ArthasKarfa
komentáře u knih
Údolí včel
Vladimír Körner
Velmi syrová kniha, nejen v pojetí člověka, Boha ale i v samotném popisu krajiny a všech událostí, které se seběhnou. Dva rytíři, které v askezi spojí přátelství, v kraji, kde pohané obývají chýše na okrajích bažin a lesa. Útěk před půsty, řádem a světem kláštera. Celé je to takové chladné, bohabojné a drsné. Ondřej a Armin von Heide v knize bojují s pohany, s vírou i se sebou samým. Útěk z hradu a návrat domů do Vlkova zde plní celou řadu motivů, které vyvrcholí svatbou a posledními událostmi knihy. Mně bylo vždycky Armina von Heide líto, že jeho ideál světa končí za hradbami hradu a svět venku je úplně jiný. Ondřejovi jsem vždycky přál aby se mohl vrátit do světa dětství, bez potyček s pohany a útrapy křižáckého života. Armin von Heide a jeho neutuchající žízeň, ve mě vždy evokovalo právě to nedosažení Jeruzaléma a neschopnosti člověka porazit sama sebe. Moc dobrá kniha a ten styl je tak ponuře syrový, že člověk zrovna stojí v řádovém hradu nebo někde na planině pohanského lesa. Film je krásný, kniha ještě lepší.
Zánik samoty Berhof
Vladimír Körner
Knížku jsem přečetl velmi rychle, čte se krásně. Příběh je syrový, lidský a zvláštně ponurý. Samota Berhof je popsána tak zvláštně přesvědčivě, že člověk zrovna cítí studenou chalupu, přilehlé lesy, bystřiny a kopce. Děj je opravdu velmi smutný a studený. Ulrika žije na samotě se svým opileckým otcem a jejíma očima zde koukáme do jesenických mlh prvního podzim po válce. Krajem se potulují Werwolfové a páchají krutosti, které dostihnou i opuštěný kraj Jeseníků. Velmi podmanivě je zde popsána krajina přicházející zimy a podzimu, existencionální myšlenky lidí, všudypřítomná smrt, úpadek a beznaděj lidského počínání. Moc hezké čtení, které vás na ty hranice přenese velmi účinně a mrazivě.
Doktore, vražda, jedeme! - Deník policejní, deník výjezdový
Viktorín Šulc
Velmi napínavé čtení z pražského prostředí, detaily případů těch největších zločinů. Moc hezky napsané, policejní práce lékaře bez obalu, v době kdy pro práci stačili rukavice a rozum. Sepsané moc hezkou formou. Pan Vomáčka byl opravdu odborník, člověk musí být hodně odolný, aby dokázal tolik ošklivých věcí odlišit od běžného vlastního život, moc se mi líbil vztah s jeho manželkou, který tam občasně popisoval. Čest jeho památce.
Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů
Miroslav Skála
Moc hezká kniha, ten název přesně vystihuje to o čem to je, knížka je skvělá, film je výborný, v pozici Kiliána jsem viděl pana Havelku a jeho lidský humor a rozum. Rozmluvy s ostatními pacienty, úvahy nad svou vlastní úlohou na tomto světě, nebo svébytí pacienty Slunečného dvora, to vše je podhoubím pro příběh, kdy člověk poznává v dospělosti sama sebe a pokouší se najít důvod se ze sebe sama nezbláznit. V knize je toho víc a myslím, že hodně podstatného ve filmu není, ale příběh je v každém zpracování milý a příjemný. "Nezoufejte, třeba se za rok zase složíte a vrátíte se k nám" - každý by asi občas potřeboval nějaký ten pohodový pobyt na podobném místě, kde se vlastní svět schová před světem venku.
Pomozte mi, Terezo!
Anna Sedlmayerová
Na knihu mne přivedl film "Tereza", film se mi moc líbil, byl na svou dobu velmi dynamický a lidský, osudy poručíka Terezy a všech ostatních aktérů příběhu byly vykresleny velmi pěkně. Kniha je milejší, je víc "podle Terezky", její nálady, myšlenky a city, které jsou spojeny s případem zmizelé manželky velmi přitažlivého pana Bernarda. Tady se mi kromě toho co bylo ve filmu líbí daleko víc vedlejších postav, detaily jejích kolegů a rozkreslení krajiny a příběhu do maličkostí. Tereza je zde sympatická a velmi chytrá holka, co kromě složitého případu s Bernardem objasní i další ošklivý případ. Moc hezká a citlivá a čtivá kniha.
Vyjednavač
Karel Pošíval
Hodnocení knihy bych rozdělil na dvě hodnocení. První hodnocení by se týkalo pasáží, kde pan Pošíval hovoří o skutečných případech, práci v policejním kolektivu všech policistů, popisuje zde samotná vyjednávání a případy, kde byl společně s kolegy a povedlo se mu někoho přesvědčit, že má smysl na světě zůstat. Do této části ještě připojím oba "hosty" rozhovory s dalšími policisty, které mne rovněž zaujaly. Tato část knihy je skvělá, přečetl jsem jí se zatajeným dechem a opravdu se mi líbila a tohle jsem od knížky čekal. Protože obsahovala skutečné případy, popisování taktiky policie a další detaily, které policejní vyjednávání vytváří. Druhou pasáž, kterou ovšem již nemohu hodnotit tak kladně tvoří filosofická, komunikační, obchodní a další odvětví, která sice velmi úzce souvisí s taktikami vyjednávání a jsou pro samotnou práci vyjednavače jistě důležitá, ale čtenářky a policejně již tak zajímavá nejsou, protože zde padají dlouhé příklady o obchodním vyjednávání o taktikách přesvědčování na příkladech s manželem a manželkou. Tyto části (cca 50% knihy) sice téma velmi široce rozvine a představí nám pana Prošívala jako znalce slova a metod vyjednávání, ale knihy absolutně ztratí švih a přestane (alespoň mě a co jsem četl další recenze uživatelů) bavit. Celkově to tedy není špatné čtení a přečtete to za chvilku, ale ty výše popsané pasáže to velmi ochladí. Paní redaktorka ty otázky pokládala tak, že nebylo moc prostoru na to, aby se děj rozvinul a pan Pošíval byl nucen hodnotit míru pochopení paní redaktorky představené problematiky. Dalo se podle mě ptát tak, že by čtenář nestačil obracet stránky. Další malá výtka by ode mne směřovala i k tomu jak je zde popsána a představena uniformovaná policie, kterou zde najdeme spíše neschopnou, která musí počkat na vyjednavače, protože veškeré komplikované situace, kde je třeba slova nejsou schopní ostatní policisté vůbec pochopit a řešit. Tři hvězdy, poděkování panu Pošívalovi za nespočet zachráněných životů a držím palce s kurzem, který pro ostatní policisty děláte.
Ta chvíle, ten okamžik
Otakar Chaloupka
Pěkná knížka, podobě jako píše uživatel Blue, pohled na doktora Jana K., byl dětskýma očima, neříkám, že je to přímo špatný pohled na lékaře, který překročil tenkou hranici mezi zbabělostí a hrdinstvím, ale nějak jsem nebyl spokojený s tím dětským, stále se opakujícím popisem vedlejších skutečností a detailů. Když vezmu ten samotný příběh, který autor vypráví, je podivně stísněný, mrazivý a lidsky samozřejmý. Ty detaily kolem spíš rozptylují, ruší a dopalují. Film se mi asi také líbil víc, byl z něj nějak víc cítit strach a beznaděj. Ta chvíle ten okamžik tu byl, čtenář ho postřehl, ale vlastně se ztratil mezi červeným autíčkem, zahradou plnou květin, deště a šachovou partií. V osobě Jana K. jsem viděl Františka Němce. Krátké a hezké čtení, i když smutné.
Kopretiny pro zámeckou paní
Stanislav Rudolf
Mám moc rád letní film, z Bouzova (Krabonoše). Po přečtení mám rád i knihu, Katka je střeštěná, tatínek je Ramses II. a maminka je dobrota sama. Příběh Katky je milý, letní a naivní. Městečko je ospalé a líné, hrad domácký a přeplněný. Čte se to jako léto, rychle, příjemně a vesele. Oproti filmu je tu pár milých detailů. Hezké čtení.
Úderná jednotka z Navarone
Sam Llewellyn
Na začátku čtení jsem měl trošku obavu, jestli změna autora nevezme příběhu to co na skupině Mallory, Andrea a Miller mám rád. Je to až s podivem, ale vůbec se tak nestalo, možná i naopak, děj má svou dynamiku, obsahuje prvky vtipu a napětí stejně jako oba předchozí díly a je tu možná ještě víc propracována psychologie postav a jednotlivé úseky jejich cesty za úkolem. Tyhle příběhy jsou hezké v tom, že jsou tu skvělí tři hrdinové, kterým fandíte, oni vás na oplátku baví svými dovednostmi a vás to baví číst a čekáte na každou další stránku, co se zase stane. Líbí se mi, že je v příbězích prvek horolezectví, odboje a minulosti všech hrdinů. Buse se mi po vás stýskat přátelé. Moc hezké prázdninové čtení.
Větrná bouře z Navarone
Alistair MacLean
Druhý díl si s ničím nezadá s dílem prvním, možné je ještě akčnější a čtivější než Děla z Navarone. Trojice hrdinů (Mallory, Müller a Andrea) čekla v Jugoslávii opravdu těžký úkol. Příběh se začne rozvíjet, pak jste najednou v něm a čtení vás opět vtáhne do děje, kdy se spolu s hrdiny brodíte sněhem, přečkáváte vánici někde v horách a nebo utíkáte před přesilou četníků a německých vojáků. I zde se objeví pár záporáků, které musí naši přátelé přemoci a sáhnou si všichni až na dno svých sil. Dobrodružné čtení a neskonalé odvaze a síle postavit se zdánlivě nemožnému. Popis krajiny je tak barvitý, že si v hlavě zrovna představujete celou scenérii všech míst, kde se události odehrávají. Kromě akce se mi tu líbí i velmi vkusně umístěné občasné ironické poznámky, vtipkování a hašteření mezi Müllerem a vším co se kolem něj uděje. Moc hezká kniha.
Děla z Navarone
Alistair MacLean
Krásná dobrodružná kniha o skupině vojáků, kteří přes neskutečné útrapy zkusí zdolat nezdolnou pevnost v Navarone. Moc hezky je zde popsáno jejich přátelství, jejich utrpení a jejich smysl pro povinnost a kamarádství. Když tuhle knížku čtete, jste se skupinou někde na ostrově, přebíháte nekonečně soutěsky a jsou vám v paták alpští myslivci, kteří vás chtějí dostat. Je to hrozně čtivé a dobrodružné čtení pro každého. Mně se moc líbily postavy, Prašan Müller, statný Andrea, kapitán Mallory i všichni další společně tvoří příběh odvahy a nezdolnosti lidského snažení. Vlastně je to celé od začátku odsouzeno k zániku, tolik nezdarů, útrap a smůly. Na druhou stranu tolik síly a snažení. Až neuvěřitelně se někdy vrací Andrea z výpravy, která má ochránit zbytek skupiny.....a tak trefně a mile Prašan komentuje některé události. Za mě velmi krásná kniha na letní čtení, které ve vás dlouho zůstane.
Generál nesmí promluvit!
Alistair MacLean
Film, pro mě je to symbol klidného večera, večera, který vás vtáhne do tohohle krásného a napínavého příběhu. Smith i Schaffer jsou hrdinové, kromě napětí je tu i zábava, hlášky těhle dvou a vládnoucí zámek, skoro nedosažitelný. Kniha to je oproti filmu klidná voda, ale voda, která je stejně zábavná, napínavá a vládne jako film. Má to kouzlo, vtip a vy zase jedete nahoru lanovkou, díváte se do hlubin mrazivé noci a podnikáte tuhle neskutečnou operaci. Moc čtivá a skvělá kniha. Ještě víc než ve filmu se mi líbí vtípky mezi Smithem a Schafferem. :-)
Josef a Ly
Anna Vovsová
Jako malý jsem viděl v televizi seriál (pak ho naše milé ČT už nikdy nedalo a radši do zblnutí stále dává to samé). A moc se mi líbil příběh malé Ly a Josefa, kteří spolu musí čelit nejen Tygřím drápům, ale také Hydře, která svádí Josefova tatínka. Televizní zpracování má moc hezkou hudbu a obsazení, paní Stašová a Oldřich Kaiser k tomu roztomilá Ly a dobrácký Josef. Knížka je věrnou předlouhou seriálu a je to pohodové a milé čtení na běžný den, kdy se usmíváte u malých češtinářských zkomolenin a prožíváte dětský příběh ze srdce Prahy s nádechem indočínského světa. Tak buďme víc "Weselý konvice".
Vraždy na Dvojce
Ondřej Fanta
Za mě tedy skoro nejčtivější kniha co jsem kdy četl. Napětí akce a k tomu taková blízkost normální zasněžené mrazivé Prahy. Práce obyčejného policajta, jeho byt na Žižkově a pak celá ta plejáda nepředvídatelných událostí, které jsou vlastně hrozně neuvěřitelné a přitom se stát můžou úplně normálně. Já si to čtení moc užil, toulání se po různých částech Prahy, s všudypřítomným mrazem a hledání pravdy a spravedlnosti. Zajímavé postavy, které mají své příběhy a velmi zdařilé ilustrace. Skvělá knížka pro všechny, kteří mají rádi Prahu, poldy a uvěřitelné zločiny. Moc děkuji.
Strážce duší 2
Arnošt Vašíček
Jako předchozí díl a Maska smrti je tahle knížka pohodovým a oddechovým čtením na letní slunné dny nebo naopak na pochmurné šedivé hodiny podzimních mlh. Moc se mi líbí příběhy, které jsem nejprve viděl mockrát jako seriál a kniha některé tyhle tajemné osoby a události vykresluje ještě mnohem lépe. Armín a Katka je moje oblíbená dvojice, charakter Armína je zde takový úplnější a Katka zde má značně expresivnější charakter. Příběhy jsou krásné, tajemné a milé. Jsem moc rád, že jsem si knihy přečetl.
Maska smrti
Arnošt Vašíček
Kniha je širší příběhem oproti seriálové adaptaci. Přibylo spoustu detailů a příběh se rozvinul. Tajemná maska a podivné zrcadlo protnou život Armína a Katky a tentokrat jim jde opravdu o život. Sympatický Valdek a krutý Castada. Moc hezké čtení pro všechny lidi co mají rádi tajemno.
Strážce duší
Arnošt Vašíček
Příběhy, které užívají v téhle knize jsou lehkým, milým čtivem pro líný letní den, kdy si s knihou lehnete někde ve staré chalupě nebo pod hradem a začtete se do tajemných příběhů. Od malička mám moc rád seriál a kniha je ztělesnění seriálových zážitků spisovatele Armína a studentky Katky. Moc hezké čtení, které otevírá bránu do minulosti. Z Tajemství templu na vás přímo dýchá letní čas na středověkém hradě.
Zlatá čtyřka
Eduard Fiker
Další milá kniha, která líčí případ kpt. Kalaše a všudypřítomného Karlíčka. Jejich rozhovory a vzájemné služební popichování je neskutečně milým doplněním poměrně zapeklitého případu špionáže. Nechybí akce ani tajemnější scény, při kterých se rozkrývají špionážní vazby. Moc milá kniha pro čtení i po letech, které jsou dávno pryč. Doporučuji.
Džihád
neznámý - neuveden
Krátké a poutavě napsané základní shrnutí problematiky, kterou lze definovat jako "Džihád" a jeho chápání v prostředí Evropy. Zajímavá publikace, pro všechny začátečníky.
Kilometr devatenáct
Eduard Fiker
Další zdařilá detektivka s kapitánem Kalašem a Karlíčkem, kteří tentokrát řeší špionážní záhadu s velkým počtem otazníků. Na téhle skupině detektivek je milé, že se zde setkáváme se nekompromisním Kalašem, který si všemožně dobírá kriminalistu Karlíčka a společně se jim daří přijít na kloub kdejaké záhadě. Tenhle příběh mám navíc rád proto, že se stal předlohou oblíbeného filmu "Strach" a je tedy zajímavým dokreslením vražedného příběhu. Hezky se to čte, až na občasné zdlouhavé pasáže popisů je to moc milé počtení. "Tak na chatě neni a chatu máte vykradenou".
