Nová kniha
Einstein přeplouvá Labe u Hamburku - Siegfried Lenz
Siegfried Lenz (1926–2014) proslul zejména svými romány, jeho povídková tvorba ale také stojí za pozornost. Texty jsou sice literárně náročné, zároveň však poet... detail knihy
Související novinky
Dny v knihkupectví Morisaki, Pavučina lstí a další knižní novinky (7. týden)
Vítáme vás u dalšího článku s připravovanými knižními novinkami. Tentokrát se zaměříme na období od 12. do 18. února.
... celý text
Populární knihy
/ všech 10 knihNové komentáře u knih Siegfried Lenz
Einstein přeplouvá Labe u Hamburku
„Chytře vystavěné povídky psané čistým nekomplikovaným stylem, ve kterém probleskují krásné momenty jako "nasedl na svého ocelového oře". Samozřejmě záleží na překladu, viz komentář níže, ale vzhledem ke zkušenostem a portfoliu překladatelky jí důvěřuji.
Je třeba se naladit na německost spisovatele i témat, jde o poválečného autora, takže častým motivem je vyrovnávání se s německou historií či smiřování se se současností – rozdělené Německo dob socialismu.
Díky jeho zručnosti a vtipu ale pro zkušeného čtenáře není problém se začíst.“... celý text
— Blebanec
Přeběhlík
„Nesdílím nadšení ostatních, že na knize není vidět období jejího vzniku. Je. Z textu cítíte najivitu a vůbec takové obřadné obcházení a naznačování, které dnes v modernější proze nenacházím. Přesto je to kniha dobrá, a vlastně první, která mi odkryva to, co se mohlo honit německým vojákům hlavou ke konci války.“... celý text
— iz67
Einstein přeplouvá Labe u Hamburku
„Náročné čtení - ale Lenz mě prostě baví. Tady, v povídkách přelomu šedesátých a sedmdesátých let, se pohybuje mezi postmodernou a čistou absurditou: nic není dané, situace jsou sledovány jako v kaleidoskopu, stačí pootočit a vše je jinak... Kupodivu mne nejméně bavily ty nejtemnější a dobově přesně určené (Bolesti jsou přípustné, Pan a paní S. očekávají hosty), nejvíc jsem si užila ty, v nichž paradoxnost jen probublává a zavádí nás do totálně nepřehledného a odcizeného světa (Mužstvo, titulní povídka, Vlny Valatonu, Fantazie...). A většina má kromě napětí i humor! Potěšila jsem se.
"Typické. To je pro tebe typické, kamaráde, u tebe všechno končí v nejistotě, protože rozřešení pokládáš za nezdvořilost." (s. 204)“... celý text
— petrarka72
Einstein přeplouvá Labe u Hamburku
„první český překlad Lenzova souboru povídek, haleluja! těšil jsem se jak malej harant na Štědrej den... vzorový postmodernistický relativismus, z kterého severoněmecky mrazí: drsné, překvapivé pointy jsou skryté mezi řádky a v plné síle čekají často až úplně na posledním slovu a pak dolehnou rázně jak pár facek
nejen titulní povídka Einstein přeplouvá Labe u Hamburku, ale snad ještě typičtější, řekl bych přímo fowlesovská, je závěrečná Fantazie se třemi paralelními pohledy na jednu situaci, jen na tu by se dala napsat výborná diplomová práce!
povídky jsou seřazeny chronologicky a čteny v tomto sledu krásně dokumentují vývoj Lenzova autorského stylu i tematiky/motiviky (viz třeba povídka Případ na hranici)
jediné, co mě dost prudilo, je překlad - už před deseti lety jsem se podivoval, že se Zoubková pustila do Kafkova Zámku - vidím, že překládá "věrně originálu" (na to mi dnes stačí DeepL), jenže v beletrii z toho pak lezou nesmysly nebo se ztrácí souvislosti = třeba když překládám Einbildungsvermögen, aby mi tam zůstal ten Bild, jako obrazotvornost, a mohl naznačit spojitost Bild s Wort a tím se dostal k Sinn a Bedeutung, tak pak nemohu celou povídku nazvat Fantazie = beletrii prostě musí překládat člověk s einbildungskraftem a bohatým wortšatcem“... celý text
— los
Přeběhlík
„Skvělé a obtížné čtení. Román napsaný v roce 1951, který byl nakladateli odmítnut pro kontroverznost tématu. Nalezen po autorově smrti v pozůstalosti, v roce 2016 vydán v Německu, poté převeden do několika dalších jazyků. Český překlad je skvělý. Cesta asistenta Prosky z vlaku, který má hlídat a ve kterém se seznámí s Wandou převážející popel vlastního bratra, po dopis sestře - omluvu za zabití jejího muže - přes zběhnutí z wehrmachtu a přechod na druhou stranu. Je líčena přes všednodenní zážitky vykořeněného člověka, který si nemůže být jist ničím, a už vůbec ne správností svého jednání. Protože která strana je "ta pravá"? Krásný jazyk, množství metafor, líčení krajiny jako odrazu duše a skvělé dialogy. Všichni jsme "stara ščuka"...“... celý text
— petrarka72
Siegfried Lenz knihy
2024 | Einstein přeplouvá Labe u Hamburku |
2020 | Přeběhlík |
1974 | Hodina němčiny |
1984 | Vlastivědné muzeum |
1989 | Cvičiště |
1976 | Vzor |
1966 | Rukojmí |
1982 | Tak hezky bylo v Šulákově: Mazurské povídky |
1965 | Muž v proudu |
1966 | Chlieb a hry |
Žánry autora
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) nacismus povídky satira zfilmováno 20. století německá literatura Německo vzpomínky rukojmí
Lenz je 6x v oblíbených.