Markéta Nekolová

Nová kniha

Můj rok 1985 - Markéta Nekolová

Osmdesátky se lámou do své druhé, lepší půlky. Na Strahově se naposledy tleská cvičencům, ve Wembley Freddie Mercury volá: EEEEOOO. Davy věřících proudí na Vele... detail knihy

Populární knihy

Vyjednavač

Můj rok 1985

Nové komentáře u knih Markéta Nekolová

Vyjednavač

„Kniha se mi líbila. Chybí mi tam však takový ten obyčejný pokec pro nás amatéry a vícero osobních zkušeností. Na druhou stranu je tam opravdu hodně informací o komunikaci, kterou si můžeme převzít do osobního života a stát se tak lepším ,, vyjednavačem" svého osobního života.:)“... celý text
— Terka30

Vyjednavač

„No, asi si radsi prectu rozhovor s vyjednavacem od Moravce. Takove zajimave povolani, takovy potencial, ktery autorka vubec nedokazala vyuzit. Kdyby tam ty jeji "otazky" nebyly, tak by se nic zasadniho nestalo. Prakticky jsem se ani nic noveho nedozvedela - ze musi byt vyjednavac empaticky a flexibilni, aby mohl reagovat podle situace, mi tak nejak prijde logicke. Takze za me bohuzel zklamani.“... celý text
— Biba_with_Book

Vyjednavač

„Jako podcast by mi to připadalo funkčnější. Ty otázky nejsou tak strukturované, jak bych si představovala. Příběhy i ty taktiky byly zajímavé, ale všechna témata se jen naťukla a šlo se dál.“... celý text
— hungryreader00

Vyjednavač

„Hodnocení knihy bych rozdělil na dvě hodnocení. První hodnocení by se týkalo pasáží, kde pan Pošíval hovoří o skutečných případech, práci v policejním kolektivu všech policistů, popisuje zde samotná vyjednávání a případy, kde byl společně s kolegy a povedlo se mu někoho přesvědčit, že má smysl na světě zůstat. Do této části ještě připojím oba "hosty" rozhovory s dalšími policisty, které mne rovněž zaujaly. Tato část knihy je skvělá, přečetl jsem jí se zatajeným dechem a opravdu se mi líbila a tohle jsem od knížky čekal. Protože obsahovala skutečné případy, popisování taktiky policie a další detaily, které policejní vyjednávání vytváří. Druhou pasáž, kterou ovšem již nemohu hodnotit tak kladně tvoří filosofická, komunikační, obchodní a další odvětví, která sice velmi úzce souvisí s taktikami vyjednávání a jsou pro samotnou práci vyjednavače jistě důležitá, ale čtenářky a policejně již tak zajímavá nejsou, protože zde padají dlouhé příklady o obchodním vyjednávání o taktikách přesvědčování na příkladech s manželem a manželkou. Tyto části (cca 50% knihy) sice téma velmi široce rozvine a představí nám pana Prošívala jako znalce slova a metod vyjednávání, ale knihy absolutně ztratí švih a přestane (alespoň mě a co jsem četl další recenze uživatelů) bavit. Celkově to tedy není špatné čtení a přečtete to za chvilku, ale ty výše popsané pasáže to velmi ochladí. Paní redaktorka ty otázky pokládala tak, že nebylo moc prostoru na to, aby se děj rozvinul a pan Pošíval byl nucen hodnotit míru pochopení paní redaktorky představené problematiky. Dalo se podle mě ptát tak, že by čtenář nestačil obracet stránky. Další malá výtka by ode mne směřovala i k tomu jak je zde popsána a představena uniformovaná policie, kterou zde najdeme spíše neschopnou, která musí počkat na vyjednavače, protože veškeré komplikované situace, kde je třeba slova nejsou schopní ostatní policisté vůbec pochopit a řešit. Tři hvězdy, poděkování panu Pošívalovi za nespočet zachráněných životů a držím palce s kurzem, který pro ostatní policisty děláte.“... celý text
— ArthasKarfa

Vyjednavač

„Nudná kniha sepsaná formou rozhovoru. Nic jsem se nového nedozvěděla. Kdyby knihu napsal pan Moravec, který umí tento styl, tak to bude pecka.“
— kačenka80

Přejít na knížky autora