• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Atlas světa: Evropa - Nikola Logosová

Celá Evropa v jedné knize? Že to není možné? Ale je, Nikola Logosová vytvořila úchvatnou galerii všech evropských zemí, jejich přírodních krás, pamětihodností, ... detail knihy

Nové komentáře u knih Nikola Logosová

Atlas světa: Evropa

„Nádherná výpravná kniha plná neuvěřitelných ilustrací Nikoly Logosové. Kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně (a jestli se vám do vaší nevejde, doporučuju pořídit knihovnu na míru). Obrazová kniha vás provede všemi zeměmi Evropy. Přiznejte se, víte z fleku, kolik jich je? A kolik jich dovede vyjmenovat? Kdo z vás byl v Estonsku? Znáte hlavní město Kosova? Pochutnali jste si na národním pokrmu Moldavska? Atlas světa – Evropa vám ukáže, o co jste doteď přicházeli. A vám se letos zase do Chorvatska nebo Egypta chtít nebude. Věřte mi. Textu je tak akorát a je našlapaný zajímavostmi. Knize však vévodí ilustrace, které v dětech vzbouzí nadšení a v dospělých touhu po cestování karavanem.“... celý text
— elovole

---

Pohádka o Opuštěněti

„Na Světě knihy jsme nakoupili hned několik mikrolišek a všechny jsou krásné. Hodí se s sebou kamkoli, jen tak do kabelky. I do malých dětských ručiček. A lahodí uchu i oušku.“... celý text
— Jadla

---

Pohádka o Opuštěněti

„Mikroliška je moje krevní skupina. A zjevně nejen moje - děti i rodiče v naší knihovně mají moc rádi tu jedinou, kterou doposud máme, a sice Kolalu petřínskou Jany Šrámkové. Teď se mi podařilo koupit dalších asi sedm knížeček a už se těším, kolika malým čenářům udělám radost. Veršovaná pohádka Robina Krále je opravdu superkrátká - na rozdíl od většiny ostatních knížeček této edice tady opravdu najdete stěží deset krátkých vět. Ale jsou to věty tuze jímavé a hlavně: tady boduje především ten skvělý nápad! Kresby Nikoly Logosové jsem taky napoprvé nestrávila, ale postupně docházím k názoru, že být tam Milerovy zvonečky, divizny a psí boudy, nehodily by se tam. Zato divizna na poslední straně, ta se mi líbí převelice!“... celý text
— broskev28

---

---

Řecký návrat

„Sešit hodnotím jako takovou cestovatelskou perličku. Velké kresebné ilustrace doplňuje kratší text, z nějž se dozvíme informace o Soluni, řecké mentalitě i o řecké rodině autorky. Brožura se dá koupit samostatně nebo jako příloha knihy Miroslava Šaška To je Řecko. Doporučuji druhou variantu, protože společně krásně vykreslují řeckou atmosféru.“... celý text
— eliska2106

---

Pozor, doktor!

„Knížku jsem dostala od grafika. Po této stránce je knížka, řekněme, zajímavá. Můj šálek čaje to sice není, ale jo, dejme tomu, oko odborníka se nejspíš potěší. Nicméně, k obsahu. Už samotný název jsem nechala párkrát převalit na jazyku. ". Pozor, doktor!" Pozor, doktor? Takže, mám očekávat něco na způsob: "pozor, revizor!" nebo "bacha, učitelka"? Neboli, zbystřete, nepřítel? Jedná se o knížku pro děti. O dějiny medicíny v sedmi dnech. Přesto, počínaje názvem, je v ní současně lékař přímo i hodnocen. Vědomě či podvědomě dětem podsouván jako někdo, kdo nás vlastně trápí, mučí a zkouší na nás různé triky... Přímo do knížky je vložen plakát kostry, který si děti nejspíš můžou vyvěsit v pokojíčku. Nu, je hezky vyvedena, barvy, kvalitní papír, po této stránce dobrý. Co však neskousnu je text na něm: " Člověk každou chvíli stoná, něco se mu vykloubí. Nemít možnost jak to spravit, stál by život za houby. Od pravěku lidstvo zkouší kouzla, čáry, různé triky. Například jsme vymysleli doktory a lékárníky!" Tento text je i upoutávkou na knížku a je i na zadní straně obálky. Tohle mám opravdu recitovat dětem? Vytvářet v nich dojem, že lékař je vlastně takové nutné malé zlo? Já chci, aby mé dítě znalo historii, vážím si, že autor udělal výcuc toho nejpodstatnějšího a myslím, že i nejzajímavějšího a shrnul to do krátkých textů tak, aby to děti bavilo. Ale vadí mi, že současně dětem (ne)nápadně podsouvá i svůj subjektivní (negativní ) názor na doktory. Texty se sice tváří mile, ale "mezi řádky" je averze patrná. Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi to u knížky pro děti. U knížky, která se prezentuje jako "dějiny medicíny". Ukázkou pár citací z knížky: "A nezapomeň si doma ty rovnátka, víš, že jdeš hned po škole na kontrolu!" "Jéééé...Zase na kontrolu k tomu trapiči! Odkdy vlastně doktoři smějí mučit malé děti?" "Asi tak něco přes 2000 let. Už staří...." atd. V současné knížce pro děti bych si představovala minimálně jemnou edukaci. Směrem k větší laskavosti a úctě. K jakémukoli povolání. Natož k povolání lékaře. Očekávala bych, že kniha "dějiny medicíny" navede komunikačně méně zdatné rodiče, jak v takové situaci vhodně zareagovat. Vždyť, zrovna na rovnátka dítě k odborníkovi vůbec nemusí a je to jen jeho estetický rozmar, že k němu chce. Kde je úcta a vděk? S tím souvisí další citace z knížky: "Poté, co vyrosteme, pronásledují nás úrazy a potřebujeme ošetřit, onemocníme a musíme se dát vyšetřit a léčit". Pane autore, my nic nemusíme, my se, naštěstí, MŮŽEME dát vyšetřit a léčit :-( A chci, aby to takto vnímaly i děti! Že máme neskutečné štěstí, že se máme na koho obrátit a ne, že k němu musíme! V další části knížky se dozvídáme, že: "Kdysi byli ve špitále pacienti v jednom sále. Dnes je ten dům rozdělen řadou oborů a stěn. Dokážem tu vskutku lépe operovat střevo slepé, léčit nervy, svaly, kosti, ba i různé maličkosti, brady, tváře, oči s víčky, uši, nosy, paty, špičky...na něco jsme zapomněli? Kde jen zůstal člověk celý?" Takže tu se zase děti (podprahově) dozvídají, že např. uložit někoho na specializované oční oddělení je zlé a nelidské? Závěrem poslední citace: "Dějiny medicíny se obvykle líčí jako hrdinský boj statečných lékařů s nebezpečnými zabijáky. I když skutečnost je složitější, ..." Nu, více se autor sebeodhalit nemohl, nemyslíte? Celkově nedoporučuju. Protože na současnou vzdělávací literaturu pro děti mám nároky. Mimo odbornou oblast potřebuju, aby podpořila úctu a respekt. Ať se jedná o doktora, revizora nebo učitele.“... celý text
— Rave