Teopa komentáře u knih
Taková slátanina, která vás nebude nutit otáčet jednu stránku za druhou. Kniha se mi nelíbila, poslední stránky jsem přeskákala. Není napínavá ani tajemná. Je předvídatelná.
Brutální a napínavé, čteno na jeden zátah.
moc krásná a dojemná kniha, která mě dojímala od začátku až do konce, protože kde jsou malé děti, silné citové pouto a přátelství - to je moje. Doporučuju všem, je to výtečně vystavěná kniha.
Kniha z prostředí soudu – to mě nebude bavit, říkala jsem si. Ale to byl omyl. Moc jsem si to užila, je to lehké čtení, které nenudí.
Tíživé čtení o tom, jak vypadá životní realita mnoha lidí. Osudy protagonistů této knihy mi vháněly slzy do očí. Místy šlo o slzy vzteku.
Moc mi to pomohlo v budování vlastních skleníků. První kniha na toto téma, vše vyšlo, takže další nepotřebuji a všem doporučuji.
Tak moc jsem s tím klukem soucítila, tak moc snadno jsem se do řádků této sugestivní knihy začetla, tak mic jsem se do jejího rytmu zamilovala, že ji doporučuji všem.
Tohle je obří PODVOD na kupující. Jsou to z velké většiny zrecyklované povídky, které už dávno vyšly, ale jinde.
Bavila mě myšlenka nihy i její děj, o něco méně jsem si užívala styl, jakým to bylo napsané. četla jsem to dlouho, musela se do toho nutit, ale docela to za to stálo.
Nechápu, proč je to tak nízce hodnocené, já jsem se královsky bavila. Ale moc předchozích knih tooto autora jsem nečetla, musím to napravit.
Nechutné, že se takové věci dějí, je mi líto všech, kdo se s něčím takovým v životě setkali. V knize je vše popsáno autenticky, ale vlastně je to tak strašně nechutné, že to na mém stolku zůstává nedočteno.
Ocitla jsem se v chatě, kde nebyla jiná kniha. Přivezla si ji tam má patnáctiletá neteř. Když jsem si s ní chtěla o knize popovídat, řekla mi, že ji popatnácti stránkách odložila, protože jí připadala pitomá. Já to přečetla celé a říkala si, že takovéhle klišé snad dnes mladí ani nechtějí číst, ne? To je jak literatura pro náctileté z roku 1995... Jestli vás dojímají nemocné děti či lidé obecně, tak se podívejte na stránky některé z nadací, které těmto lidem pomáhají. Příběhů jsou plné, navíc to jsou příběhy reálně, které někomu mohou pomoct a jsou bez zbytečných keců okolo. :-)
Některé věci mi v té knize nedávaly smysl, trochu mi trvalo se s příběhem zžít, ale pak už to bylo jedno velké užívání si cesty do neznámých krajin. Super!
Přečetla jsem si ji znovu po delší době, a je to pořád stejně dobrý.
Tahle kniha mě vůbec, ale vůbec nechytla. Téma je už strašně ohrané, připadá mi, že téhle tematiky jee všude kolem nás nějak moc. Děj i dialogy jen tak kloužou po povrchu. Ale jak je vidno, jsem tady spíš v menšině.
Děsivý střet světů, kultur i smýšlení dospělých. Je to o nenaplněných touhách i o tom, jak se popasovat s životem, když věci nevycházejí podle našich představ. Krásně napsaná kniha.
Je mi lítol že takovému dílu dávám tak nízké hodnocení, připadám si trochu špatně, kvůli tomu, ale vůbec mě to nebavilo. Ani trochu, a to jsem se fakt snažila. A ne jednou. Nudí mě to jako kniha, jako audiokniha v angličtině (kde jsem tedy viděla přidanou hodnotu v tom, že si osvěžím slovní zásobu), nudí mě to i jako divadlo a to už je co říct, protože víc už se vstřebání tohoto děje ulehčit nedá. Nudí mě postavy, lhavní myšlenka knihy i děj. Většinou se tam nic neděje, postavy se chovají nudně, chybí výraznější zápletky, momenty, které by posouvali děj. Proč lidi tu knihu hodnotí tak vysoko? Protože si myslí, že si tím zvednou intelektuální kredit? Nebo vás všechny opravdu tak baví?