• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Philip Agee

Byl jsem agentem CIA

„Myslím si, že éra svévolnosti CIA a americké government se postupně blíží ku svému konci. Ale to co prováděly tajné služby vyspělého Západu" rovnalo se vměšování se do svobodných států a jejich rozhodování. Zjednodušeně, to co nekonvenovalo liberalistickému-kapitalismu, a kde se byť pouze slůvkem hovořilo o podvratných živlech z SSSR či jiných satelitech, tam musely jůesej" strkat své rypáčky. Philip Agee má můj obdiv, že ač byl odhodlán splniti svůj úkol ať už v Ekvádoru nebo v Uruguay, už tehdá mu to nepřišlo košér. Paradoxně nejvíc jde mráz tělem, když Agee vypráví o přihlašovacích túrách po roztodivných barácích pod hlavičkou CIA, obehnaných ostnatými dráty, kde hlavní slovo měly detektory lži, coby příprava cvičných psů na míse v zahraničí. Super dílo, které je slušně dostupné v knihovničkách. Jednoznačných 100% za otevřenost i za kritiku praktik vlastní velmoci.“... celý text
— jaroslav0572

---

Byl jsem agentem CIA

„Děkuji, bylo to zajímavé. Ale smutné, jednak to, jak obrovskou moc má CIA v zahraničí, jak pomáhá s vyráběním falešných důkazů proti komu je potřeba, jednak to, že se o tom dnes už nějak neví. Autor má můj velký obdiv, rozhodl se odtajnit praktiky CIA, když pochopil, že neslouží zlepšení situace obyčejných lidí, ale pouze ještě většímu obohacování bohatých Amerických firem a místních oligarchů. Musel překonat mnoho překážek a jít si za svým i přesto, že CIA se mu snažila zabránit v psaní. Na knize pracoval několik let, aby informace byly ověřené. Dnes o takové knihy není zájem, ani by ji nikdo nekupoval, po roce 89 už prakticky (kromě 1 vyjímky v Německu) nevychází. Koho dnes zajímá boj CIA proti komunistům v jižní Americe v 60. letech. Umělé vyhošťování zaměstnanců ambasády, vyrábění "důkazů" na koleně. Když je potřeba a něco prospěje soukromému podnikání a výrobě zbraní v USA, vyrobit záminku není problém. Dnes je však potřeba víc, než kdy jindy, vědět, že nemusí být to, čím nás krmí, to pravé a že důležité je něco, o čem se mlčí.“... celý text
— TipsyChipsy

---

Byl jsem agentem CIA

„Škoda, že nevyšel a asi nikdy nevyjde podobný deník agenta CIA, který operoval v naší zemi kolem let 68 a 89, to by bylo asi výbušné čtení. I když dnešní nejhlasitější apoštolové demokracie a svobody slova by to beztak zakázali vydat, zcenzurovali by to nebo by to s pořádnou dávkou hysterie prohlásili za podvrh psaný osobně ztělesněním Behemotha na zemi, ultrasatanem Putinem. Zástupy akademiků a žurnalistů by se předháněly, kdo by na to vykydal více sofistikované špíny, tak jak vidíme denně v našem středoevropském rybníčku, když dojde na antagonismus USA-Rusko. Fakt si to sežeňte a přečtěte, to je nejmíň co můžete udělat, bo systém nezměníme, jak píše trefně sám autor.“... celý text
— Kapis

---

---

Byl jsem agentem CIA

„Tak jsem jednou vedl takovou rozsáhlejší politickou debatu, a když se mému oponentovi už nedostávalo argumentů, tak prohlásil: “no jo a za všechno může CIA.“ Po přečtení této knihy s ním musím skoro souhlasit, nikdy nepřipustí jak byl blízko pravdě. Kniha se sama o sobě čte docela těžce, protože autor jde hodně do hloubky, líčí struktury CIA a kvůli autentičnosti uvádí skutečná jména politiků, agentů, oddělení, krycí jména operací atd.. Psáno je to hodně zhusta a laický čtenář se v tom může občas trochu ztrácet a ty výčty dokážou uspat i kobru. Knihu jsem četl po kouscích dva měsíce, i když některé pasáže jsou napínavé k prasknutí. Spoustu věcí mi ale daly do kontextu, kniha je psána velmi upřímně a prolíná se v ní i autorův osobní život, čímž ještě nabývá více na autentičnosti. Autor po absolvování “přijímaček,“ do kterých spadají také testy na detektoru lži a několikaletém výcviku nastupuje na svou první štaci pod krytím velvyslanectví USA (veškeré krytí a utajení se koná přes ambasádu USA) - do Ekvádoru. Zde suše konstatuje, že je to malinká a nevýznamná služebna CIA, kde je pouhých pět nebo šest pracovníků, včetně administrativní písařky. A tady to začne být zajímavé – tadytato malinká služebnička, s minimální prioritou, oproti oddělením zaměřeným proti Kubě, SSSR a celému východnímu bloku, měla v plném žoldu a tudíž pod kontrolou – vypisoval jsem si to jen pár stránek, byl-li bych důslednější, je seznam čtyřnásobný – např. tyto prominenty země: Předáky a funkcionáře vládnoucích, ale i opozičních stran - senátory, ministry, hlavní koordinátory stran, právní poradce, předsedu poslanecké sněmovny, víceprezidenta Reinalda Vareu (ověřoval jsem jeho existenci) - vůdce odborových organizací, prominenty hnutí mládeže, vedoucí sportovních svazů, generální ředitele různých významných společností, univerzitní rady, předsedu univerzitní sportovní ligy, šéfa zpravodajské služby ekvádorské policie, policejní důstojníky, s kterými koordinovali zatýkání, represe, mučení a vraždy a kterým dodávali udání na nepohodlné lidi (cvičit, podporovat a ovládat bezpečnostní složky státu je vždy jednou z priorit CIA), majitele celé řady deníků, kteří otiskovali zcela smýšlené informace, vedoucí tiskáren, které tiskly různé propagandistické falzifikáty, kardinály, kteří sepisovali "pastýřské listy" dle zadání CIA. Na zasedání latinskoamerických zemí vyslal Ekvádor 5 účastníků - 3 z toho byli agenti CIA!!! A to je výcuc jen z pár desítek stran. Těmto lidem dávali obrovské částky peněz, řídili je a přes ně vedli svou agendu. Pokud se nedařila propaganda přes tisk, televizi, rozhlas (např. pro východní Evropu to byly projekty Svobodná Evropa a Hlas Ameriky) a agenty ve veřejných funkcích, byli schopni diskreditovat na základě podstrčených falzifikátů či větších sum peněz kohokoli. Když nefungovalo ani to, nebylo daleko k polovojenské či teroristické akci. Pokud nebylo možno infiltrovat struktury dané země nebo to šlo velice těžce – např. Kubu, byly akce CIA směřovány na co největší poškození hospodářství země. V tomto případě se napouštěly jedy pytle na třtinový cukr k exportu, sypal se písek do motorů aut, poškozovala se infrastruktura, výčet těchto diverzních operací je úctyhodný. Autor dále působil v Uruguayi a Mexiku, kde vykonával stejnou podvratnou činnost, je celkem zajímavé, jak aktivní bylo ČSSR v diplomatickém úsilí a bylo považováno za závažnou hrozbu – CIA na naše velvyslanectví pořádalo pravidelně bombové útoky. Autor dále popisuje už komplexněji situaci v celé Jižní Americe v té době, kdy CIA realizovalo jeden krvavý puč a převrat za druhým – v Brazílii, v Chille, v Kolumbii a není bez zajímavosti její silná podpora všech odstínů fašistických ideologií. Fašisté byli oblíbenými spojenci CIA – a jak vidno třeba na Ukrajině, stále jsou. Když jsme u té Ukrajiny, tak ten, kdo nemá hlavu zaraženou na prudko do prdele, musí mu být jasné, že celý ten Majdan na Ukrajině je práci CIA, včetně silné mediálně-propagační masáže, kdy i prominenti naší páté kolony – knížepán Khárl, Kocáb a ostatní loutky, přispěchali fašistům vzdát hold a podporu. Po přečtení knihy mi je taky nad slunce jasné, že všechny ty protesty proti Babišovi a Zemanovi jsou (minimálně z velké části) koordinovány odtud. Všechny ty červené karty, pochody za "demokracii" a "proti komunismu" nejsou spontánní, neví to jen užiteční idioti, kteří na nich nasupeně pochodují. Když se Bělobrádek dostal do vlády, tak odjel na 14 dní do USA na školení. Mediální kulometná palba naši největší továrny na dezinformace a tu správnou propagandu – ČT – není třeba snad ani připomínat. A mohl bych pokračovat dlouho. Je mi jasné, že ruské tajné služby jsou taky aktivní, ale ten rozsah podvratných činností CIA (s tím, že jejich výdaje nemůže kontrolovat ani prezident ani kongres USA) je omračující a děsivý. A pak, jako vrcholní pokrytci, bez studu tady lžou cosi o "ruském vměšování do amerických voleb." Sice za rok a půl nepřinesli jediný důkaz, ale jak víme, důkazy nejsou třeba, stačí dostatečně dlouho a hlasitě řvát a spousta lidí to už má dávno za skutečnost, přitom za posledních 50 let svrhlo USA vojensky několik desítek vlád a bývalý šéf amerických tajných služeb James Clapper připustil, že USA ovlivnily volby v nejméně osmi desítkách zemí světa, ale pozor, vždy se tak prý dělo výhradně ve jménu dobra pro dotyčné národy. Konec knihy je asi nejsilnější část, kdy se autor snaží tuto knihu po opuštění CIA vydat a pro spoustu vydavatelů je to příliš politické, chtěli by akční záležitost, a když už po něm “jdou,“ je snad nejzajímavější, protože zde rozebírá vnitřní pohnutky a své přesvědčení, ke kterému dospěl během své práce pro “Agenturu,“ kdy CIA odhaluje v plné nahotě jako organizaci, jejímž hlavním posláním je zajišťovat a udržovat miliardové zisky americkým korporacím na úkor zbytku světa a to jakýmikoliv prostředky. Divím se, že můj komentář je tady první, lidi přečtěte si aspoň část této převratné knihy!!“... celý text
— Kapis