Peter Finlay

DBC Pierre · pseudonym

australská, 1961

Populární knihy

Nové komentáře u knih Peter Finlay

Zhasínáme v říši divů Zhasínáme v říši divů

Typická postmoderní kniha, v které se cestuje, má řízné dialogy, dost se tam fetuje a chlastá, mluví se o looserství a sebevraždě, přiměřeně se filosofuje a text je plný bombastických manýrů a nápadů (jídlo a pití a unikátní večírky jako nástroj povznesení ani ne tak pro zvané jako pro ty, co je chystají) a je plná více či méně skrytého levičáctví i polemiky s ním. Dobře se to čte, snad až na začátek. UK, Tokio, Berlín. Hodně Berlína. Hodně postřehů a (pseudo)vhled do kultur oněch měst a zemí. Postkomunismus, Stasi a pach prádla pro psy, fugu a japonská fascinace hebefilií, limbus a jeho bráška, nostalgie, porozumění ostatním a dokonce něco jako soucit. Pel mel všeho, který ale dává smysl, má svůj tvar a svůj hlas. Dobré to je, to ano, ale k dokonalosti mi něco chybělo.... celý text
LuccBizon


Vernon Bůh Little Vernon Bůh Little

Už při čtení jsem přemýšlel, k čemu tenhle příběh dospívajícího Vernona, takto mnohonásobného vraha a postrachu Texasu, přirovnat. Viděl jsem srovnání s Kdo chytá v žitě nebo třeba se South Parkem - ne, že by to do jisté míry nesedělo. Nejvíc mi to ale evokovalo cosi jiného, jen jsem si za prase nemohl vzpomenout, co to bylo. A nakonec mi to ve vaně (heuréka) sepnulo, no jasně, série Mládí v hajzlu C.D. Payna. Na začátku jsem se pravda trochu ztrácel, časem ale přibývaly informace a věci se začaly spojovat, a nakonec se mi tahle tragikomická historie líbila. Ten pohled na svět očima puberťáka byl celkem přesvědčivý, byť často pochmurný a směrem k nejbližšímu okolí (hlavně matce) dost nemilosrdný. Ale to je asi v pubertě normální a to vás nemusí ani honit policie. Vytknul bych snad jen uspěchaný a nevěrohodný konec.... celý text
Finn69


Vernon Bůh Little Vernon Bůh Little

Knihu, která se mi zpočátku příliš nezamlouvala, hodnotím nakonec plným počtem hvězdiček. Na pozadí tragické události se rozehrává další příběh, tentokráte tragikomický. Hlavní hrdina si postupně získal mé sympatie. Jeho vyprávění odhaluje scény plné absurdity, zvrácenosti a projevů pokřivených charakterů. Svět pohledem dospívajícího chlapce rozhodně není žádnou selankou. Oceňuji, že autor dokázal skloubit tak závažné téma s prvky satiry a humoru.... celý text
Greenfingers



Zhasínáme v říši divů Zhasínáme v říši divů

Úžasně nevyrovnaná kniha; úchvatné pasáže střídají naprosto banální a nezáživné. Proč mám pocit, že všichni Pierrovi hrdinové, ať už se jmenují Vernon, Ludmila či Gabriel, jsou spíše ztělesněním životního pocitu než živoucí postavy? Ovšem výsledný dojem, že nic, vůbec nic nemá smysl, je působivý...... celý text
petrarka72


Vernon Bůh Little Vernon Bůh Little

"Komedie 21. století za účasti smrti" není a nemá být realistická. Od názvu městečka Martirio přes plejádu postav redukovaných na jednu charakterovou vlastnost po soud a vězeňskou reality show, které by patřily spíš do hraného skeče. Právě v tom je ale její síla, společensko-kritický román ne po vzoru velkých klasiků, ale třeba níže zmiňovaného Mechanického pomeranče - nespravedlnosti a nesmysly 21. století vyvedené v takovém zvětšení, aby je nemohl přehlédnout ani slepý. Kdo jiný než puberťák by to mohl vyprávět? Navíc je správně zábavně hubatý, nedovzdělaný a okázale neobjektivní. Taky empatický, aby tu špínu kolem vnímal. Jenže pokud má být kniha ke čtení, musí být v jiných místech zase najednou vyspělý, používat výstižné metafory a působit málem sečtěle. Občas je to ode zdi ke zdi, ale když je od začátku jasné, že na realismus se nehraje, tak to nevadí. Bavila jsem se celou dobu, přitom Vernonovy postřehy o pokrytectví, kariérách budovaných přes mrtvoly, neschopnosti projevovat city, o všemožných obvyklých součástech dospělého světa mají hodně do sebe. Tam to najednou realistické být začíná. Taky samozřejmě ohromná ukázka mediálního šílenství a paralelní reality, kterou vytváří, zde se specificky americkým přívažkem v podobě reality show 24/7, po kabelech až k vám domů. Kniha stejně přístupná pro intelektuály jako pro občasné čtenáře nekomplikovaných textů, všem vpálí názor na svět mezi oči a na závěr se jim vysměje. Jestli se komise shodla na Bookerově ceně právě za tohle, byla to komise osvícená.... celý text
InaPražáková