Siegfried Lenz

německá, 1926 - 2014

Nová kniha

Einstein přeplouvá Labe u Hamburku

Einstein přeplouvá Labe u Hamburku - Siegfried Lenz

Siegfried Lenz (1926–2014) proslul zejména svými romány, jeho povídková tvorba ale také stojí za pozornost. Texty jsou sice literárně náročné, zároveň však poet... detail knihy

Související novinky

Dny v knihkupectví Morisaki, Pavučina lstí a další knižní novinky (7. týden)

Dny v knihkupectví Morisaki, Pavučina lstí a další knižní novinky (7. týden)
Vítáme vás u dalšího článku s připravovanými knižními novinkami. Tentokrát se zaměříme na období od 12. do 18. února. ... celý text

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Siegfried Lenz

Einstein přeplouvá Labe u Hamburku Einstein přeplouvá Labe u Hamburku

Chytře vystavěné povídky psané čistým nekomplikovaným stylem, ve kterém probleskují krásné momenty jako "nasedl na svého ocelového oře". Samozřejmě záleží na překladu, viz komentář níže, ale vzhledem ke zkušenostem a portfoliu překladatelky jí důvěřuji. Je třeba se naladit na německost spisovatele i témat, jde o poválečného autora, takže častým motivem je vyrovnávání se s německou historií či smiřování se se současností – rozdělené Německo dob socialismu. Díky jeho zručnosti a vtipu ale pro zkušeného čtenáře není problém se začíst.... celý text
Blebanec


Přeběhlík Přeběhlík

Nesdílím nadšení ostatních, že na knize není vidět období jejího vzniku. Je. Z textu cítíte najivitu a vůbec takové obřadné obcházení a naznačování, které dnes v modernější proze nenacházím. Přesto je to kniha dobrá, a vlastně první, která mi odkryva to, co se mohlo honit německým vojákům hlavou ke konci války.... celý text
iz67


Einstein přeplouvá Labe u Hamburku Einstein přeplouvá Labe u Hamburku

Náročné čtení - ale Lenz mě prostě baví. Tady, v povídkách přelomu šedesátých a sedmdesátých let, se pohybuje mezi postmodernou a čistou absurditou: nic není dané, situace jsou sledovány jako v kaleidoskopu, stačí pootočit a vše je jinak... Kupodivu mne nejméně bavily ty nejtemnější a dobově přesně určené (Bolesti jsou přípustné, Pan a paní S. očekávají hosty), nejvíc jsem si užila ty, v nichž paradoxnost jen probublává a zavádí nás do totálně nepřehledného a odcizeného světa (Mužstvo, titulní povídka, Vlny Valatonu, Fantazie...). A většina má kromě napětí i humor! Potěšila jsem se. "Typické. To je pro tebe typické, kamaráde, u tebe všechno končí v nejistotě, protože rozřešení pokládáš za nezdvořilost." (s. 204)... celý text
petrarka72



Einstein přeplouvá Labe u Hamburku Einstein přeplouvá Labe u Hamburku

první český překlad Lenzova souboru povídek, haleluja! těšil jsem se jak malej harant na Štědrej den... vzorový postmodernistický relativismus, z kterého severoněmecky mrazí: drsné, překvapivé pointy jsou skryté mezi řádky a v plné síle čekají často až úplně na posledním slovu a pak dolehnou rázně jak pár facek nejen titulní povídka Einstein přeplouvá Labe u Hamburku, ale snad ještě typičtější, řekl bych přímo fowlesovská, je závěrečná Fantazie se třemi paralelními pohledy na jednu situaci, jen na tu by se dala napsat výborná diplomová práce! povídky jsou seřazeny chronologicky a čteny v tomto sledu krásně dokumentují vývoj Lenzova autorského stylu i tematiky/motiviky (viz třeba povídka Případ na hranici) jediné, co mě dost prudilo, je překlad - už před deseti lety jsem se podivoval, že se Zoubková pustila do Kafkova Zámku - vidím, že překládá "věrně originálu" (na to mi dnes stačí DeepL), jenže v beletrii z toho pak lezou nesmysly nebo se ztrácí souvislosti = třeba když překládám Einbildungsvermögen, aby mi tam zůstal ten Bild, jako obrazotvornost, a mohl naznačit spojitost Bild s Wort a tím se dostal k Sinn a Bedeutung, tak pak nemohu celou povídku nazvat Fantazie = beletrii prostě musí překládat člověk s einbildungskraftem a bohatým wortšatcem... celý text
los


Přeběhlík Přeběhlík

Skvělé a obtížné čtení. Román napsaný v roce 1951, který byl nakladateli odmítnut pro kontroverznost tématu. Nalezen po autorově smrti v pozůstalosti, v roce 2016 vydán v Německu, poté převeden do několika dalších jazyků. Český překlad je skvělý. Cesta asistenta Prosky z vlaku, který má hlídat a ve kterém se seznámí s Wandou převážející popel vlastního bratra, po dopis sestře - omluvu za zabití jejího muže - přes zběhnutí z wehrmachtu a přechod na druhou stranu. Je líčena přes všednodenní zážitky vykořeněného člověka, který si nemůže být jist ničím, a už vůbec ne správností svého jednání. Protože která strana je "ta pravá"? Krásný jazyk, množství metafor, líčení krajiny jako odrazu duše a skvělé dialogy. Všichni jsme "stara ščuka"...... celý text
petrarka72