-

Pavel Hošek

česká, 1973

Nová kniha

Evangelium podle Bohumila Hrabala

Evangelium podle Bohumila Hrabala - Pavel Hošek

Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Bylo přeloženo do desítek jazyků, stalo se předlohou dlouhé řad... detail knihy

Nové komentáře u knih Pavel Hošek

Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise

Podobně jako u J. R. R. Tolkiena jsem nadšená z úvodních životopisných kapitol, kde jsem se dozvěděla i pár maličkostí, které jsem jinde nečetla. Třeba, že: "Z nenápadného oxfordského akademika se v průběhu válečných let stala celebrita mezinárodního věhlasu. Jeho nezaměnitelný hlas byl díky rozhlasovým promluvám v domácnostech po celé Velké Británii druhým nejznámějším. Tím prvním byl hlas Winstona Churchilla." Nebo Lewisovy dětské zážitky s MacDonaldovou knihou Snílci, kdy: "Kvalita, která mě okouzlovala v jeho fantazijních dílech, se nakonec ukázala být kvalitou skutečného vesmíru, té božské, zázračné, děsivé a úžasné skutečnosti, ve které všichni žijeme." Ovšem části, které se týkají více teologie než osobnosti C.S.Lewise, jsou pro mě zvláštním způsobem krkolomné. Je to už pár let, co jsem přečetla velkou část Lewisova díla svěžím zrakem třiceti let věku, ale snaha Pavla Hoška o napasování na motiv tance mi nevím proč úplně nesedí. Radši zase někdy sáhnu po knize přímo od Lewise :o) 3/3... celý text
Chesterton


Sloužím Tajnému ohni: Duchovní zdroje literární tvorby J. R. R. Tolkiena Sloužím Tajnému ohni: Duchovní zdroje literární tvorby J. R. R. Tolkiena

"Tolkien také jako „papeženec“ zakoušel v dětství a mládí všelijaké ústrky i otevřené pohrdání, což jej ve věrnosti katolické víře ještě více utvrdilo. Celý život miloval kouzlo katolické bohoslužby a také mešní latinu, jistě také proto, že latině ho v dětství učila právě maminka. Rozhodnutí druhého vatikánského koncilu nahradit latinu při mši národními jazyky považoval za nešťastné a při bohoslužbě nadále hlasitě odpovídal na liturgické výzvy v latině. Jak bylo uvedeno v první kapitole, Tolkien měl také v kritickém období dětství štěstí na moudré a laskavé kněze, jako byl Francis Morgan, který se stal po matčině smrti jeho poručníkem, a také vzdělaní otcové z Oratoře svatého Filipa Neriho, v jejímž prostředí vyrůstal. Není pochyb o tom, že katolická liturgie a posvátný řád církevního roku rozhodujícím způsobem utvářely Tolkienovu představivost. Jeho osobité vidění světa bylo zásadně formováno symbolikou mešních obřadů, které miloval. Výstižnou ilustrací Tolkienovy svébytné optiky je jeho poznámka o verších Francise Thompsona: Poetické obrazy tohoto básníka podle Tolkiena vyjadřují „katolický rituál, napsaný velkými písmeny přes celý vesmír". Uvážíme-li Tolkienova neobyčejně silná slova, jimiž vyjadřuje touhu po účasti na liturgickém dění, není vlastně nijak překvapivé, že je to právě symbolika světla a hudby, tedy základní prvky estetiky katolické mše, co tvoří hlubinnou strukturu symbolické stavby jeho legendária. Mimořádně silným svědectvím o hloubce Tolkienovy zbožnosti jsou jeho dopisy, zejména dopisy synům v průběhu druhé světové války. Z těchto dopisů je zřejmé, že jádrem Tolkienova duchovního života bylo svaté přijímání. Jeho úvaha o tajemství eucharistie obsahuje osobní vyznání, plné překvapivé, téměř mystické vroucnosti. V souvislosti s tajemstvím eucharistie také Tolkien vyjadřuje velmi kritický názor na církve vzešlé z reformace, a sice právě proto, že opustily pravověrné učení o Nejsvětější svátosti. V dopisech se opakovaně ozývá Tolkienova hluboká úcta k Panně Marii, a také jeho důvěrná znalost Bible. Svému synovi Christopherovi radí, aby se naučil nazpaměť chvály a modlitby, nejlépe v latině, a také pokud možno celou mešní liturgii, aby z ní čerpal posilu v dobách tísně. Vůči anglikánské církvi choval Tolkien podezření, že je v mnoha ohledech polovičatá a zabředlá do kompromisů. Dokonce se vyjádřil v tom smyslu, že podstatným rysem anglikánské církve je podle něj nenávist ke katolictví a že tímto postojem je "bezděky nakažen" i jeho přítel C. S. Lewis. Tolkienův nápadně nevlídný postoj vůči anglikanismu je do jisté míry vysvětlitelný skutečností, že v Anglii byl jako 'papeženec' příslušníkem pronásledované a později přinejmenším diskriminované menšiny, zatímco anglikánská církev se těšila privilegovanému postavení státního náboženství." Smekám před prof. Hoškem. Pohled na osobnost Tolkiena není nový, ale novým způsobem komplexní. Děkuji. 10/10... celý text
Chesterton


Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise

Pro mě krásná kniha. Jednak mám ráda C. S. Lewise a tady jsem se o něm dozvěděla zase o něco víc. Jednak jsem ještě nečetla všechny knihy a Pavel Hošek upozornil na zajímavé souvislosti mezi nimi. A líbila se mi i druhá část, která už není tolik o C. S. Lewisovi, ale spíš o jeho myšlence Velkého tance, se kterou se setkáváme i u mnoha dalších (většinou mých oblíbených) autorů. Díky za tuto knihu, bylo to příjemné setkání především s inspirativními myšlenkami C. S. Lewise. "V podobném smyslu se pak vyjadřoval také o své největší životní zálibě, o čtení knih. Knihy člověku otevírají nové pohledy na skutečnost, které by jinak nebyly v jeho dosahu: „Chceme vidět pomocí jiných očí, představovat si pomocí jiných představivostí, cítit pomocí jiných srdcí… abychom viděli to, co vidí jiní, abychom na chvíli zaujali jejich místo ve velkolepém divadle, abychom použili jejich brýle a zakusili veškeré vhledy, radosti i hrůzy, divy i potěšení, které nabízejí… Mé vlastní oči mi nestačí, chci vidět i očima jiných. Dokonce oči všeho lidstva nestačí. Lituji, že zvířata nepíšou knihy. Velmi rád bych se dozvěděl, jakou tvář ukazuje skutečnost myši nebo včele, ještě raději bych vnímal svět nadaný všemi údaji a pocity, které nabízí psu… Při četbě velké literatury se stávám tisícem lidí, a přesto zůstávám sebou. Jako noční obloha v řecké básni vidím myriádou očí, a přesto jsem to já, kdo vidí. Zde, jako v uctívání, v lásce, v morálním jednání a v poznání, transcenduji sebe sama a zároveň nikdy nejsem více sám sebou.“... celý text
Matematicka



Jonáš Jonáš

Za mě zatím nejlepší z prvních tří knížek edice Dennodenně nakladatelství Biblion. Pavel Hošek se nad krátkou biblickou knihou Jonáš zamýšlí čtivě a velice aktuálně. Dotýká se mnoha témat, která jsou důležitá tady a teď v našich životech a dává nám příklady, jak v podobných situacích jednaly biblické postavy. Pavel Hošek je pro Jonášův příběh opravdu zapálený a dokáže "zapalovat" další. Ke knize se určitě ráda i vrátím. Jediné, co se mi v této edici už tradičně nelíbilo, byly ilustrace. Výtvarně mě tato edice zatím míjí, ale je to samozřejmě subjektivní pocit. "Od chvíle, kdy jsem poprvé četl Jonášův příběh, nepřestává mě jeho tajemný hrdina znepokojovat. Děsí mě. Dráždí mě. Nedokážu na něj přestat myslet. Zamiloval jsem si ho. Vedu s ním vnitřní rozhovor. Hádám se s ním. Snažím se zachytit jeho pohled, ale on se vždycky dívá někam jinam. Jindy zas mívám pocit, že jsem to já, koho zpovzdálí pozoruje on. Mám dojem, že se známe odjakživa. Občas se mi o něm zdá. Někdy mívám dokonce pocit, že … jsem to já. Když jsem poprvé četl vyprávění o jeho vnitřním zápase a jeho dobrodružství na cestě do Ninive, měl jsem dojem, že jsem byl přistižen. Že vypravěč toho příběhu mě musí osobně znát. Jako by se pod průhledným kostýmem hebrejského proroka celou dobu mluvilo o mně. O mojí sveřeposti, o mojí samospravedlnosti, o mém strachu a mé zuřivosti. Jak důvěrně znám Jonášovy pocity. Ano, Jonáš je mi tak blízký i proto, že je ustaraný, úzkostný, nervózní, neklidný… jako já. Mám ho rád, je mi ho líto. Fandím mu. Vsázím na jeho záchranu, věřím, že nakonec pochopil. Věřím, že nezůstal zakletý do falešné představy o Bohu, která byla zřejmě příčinou jeho žalu. Musím věřit v jeho proměnu. Jen pokud bylo jeho srdce nakonec uzdraveno, může být uzdraveno i to moje. Tak strašně dobře znám jeho špatné vlastnosti. Protože je mám taky. Všechny."... celý text
Matematicka


Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise

občas si vzpomenu, ale pořád si myslím, že je to víc Pan Hošek, než Lewis. https://magazin.signaly.cz/2205/pavel-hosek-a-vit-raska-polemika-o-pravidlech-tance
alweryon