Nové komentáře u knih Martin McDonagh
Osiřelý západ
„Skvělý příběh, čtivý. Dialogy jsou svižné, úderné a bez zbytečného balastu. Ale musíte být na ten text naladění, na to, že to není pro běžného čtenáře, že ty dialogy nejsou běžné, že spolu ti lidi mluví divně a že jsou ti lidé vlastně tak divní, že chvílemi pochybujete o tom, že by vůbec mohli existovat. A pak přijedete do Horní dolní, sednete si do autobusu nebo v té samé vesnici zajdete do kadeřnictví, a posloucháte ty zákazníky a jejich hovory s kadeřnicemi a zjistíte, že ty dialogy jsou víc reálné než cokoliv jiného.“... celý text
— Teopa
Osiřelý západ
„Divadelní hra je prý naživo naprosto fantastická. No, na papíře se četla dobře, i když místy to na mě bylo asi moc absurdní. Odhaluje nesmyslnost v celé své krutosti a tragikomičnosti. Čtyři postavy, samé nadávky, víc nenávisti než lásky (a nebo je láska pod vší tou nenávistí?), hodně alkoholu a smrti. Doporučuji, ale taky brát s rezervou.
Hodně dobré jsou ilustrace a vůbec zrcadlové vydání.“... celý text
— stavlamich
Osiřelý západ
„McDonagh je životní láska, který snad svou aktuálností překonává i milovaného Wilda. I proto mi bylo nesmírnou ctí si přečíst toto nádherné zpracování scénáře. Ale konec sentimentu. Šílené, absurdní a buranské dílo. Dilema, zda jde o bulvární zábavu či intelektuální četbu. Cynický pohled do karikovaného prostředí irského venkova. A taky otec Welsh Walsh Welsh, však je to jedno, zní to podobně. Duchovní postava celé trilogie, alkoholik a kněz lepší než polovina jiných irských katolických kněží, neboť alespoň neznásilňuje děti. Trochu mě mrzí, že se takového luxusního knižního vydání nedočkali v naší malé zemičce i Kráska z Leenane nebo Lebka v Connemaře; chybí mi tam ten pocit kompletnosti (byť chápu, že by nejspíš šlo o prodělečné vydání). Ale snít o tom mohu.“... celý text
— AlLois
Osiřelý západ
„Jeden stupidní dialog střídá druhý a výsledný dojem vyráží dech, nevíte, jestli je to víc k smíchu, nebo k pláči. Každopádně do příběhu zapadnete a on vás pohltí.
Hře na to stačí 4 postavy a 1 prostor, z toho dva citově i morálně zaostalí bratři, žijí spolu a jejich život to je jeden obří kolotoč konfliktů často z naprosto malicherných příčin. Jejich vzájemné dialogy jsou krátké, stručné, úsečné, a často vulgární – většinou se totiž jedná o hádky. Celkově jejich vzájemný vztah funguje čistě v rovině cynismu a agresivity (svou roli v příběhu taky hraje vražda, pokusy o vraždu, i sebevraždu), je až s podivem, že se opravdu vzájemě nezabijí, že přežijí.
Jejich vzájemná agresivita je prezentovaná, navzdory tomu, že se jedná o dospělé, jako klukovská perverzní hra – slovní potyčky přecházejí v bitky (kdy na sebe třeba navzájem míří borkovnicí, vyhrožují si nůžkami, kradou si (ne jako děti hračky) ale kořalku, pytlíky chipsů a časopisy, a zahánějí tak naprostou citovou prázdnotu. V tom jsou stejní, ikdyž jsou každý povahově jiný, ale jen ve smyslu, každý jinak až patologicky jiný.
Bylo to dobré, a věřím, že v podání činoherního klubu (viz. komentář níže) to muselo být ještě lepší.“... celý text
— alef
Osiřelý západ
„Moje nejoblíbenější hra..."a je mi to líto":)
Na podání činoherního klubu (excelují zde Jaromír Dulava a Marek Taclík) by si měl koupit lístek i ten "co by vynášel i hovna z hořícího prasete":)“... celý text
— BernardBlack
