• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Martin Lodewijk

Kroniky Pandarve

„Storm to má u nás ťažké. Hoc európska legenda, do slovenských a českých zemepisných končín sa dostal neskoro a v divnej podobe. To mu pravdepodobne zlomilo väz. Plus zrejme tiež fakt, že máme dočinenia s výrazným pulpovým čítaním. Muži vyzerajú ako profesionálni kulturisti, ženy ako sexbomby zo sedemdesiatkového porna a postavy lietajú v kozme (pochopiteľne bez skafandru a vesmírnej lode). To pre mnohých ľudí proste nie je akceptovateľné. Ak sa však naladíte na správnu vlnovú (naivnú resp. detskú) dĺžku, tak si to dokážete užiť ako oddychové čítanie (na viac fakt radšej ani nemyslite) s krásnou kresbou Angličana Dona Lawrencea a jeho pestrofarebnými farbami (ehm) a scenárom plným roztodivných nápadov, svojráznymi pravidlami, kurióznymi zákonitosťami ZA hranicou reálnosti (oproti ktorým je Malý princ novou 2001: Vesmírnou odyseou), pračudesných výmyslov, charizmatických strojov a rozkošne rozkokošených bytostí pochádzajúcich z fantázie scenáristu Lodewijka. Berte alebo nechajte tak. Ja som niekde uprostred. Problém vidím osobne v drsnom vydávaní, ktoré situáciu zbytočne komplikuje. Najskôr sme sa so Stormom stretli v r. 1993 v časopise Comics arena, ktorý vydal Stormove v poradí až trináste (!) dobrodružstvo (nazval ho Chlapec z Eribanu, hoc výstižnejšie je Zabiják z Eribanu). Tu sa dokonca prebojoval na obálku. Možno s ním mal magazín veľké plány, žiaľ skrachoval a druhého čísla sme sa nedočkali. Následne vo vydavateľstve Cooboo dostali super nápad vydať v samostatnom albume desiatu časť (!) nazvanú Piráti z Pandarve. To by mohlo zrejme znieť divne a pravdepodobne to aj divné je, ale logiku to má, pretože práve do desiateho Storma sa po prestávke do univerza vrátil jeho duchovný strojca holandského pôvodu Lodewijk, takže Pirátov z Pandarve môžeme istým spôsobom vnímať ako pokus o ľahký reštart. No a o 7 rokov neskôr sa v CREW rozhodli risknúť to a v samostatnej súhrnnej knihe vydali prvých päť zošitov. Aby bolo chaosu dostatok, nájdete v nej aj práve Pirátov z Pandarve, keďže práve nimi odštartoval onen ľahký reštart. A samozrejme v omnibuse nájdete aj spomínaný trinásty diel z Comics areny, ktorý CREW konečne premenovala na Zabijáka z Eribanu. Nuž a žiaľ Stormovo utrpenie pokračuje: ďalšie diely už v českej mutácii vydané neboli. Nejaká veľká, ehm, literatúra to nie je (božemôj, to ozaj nie), skôr hlavne sa vizuálne kochať. Komiks je pravdaže médium, ktoré by sa v prvom rade malo vyjadrovať skrz obraz, nie zvuk, ale ono je samozrejme fajn ak je scenár pútavý, čo v tomto prípade si pravdupovediac nie som istý. Je síce zaprataný hravými nápadmi a vynaliezavými postavami, ale čítať 250 strán toho istého... no, poviem na rovinu, v strede som mal dosť. Vizuálne obžerstvo a priemerné scenáre som schopný tolerovať v sérii Žoldnéř, ale tu už toho na mňa bolo priveľa. Na to, aké je to s prepáčením jednoduché, je to nejeden raz až otravne ukecané. Kresba 4*, scenáre 2*, finálny resumé kompromis 3*.“... celý text
— Ivan Kučera

---

Kroniky Pandarve

„Tohle je hodně divné, ale ve finále vlastně docela dobré. Svět Pandarve je zvláštní, podivností si čtenář všimne od prvních stránek. A naprosto chápu, že s tím někdo může mít trochu problém. Komiks se tváří jako sci-fi, ale od začátku je zřejmé, že to tak úplně klasické sci-fi není. Svět je zvláštní kombinace sci-fi, fantasy, steampunku, dieselpunku a mnoha dalších vlivů. Vesmír je podivný, soustava Pandarve se vymyká zažitým představám. Nestandardní fyziku světa je nutné překousnout a akceptovat, pak si lze dobrodružství náramně užít. Příběh je klasický a dobrodružný, Storm a jeho společnice Zrzka jsou přeneseni do neznámého světa, ten postupně objevují, získávají nové přátele, nové nepřátele, přežívají, putují, bojují. Storm je takový ten klasický hrdinský archetyp. Zrzka je pak krásná sexy společnice / bojovnice. Nelze nezmínit též Nomáda. Komiks začal vznikat v osmdesátých letech a tato dekáda mu vtiskla jednoznačný, nezaměnitelný a oldschoolový charakter. Na kresbu jsem si chvíli zvykal, ale nakonec je parádní, obrazy jsou fantaskní, mnohé z nich jsou dech beroucí a nezapomenutelné. Fan servis v podobě sexy pohledů na sexy bojovnice je stejně tak podstatný jako nezapomenutelný, zejména se Zrzkou v ústřední roli. Záporáci jsou též graficky expresivní a výrazní. Například podobnost mezi Teokratem Pandarve a císařem Mingem Nelítostným z Flashe Gordona nelze přehlédnout. Podobnost s Flashem Gordonem mě vlastně napadala opakovaně, jakkoliv je to pochopitelně stále dost jiné. Jednotlivé epizody příběhu jsou dobrodružné, zábavné. Tentokrát jsem se nechal bavit, nelogičnosti a divnofyziku jsem záměrně přehlížel, a rozhodně bych se u vydavatele přimluvil za pokračování.“... celý text
— thorir

---

Kroniky Pandarve

„Příjemné retro s parádní kresbou. Příznivci Kruana budou nadšeni. Poslední díl mi přišel slabší, ale možná jsem si naložil moc velkou porci. Pokračování bych se nebránil, těžko říct, jak to bylo úspěšné.“... celý text
— OldaB

---

---

Kroniky Pandarve

„Další dobrá kniha, do které se mi vůbec nechtělo... První kapitola pro mě byla docela těžká, protože kresba je krásná, což o to, ale nějak moc mě neoslovila. Je to taková... naprosto tradiční a očekávatelná kresba z edice "Mistrovská díla evropského komiksu", která je lákavá a perfektní, ale už ve mně nevyvolává nějaké překvapivé wow efekty. Navíc příběh je takový... Zvláštní, hodně jednoduchý. Chápu, že tam nemůže být tuna kapitol okecávání: "Jak jsme se sem dostali a co budeme dělat?", ale tak hladké vplynutí do děje, to se jen tak nevidí. V podstatě vás přenesou na jinou planetu a vy tam tak nějak začnete žít a je hotovo. A o co víc, ono se na vás valí jedno dobrodružství za druhým, i když to se anomálií hezky vysvětluje. Líbí se mi krásný svět Pandarve i vysvětlení její jedinečnosti a vlastností. Nádherná příroda, fauna i flora, místa prastará i velmi živá. A přesto na jejím povrchu žije plíseň, která se rozrůstá - lidé. Trošku mi to v tomhle připomínalo Druunu, kde lidé mají v podstatě stejnou roli a ničí to, co je jinak hezké a funkční. Tady jsou lidé zlí, hamižní, tyranští a prakticky jen minimum postav má nějaké dobré úmysly. A to je asi celkem nosné. Nevím úplně jak je to s dalšími díly, protože se tu píše "prvních pět knih", ale dlouho nevyšlo nic dalšího, ale do pokračování bych asi šel. Protože po té první ne moc záživné kapitole se to slušně rozjelo a čtení mě bavilo až do konce. Určitě je to jedna ze zajímavějších knih, ostatně co odehrávající se ve vesmíru by mohlo být špatné, ale v top trojce mistrovských děl ji asi nutně nemám. :)“... celý text
— fvalek

---

Kroniky Pandarve

„Je to nádherně nakreslené. Až tak, že některé planetárně-vesmírné výjevy by si člověk rád vystavil jako obraz na stěnu. A některé části se spoře oděnou hlavní hrdinkou by se zase dobře vyjímaly v kalendářích často nacházených po servisech a různorodých dílnách. Něco mi tam ale celou dobu chybělo... ...a tím je využití toho nádherně vykresleného prostředí (nápady i malbou). Planetární systém Pandarve je totiž velmi bizarní, mezi planetami, planetkami a měsíci je dýchatelná atmosféra a gravitace přizpůsobující se spíše místu, než že by měla nějakou ustálenou fyzikální formu. Lodě plující prostorem, podivuhodní tvorové prohánějící se vysoko nad planetou nebo planetky s neuvěřitelným tvarem. To vše je krásné, ale strašlivě nevyužité. Hlavní hrdinové se vždy v tomto zajímavém prostředí krátce mihnou, a pak se jdou klasicky rubat do ulic městeček jako v jakémkoli jiném hrdinském fantasy (i když různorodými rasami mimozemšťanů a oblečením to spíše připomíná Star Wars). Například fascinující království na obřím meziplanetárním krystalu svůj tvar využívá jen pro přístav umístění na hraně a tvar krystalů se objevuje ve zdejších gladiátorských hrách, to je ale vše. Stejně tak mi přijde škoda, že se jeden ze soubojů odehrává už po tisící v labyrintu pod palácem, když se dá využít nějaký z asteroidů. Podobných příkladů by se našlo více, nemluvě o s tím spojeném menším důrazu na nějaký hlubší děj. Za uměleckou stránku to ale určitě stojí...“... celý text
— puczmeloun