Mariusz Wojteczek
polská, 1982
Nová kniha
Balady vrahů a další povídky - Mariusz Wojteczek
První část sbírky Balady vrahů a další povídky je inspirována deskou Nicka Cavea Murder Ballads. Mariusz Wojteczek dokázal příběhy napěchovat pestrostí, odlišno... detail knihy
Nové komentáře u knih Mariusz Wojteczek
Balady vrahů a další povídky
„Veľmi zvláštna, ale zaujímavá, originálna a kvalitná kniha. V jednotlivostiach možno nie dokonalá, avšak "v celku" ponúkajúca mrazivú štúdiu drsnej doby, v ktorej žijeme a ktorá je nejeden raz hororovejšia, než najdrsnejší horor, aký ste kedy videli/čítali. Poľský horor mi pripomína slovenské umenie vo všeobecnosti. Akoby večne utrápené, politicky angažované (a v neposlednom rade najmä zaťažené), vnútorne nepokojné, ufrflané, smutné, depresívne, večne zahrabané v minulosti, sociálne... Skvelá obálka. Zase, Michal.“... celý text
— Ivan Kučera
Balady vrahů a další povídky
„Tohle bylo mé první setkání s polským hororem (když nepočíám česko-polskou antologii Třináctá hodina, kterou sestavil Honza Vojtíšek) a bylo to velmi děsivé setkání. V pozitivním slova smyslu.
Kniha samotná je rozdělena na dvě poloviny - tu první tvoří balady vrahů - krátké, úsečné povídky s jasně daným tématem. Tato část mi úplně nesedla. Byly skvěle napsané, o tom žádná, ale mnohdy se jim přes svou krátkost nedařilo plně rozvinout nastolené téma, zdálo se, že jen kloužou po povrchu. A protože byla tato část nazvaná Balady vrahů, bylo jasné, jaký motiv bude čtenář v jednotlivých povídkách hledat. To mi trošku kazilo požitek ze čtení. Zcela ho však napravila druhá polovina povídek. Ty byly rozsahově delší a zatraceně skvěle napsané. Mnohdy s hlubokými myšlenkami, tu kombinující brutalitu vyjádřeného s až poetickou formou vyprávění. Co je však spojuje, je pocit hlubokého smutku a melancholie, což z těchto povídek nedělá lehké čtení, čtenář si je prostě musí dávkovat.“... celý text
— Madla81
Balady vrahů a další povídky
„I přes realističnost některých povídek, musím také vystihnout hloubku, široký záběr témat i hrdinů. Ač mají Balady vrahů a další povídky pouhých 172 stran, jsou neuvěřitelně nadupané. Pro svou pochmurnost se však nedají číst na jeden zátah. Tohle totiž není veselé, ani komické čtení. Naopak, depresivní, tragické, místy opravdu hororové, jindy prostě a obyčejně lidské a znepokojivé. Vše stručné bez zbytečného rozpitvávání a přesně tak to mám ráda. Žádná zdlouhavá předehra a chození kolem horké kaše! Celou recenzi najdete na webu Knižní díra!“... celý text
— Ven_D
Balady vrahů a další povídky
„"Vybavuji si její tvář, když jsem ji zahrabával. Tu bledou tvář, ještě víc ji připodobňující k andělovi. Ty barevné stuhy ve vlasech a zelené rukavičky na rukou. Pamatuji si, jak mi každým pohybem lopaty, s každou vrstvou půdy mizela před očima, mizela ze světa. Jako bych ji pomalu, systematicky, vymazával. Nárazník jsem zakopal společně s ní. Z jedné strany se uvolnil, když jsem do ní najel, byly na něm stopy krve..."
Kniha Polské noční můry mi ukázala, že Polákům horor jde. A Mariusz to potvrdil. Další antologie polského hororu. Tentokrát je rozdělena na dvě části. První jsou krátké balady vrahů, někdy nejsou ani na dvě strany. A poté klasické povídky. Oboje má něco do sebe, ale balady mě sakra bavily! Úsečné, trefné, vysmívající se životu. Ironické, koketující s obětí, užívající si ten děs v jejích tvářích, když jí dojde, že zítra ráno už ptáčky neuslyší zpívat...
"Když vytahuji TT-33 z kapsy, nikdo si toho ani nevšimne. Pečlivě, opatrně vybírám cíl, mířím. Blondýnka v rudém kostýmku. Mačkám spoušť. Zadunění ve vysoké klenbě je ohlušující, v uších mi zvoní. Trefuji ji do zad, na vestě vykvétá květ v barvě bordó."
Určitá teatrálnost, se kterou autor podává informace typu - Umlátil jsem jí kladivem, hm, škoda, byla pěkná - čtenáře staví před jistou schizofrennost - litovat oběť, nebo se smát. A půjdu do pekla, když jsem se především smála? Jednotlivé příběhy jsou psané ve všech formách - ich, du i er, žena, či muž, starý nebo mladý člověk, autor si poradí s každou postavou a musím říct, že bravurně.
"Táta mě také vždycky učil - nehraj si se zbožím. Smočit můžeš, ale nepoutej se, protože za takovou zábavu vždycky někdo draze zaplatí. Kurvy se neberou za manželky. Asi jsem neposlouchal..."
Není to žádný skvost, který by mi v hlavě utkvěl na kdovíjak dlouho. Ale jsou to dobré hororové povídky na upršené odpoledne. Hodnotím 4/5* a mohu doporučit ke čtení.
"Cosi tam je, cosi se ukrývá uvnitř temnoty. Něco pradávného, nepojmenovatelného, něco ... zlého. Zlo visí ve vzduchu. Je hmatatelné jako masa zhmotňující se kolem nás, jako želé zhušťující vzduch, vysávající dech z plic, svírající srdce."“... celý text
— PosPol
Balady vrahů a další povídky
„Balady vrahů je asi prvá kniha, ktorú som čítala od poľského autora. Je napísaná zaujímavým štýlom, v podstate je rozdelená do dvoch častí. V tej prvej nás čakajú krátke balady vrahov a v druhej už máme klasické poviedky.
Balady sú naozaj veľmi krátke, niektoré majú len stranu a pol, takže ešte len začali a už bol koniec. Točia sa okolo vrahov, ktorí sú hlavnými postavami. Sú úderné a drsné.
V poviedkovej časti som sa už dokázala viac vžiť do príbehu a bola podľa mňa lepšia. Tu už narazíme aj na poviedky, ktoré sú hororové a niektoré majú aj nadprirodzené prvky.
Ako v každej podobnej zbierke ma niektoré zaujali viac a niektoré menej. Viem si predstaviť túto knihu s pochmúrnou atmosférou ako ideálne čítanie do daždivého počasia.“... celý text
— Dydy7
Mariusz Wojteczek - knihy
| 2024 |
 Balady vrahů a další povídky |
Žánry autora
Štítky z knih
Wojteczek je 0x v oblíbených.