Massimo Montanari

Nové komentáře u knih Massimo Montanari

Hlad a hojnost: Dějiny stravování v Evropě

„Jsem ráda, že tuto (dnes jen výjimečně sehnatelnou) knížku mám. Co do detailnosti, novinek i souvislostí je to i 20 let po svém vydání stále nejlepší kniha o historii stravování a hladomorech v Evropě. Mnohým jistě překvapí, protože vyvrací nejeden mýtus například o soustavné chudobě předindustriálních společností, jejichž možnosti, a tak i třeba množství masa požívané denně (nikoliv jen týdně, ba dokonce měsíčně) se velice regionálně lišily“... celý text
— watta

Hlad a hojnost: Dějiny stravování v Evropě

„Naprosto úžasná a čtivá kniha, což mě dost překvapilo, ale určitě doporučuji. Nedokáži něco z knihy vyzdvihnout, líbilo se mi totiž všechno, a ještě nad tím v hlavě přemýšlím.“... celý text
— Booky84

Hlad a hojnost: Dějiny stravování v Evropě

„Na tuto, bezpochyby výjimečnou, knihu jsem narazil v citacích Magdaleny Beranové, v jejím díle Jídlo a pití v pravěku a ve středověku,a hned, po splnění rezervace v Městské knihovně, se do ní pustil. Kniha je poutavě napsaná a její tempo je strhující - a to je to literatura faktu:) Za přečtení rozhodně stojí kapitola Staré a nové drogy v oddíle nazvaném Evropa a svět; a naprostým vrcholem knihy, logicky, je celý závěrečný oddíl nazvaný Revoluce, z něhož bych rád vypíchl dnes velmi aktuální kapitolu Jídlo pro všechna roční období. Montanari nezapře svůj italský temperament i jistou dávku národní hrdosti, ale problém evropského stravování, zdá se mi, pojímá v celé jeho šíři, informace a myšlenky, které si z jeho knihy odnáším, jsou přesně ty, které jsem hledal, tedy racionální pohled na žravou evropskou kulturu od samého začátku. Jeden citát na závěr: Jen si připomeňme posun významu, k němuž došlo u slova "dieta". Vymysleli ho Řekové, aby jím označili každodenní režim stravy (a obecněji životosprávy), který si každý jedinec má vytvořit podle vlastních potřeb a tělesné konstituce. Dnes se jím však v běžné řeči označuje omezení, odnětí jídla. Je to tedy záporný a nikoli kladný pojem. Konzumní společnost už si tuto cestu nevolí kvůli morálním a kajícnickým hodnotám, jež takovému jednání přikládala církevní kultura, nýbrž převážně z estetických, hygienických nebo prospěchářských důvodů (jak poznamenal Barthes, jíst málo je znakem a nástrojem výkonnosti, a tedy moci) - strana 168.“... celý text
— roman9739

Přejít na knížky autora