Martina Kulhánková
česká, 1969
Nové komentáře u knih Martina Kulhánková
Život na houpačce
„Velmi srozumitelná kniha zabývající se hraniční poruchou osobnosti. Žádné odborné termíny, ale zkušenosti. Bolestivé příběhy, z nichž mnohé už nemohli vyprávět sami nemocní, protože už nejsou mezi námi.“... celý text
— Zorka
Život na houpačce
„Velmi smutná a pro mě až depresivní kniha. Některé příběhy, hlavně matek které přežily své děti, mě i rozbrečely.
Příběhy lidí s hraniční poruchou osobnosti. Některé končí velmi špatně, některé lépe a málokterý, by se dalo říct, dobře.
Předtím jsem o této poruše nevěděla a vlastně si nedokážu představit s něčím takovým žít. Musí to být velmi složité.“... celý text
— Luci19346
Život na houpačce
„Knížka se mi nečetla moc dobře, těch příběhů je tolik. Nejsou to vymyšlené příběhy, jsou to opravdové životy lidí, kteří každý den bojují .. Pro mne nepředstavitelné, jsem moc ráda, že jsem na knihu narazila a po přečtení si uvědomila, co HPO obnáší. Můj obdiv patří autorce a všem kteří se o své příběhy podělili“... celý text
— werick
Život na houpačce
„Je smutné, že ještě v dnešní době dochází ke znevažování psychických nemocí, poruch a problémů, a to dokonce i ze strany mnoha zdravotníků. Že o tom společnost stále není dostatečně informovaná, že si lidé stále myslí, že mít dobrou náladu je volba. Stejně jako sexuální orientace, ani nastavení mysli však není volba a rakovina duše je stejně tvrdá a nekompromisní jako rakovina těla.
V dnešní nelehké, uspěchané a náročné době existuje jen málo vyvolených, kteří nikdy netrpí úzkostmi, silnými pocity nejistoty či strachu. Málokdo si však dokáže představit, jaké to musí být, kdyby tyto pocity a úzkosti prostě neodešly, třeba vůbec nikdy. Říká se, že s fyzickou bolestí se člověk naučí žít, že si časem zvykne a už mu to nepřipadá tak hrozné, jako když to zažil poprvé. Na psychickou bolest se však zvyknout nedá - jakmile přijde znovu, je stejně intenzivní, ne-li ještě intenzivnější.
Kniha Život na houpačce není jen seznámením s hraniční poruchou osobnosti. Je o pohledu na život očima lidí, kteří skutečně vědí, jaké to je trpět, přesto stále neztrácejí naději, ačkoli se může zdát, že už pohasla. Síla těchto příběhů spočívá nejen v nabídce porozumění někomu, kdo se s HPO potýká ať už přímo či zprostředkovaně přes své blízké, ale i ve velmi důležité osvětě laické veřejnosti v oblasti psychických nemocí a přístupu k nim ze strany zdravotníků, mimo jiné zejména v době covidu, což se netýká pouze HPO.
Není to lehké čtení, ale je to velmi důležité čtení a pokud zrovna úzkostí netrpíte, měli byste po něm sáhnout :)“... celý text
— Lejčís
Život na houpačce
„Ne nadarmo je HPO nazývána rakovinou duše. Některý příběhy, který jsou zde odvyprávěny nedopadnou. Oč hůře, protože se jedná o děti, za který už mluví ti, co po nich zůstali. Většinou mámy. Ti co s touto diagnózou bojují dál, žijí život na horské dráze. Nahoru, dolů, většinou tedy v té druhé variantě. Sebepoškozování, těžký deprese, prudký změny nálad a bohužel častý sklony k sebevraždě. Smutný, hodně smutný. Příběh maminky, která ztratila syna Míšu, ač dělala všechno možný i nemožný, je hodně emotivní. Smekám před samotnou Martinou Kulhánkovou, která si prošla tou samou drsnou životní zkušeností a vyzkoušela pro záchranu Anety úplně všechno. Léky, stacionáře, hospitalizace. A najednou konec, prázdno. Aneta odešla bez rozloučení. Knížka, která rozhodně stojí za přečtení, protože na jejím konci si nakonec řeknete, že třeba ta blbá nálada, co dneska máte, je vlastně ještě docela fajn.“... celý text
— kiraa
Martina Kulhánková - knihy
| 2022 |
 Život na houpačce |
Žánry autora
Literatura faktu Rodina Příběhy
Štítky z knih
psychologie podle skutečných událostí hraniční porucha osobnosti
Kulhánková je 1x v oblíbených.