• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Martin Puchner

Svět ve slovech

„Narozdiel od iných kníh o literatúre, ktoré som doteraz prečítala, má táto jednu ohromnú prednosť. Venuje sa hŕstke kníh poriadne do hĺbky a nie chaotickým telefónnym zoznamom pozostávajúcim z milióna (ne)známych diel. Vďaka tomu je Svět ve slovech kniha prehľadná a čitateľ sa v nej nestratí. Vzadu sa navyše nachádza poriadne dlhý výpočet zdrojov, z ktorých autor čerpal. Pokiaľ ide o vybrané diela, šlo o zmes kníh, ktoré som poznala skvelo, knihy, o ktorých som aspoň čosi tušila a knihy, o ktorých som nevedela vôbec nič. To však asi záleží na literárnych znalostiach každého z nás. Mojou najobľúbenejšou kapitolou zostáva tá o prvom románe (Príběh prince Gendžiho od Murasaki Šikibu). Nemôžem si prestať predstavovať spoločnosť, v ktorej sa všetko točí okolo poézie. Úprimne, keby mi niekto rozkázal umyť podlahu v rýmoch, počúvla by som ho podstatne ochotnejšie, ako teraz.“... celý text
— kurama45

---

Svět ve slovech

„Zajímavé a podnětné filozofování nad literaturou, písmem, dějinami a podobně. Po dlouhé době knížka, která mě donutila dělat si poznámky a výpisky. To vše čtivě napsané, rozhodně nebyla nuda knihu číst. Pravda je, že pro mne většina zajímavých myšlenek přišla v prvních kapitolách (Alexandr Veliký a výčitky jeho okolí, že se odcizil; Epos o Gilgamešovi, kde je potopa světa docela pochopitelným datačním momentem; rozdílné představy o Stvořiteli pracujících a písařů), dále už jich ubývalo a byl to spíše exkurz do dějin vlivu literatury a jejích proměn. Ale stále velmi zajímavý exkurz.“... celý text
— Blahorodi

---

Svět ve slovech

„Tato knížka není úplně jednoduché čtení, to je třeba říci hned úvodem. Nebo snad přesněji: čím více jste zapomněli z maturity z českého jazyka či dějepisu, tím častěji budete při čtení nesjpíš odbíhat k Wikipedii, abyste si to či ono osvěžili. Martin Puchner nás zve na cestu literárními dějinami a bude se nás snažit přesvědčit „o síle příběhů utvářet nároky, historii a civilizaci“, jak zní podtitul knihy. Vezme to přitom opravdu zeširoka, nejen co se časového a místního záběru týká. Po úvodní kapitole, která nás zavede dokonce do vesmíru, nás čeká setkání s Alexandrem Veliký, Lutherem, Gutenbergem, Donem Quijotem, Marxem či Goethem, a to jsem jich vybral skutečně namátkou jenom několik. Kniha je vybavena podrobným poznámkovým aparátem a uprostřed knihy nechybí několikastránková barevná příloha na křídovém papíře. Vhod přijde i rejstřík. Kniha vyšla ve vkusné grafické úpravě (podle tiráže je jejím autorem Andrej Nechaj). V samém závěru autor knihy připomíná, že nárůst světové populace a její gramotnosti vede k tomu, že „vzniká stále větší objem literatury, který vytváří mnohem větší počet autorů a který se vydává a čte v mnohem větším měřítku než kdy předtím“. Podle Puchnera jsme svědky „druhé velké exploze“ a „svět ve slovech stojí opět na prahu změn“. Tomu, kdo zmíněný svět ve slovech chce aspoň trochu poznat, lze knihu jenom doporučit.“... celý text
— Václav2015

---

---

Svět ve slovech

„Zajímavý pohled na dějiny literatury. Obrovsky jsem si pochutnal a stejně jako roman9739 mám i já seznam, se kterým v historicky krátké době vpadnu do knihovny, abych si zacelil mezery.“... celý text
— Hyaenodon

---

Svět ve slovech

„To je naprosto výborná kniha - vůbec nejlépe ji charakterizuje jedna z posledních vět v poslední kapitole: Budoucnost literatury závisí na vzdělaní, nikoliv na technologiích. A o technologiích je tu řeč stále - o kameni, o hlíně, o papyru, o papíru, o memorování, o přepisování, o tisknutí, o padělaní. Průlet dějinami literatury je velmi čtivý, a jak sám autor přiznává, bylo mu doporučeno, aby byl v knize více přítomný. A podle mého názoru to doporučení bylo správné. Kniha tím získává onu osobní rovinu, která je v díle často zmiňována. A je to i kniha inspirativní. Už v průběhu četby jsem si v knihovně rezervoval Goethovu Italskou cestu a teď, hned jak dopíšu tento komentář, se podívám po Walcottově Omerosu:) Pravdou je, že se mi v určitých momentech zdálo, že si Puchner některá fakta trošičku ohýbá tak, aby mu lépe seděla do vyprávění, ale nejsem historikem literatury, abych o tom mohl nějak fundovaně polemizovat. A i kdyby to byla pravda, příběh je vystavěn skvěle a neměl bych mu to úplně za zlé.“... celý text
— roman9739