Nikola Logosová

česká, 1992

Nová kniha

Atlas světa: Evropa

Atlas světa: Evropa - Nikola Logosová

Celá Evropa v jedné knize? Že to není možné? Ale je, Nikola Logosová vytvořila úchvatnou galerii všech evropských zemí, jejich přírodních krás, pamětihodností, ... detail knihy

Nové komentáře u knih Nikola Logosová

Atlas světa: Evropa Atlas světa: Evropa

Nádherná výpravná kniha plná neuvěřitelných ilustrací Nikoly Logosové. Kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně (a jestli se vám do vaší nevejde, doporučuju pořídit knihovnu na míru). Obrazová kniha vás provede všemi zeměmi Evropy. Přiznejte se, víte z fleku, kolik jich je? A kolik jich dovede vyjmenovat? Kdo z vás byl v Estonsku? Znáte hlavní město Kosova? Pochutnali jste si na národním pokrmu Moldavska? Atlas světa – Evropa vám ukáže, o co jste doteď přicházeli. A vám se letos zase do Chorvatska nebo Egypta chtít nebude. Věřte mi. Textu je tak akorát a je našlapaný zajímavostmi. Knize však vévodí ilustrace, které v dětech vzbouzí nadšení a v dospělých touhu po cestování karavanem.... celý text
elovole


Pohádka o Opuštěněti Pohádka o Opuštěněti

Na Světě knihy jsme nakoupili hned několik mikrolišek a všechny jsou krásné. Hodí se s sebou kamkoli, jen tak do kabelky. I do malých dětských ručiček. A lahodí uchu i oušku.... celý text
Jadla


Pohádka o Opuštěněti Pohádka o Opuštěněti

Mikroliška je moje krevní skupina. A zjevně nejen moje - děti i rodiče v naší knihovně mají moc rádi tu jedinou, kterou doposud máme, a sice Kolalu petřínskou Jany Šrámkové. Teď se mi podařilo koupit dalších asi sedm knížeček a už se těším, kolika malým čenářům udělám radost. Veršovaná pohádka Robina Krále je opravdu superkrátká - na rozdíl od většiny ostatních knížeček této edice tady opravdu najdete stěží deset krátkých vět. Ale jsou to věty tuze jímavé a hlavně: tady boduje především ten skvělý nápad! Kresby Nikoly Logosové jsem taky napoprvé nestrávila, ale postupně docházím k názoru, že být tam Milerovy zvonečky, divizny a psí boudy, nehodily by se tam. Zato divizna na poslední straně, ta se mi líbí převelice!... celý text
broskev28



Řecký návrat Řecký návrat

Sešit hodnotím jako takovou cestovatelskou perličku. Velké kresebné ilustrace doplňuje kratší text, z nějž se dozvíme informace o Soluni, řecké mentalitě i o řecké rodině autorky. Brožura se dá koupit samostatně nebo jako příloha knihy Miroslava Šaška To je Řecko. Doporučuji druhou variantu, protože společně krásně vykreslují řeckou atmosféru.... celý text
eliska2106


Pozor, doktor! Pozor, doktor!

Knížku jsem dostala od grafika. Po této stránce je knížka, řekněme, zajímavá. Můj šálek čaje to sice není, ale jo, dejme tomu, oko odborníka se nejspíš potěší. Nicméně, k obsahu. Už samotný název jsem nechala párkrát převalit na jazyku. ". Pozor, doktor!" Pozor, doktor? Takže, mám očekávat něco na způsob: "pozor, revizor!" nebo "bacha, učitelka"? Neboli, zbystřete, nepřítel? Jedná se o knížku pro děti. O dějiny medicíny v sedmi dnech. Přesto, počínaje názvem, je v ní současně lékař přímo i hodnocen. Vědomě či podvědomě dětem podsouván jako někdo, kdo nás vlastně trápí, mučí a zkouší na nás různé triky... Přímo do knížky je vložen plakát kostry, který si děti nejspíš můžou vyvěsit v pokojíčku. Nu, je hezky vyvedena, barvy, kvalitní papír, po této stránce dobrý. Co však neskousnu je text na něm: " Člověk každou chvíli stoná, něco se mu vykloubí. Nemít možnost jak to spravit, stál by život za houby. Od pravěku lidstvo zkouší kouzla, čáry, různé triky. Například jsme vymysleli doktory a lékárníky!" Tento text je i upoutávkou na knížku a je i na zadní straně obálky. Tohle mám opravdu recitovat dětem? Vytvářet v nich dojem, že lékař je vlastně takové nutné malé zlo? Já chci, aby mé dítě znalo historii, vážím si, že autor udělal výcuc toho nejpodstatnějšího a myslím, že i nejzajímavějšího a shrnul to do krátkých textů tak, aby to děti bavilo. Ale vadí mi, že současně dětem (ne)nápadně podsouvá i svůj subjektivní (negativní ) názor na doktory. Texty se sice tváří mile, ale "mezi řádky" je averze patrná. Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi to u knížky pro děti. U knížky, která se prezentuje jako "dějiny medicíny". Ukázkou pár citací z knížky: "A nezapomeň si doma ty rovnátka, víš, že jdeš hned po škole na kontrolu!" "Jéééé...Zase na kontrolu k tomu trapiči! Odkdy vlastně doktoři smějí mučit malé děti?" "Asi tak něco přes 2000 let. Už staří...." atd. V současné knížce pro děti bych si představovala minimálně jemnou edukaci. Směrem k větší laskavosti a úctě. K jakémukoli povolání. Natož k povolání lékaře. Očekávala bych, že kniha "dějiny medicíny" navede komunikačně méně zdatné rodiče, jak v takové situaci vhodně zareagovat. Vždyť, zrovna na rovnátka dítě k odborníkovi vůbec nemusí a je to jen jeho estetický rozmar, že k němu chce. Kde je úcta a vděk? S tím souvisí další citace z knížky: "Poté, co vyrosteme, pronásledují nás úrazy a potřebujeme ošetřit, onemocníme a musíme se dát vyšetřit a léčit". Pane autore, my nic nemusíme, my se, naštěstí, MŮŽEME dát vyšetřit a léčit :-( A chci, aby to takto vnímaly i děti! Že máme neskutečné štěstí, že se máme na koho obrátit a ne, že k němu musíme! V další části knížky se dozvídáme, že: "Kdysi byli ve špitále pacienti v jednom sále. Dnes je ten dům rozdělen řadou oborů a stěn. Dokážem tu vskutku lépe operovat střevo slepé, léčit nervy, svaly, kosti, ba i různé maličkosti, brady, tváře, oči s víčky, uši, nosy, paty, špičky...na něco jsme zapomněli? Kde jen zůstal člověk celý?" Takže tu se zase děti (podprahově) dozvídají, že např. uložit někoho na specializované oční oddělení je zlé a nelidské? Závěrem poslední citace: "Dějiny medicíny se obvykle líčí jako hrdinský boj statečných lékařů s nebezpečnými zabijáky. I když skutečnost je složitější, ..." Nu, více se autor sebeodhalit nemohl, nemyslíte? Celkově nedoporučuju. Protože na současnou vzdělávací literaturu pro děti mám nároky. Mimo odbornou oblast potřebuju, aby podpořila úctu a respekt. Ať se jedná o doktora, revizora nebo učitele.... celý text
Rave