do ruky právě tuto knihu!
Kaidžú č. 8 (5)
Naoja Macumoto
Monstra přibývají. Devítce leží osmička v žaludku, ale zatím se oťukávají, aby se utkali v dalších dílech, asi. Přečteno na jeden zátah.
Kaidžú č. 8 (4)
Naoja Macumoto
Čtvrtý díl je jedna velká bitka. Trochu mě to nudilo, takže o hvězdu méně. Nepovažuji za dobrý příběh pouhou sérii bitev. Navíc nemám ráda vystupňované násilí. Doufám, že další díl bude mít i jiné hodnoty.
Kaidžú č. 8 (3)
Naoja Macumoto
Tak tady už se to řeže jedna báseň. Nestvůr přibývá, ale schopností obránců také. A v největším boji díl končí, takže musím k dceři do knihovny, abych se dozvěděla, jak to dopadne!
Kaidžú č. 8 (2)
Naoja Macumoto
Jsem jen příležitostná čtenářka mang, takže Kaidžú je pro mne nová, neokoukaná a náramně mne baví. Druhý díl je dramatický, ani jsem nedýchala. Líbí se mi, že neztrácím orientaci v kresbách a ději.
A můj oblíbenec se stále zlepšuje!
Kaidžú č. 8 (1)
Naoja Macumoto
Mangu mi vrazila dcera do ruky se slovy: Mami, tu si přečti, ta je fakt dobrá. To jsem zvědavá, co na ni řekneš.
Trošku jsem ji odkládala, abych dočetla jiné knihy a teď je to tady! Jedna káva, jedna manga! Tu jednu mám přečtenou a vypitou, druhé dvě dám po obědě. Ještě že má holka všech pět dílů a vyšlo mi to na víkend.
A můj oblíbenec? Reno Ičikawa!
