Nová kniha
Cizincem v Olondrii - Sofia Samatar
Syn obchodníka s pepřem Dževik vyrostl na příbězích z Olondrie, vzdálené země, kde jsou knihy na rozdíl od jeho domoviny běžné. Když jeho otec zemře a Dževik za... detail knihy
Nové komentáře u knih Sofia Samatar
Cizincem v Olondrii
„Tohle byla opravdu lahůdka. Cizincem v Olondrii jde ve stopách pomalejších, do detailu propracovaných a poetických textů Tolkiena a Ursuly K. Le Guin. A pokud nutně nedychtíte po akci a odsýpajícím příběhu, můžete se nechat hrdinou-cizincem Dževikem z Tjomu provést bájnou Olondrií, plnou vůně skořice, šťávy z pomerančů a kvajáv, horkého slunce a písku v záhybech šatů. Ale i Olondrií temnou a nebezpečnou, její odvrácenou, smutnou stranou. A možná — možná vás okouzlí tak jako mě.
Sofii Samatar se podařilo stvořit propracovaný, snový, dechberoucí fantastický svět, který nepodléhá schematickému narativu a místo rychle plynoucího příběhu nabízí zastavení se nad slovy a obrazy — konečně o tom to celé je: o významu slov, paměti a literatury, o jejich společenské roli a o jejich moci ovlivňovat i ničit celé národy.
Nutno také podotknout, že jak skvěle je to napsané, tak skvěle je to i Jakubem Němečkem přeložené!“... celý text
— zanetkov77
Cizincem v Olondrii
„Je to velmi zvláštní a náročná knížka, která není pro každého. Nemůžu říct, že jsem všechno pochopila. Cizincem v Olondrii je ale tak krásně barevný a voňavý román, že jsem dočetla až do poslední stránky.“... celý text
— Janek
Cizincem v Olondrii
„Knihu jsem četla na doporučení nebo spíše na žádost a dala mi docela zabrat. Stejně tak se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbila nebo ne, nebo jak to hodnocení vlastně uchopit.
Začátek se mi hrozně vlekl - Dževikovo dětství plné knih a rozmanitých příběhů, které vykreslovaly svět, ve kterém žije se dosti táhlo a nebylo vůbec jasné, kam to všechno směřuje, pokud vůbec někam.
Když jsem si na tu vleklost a jazyk konečně zvykla, kniha od zajetého stylu upustila a stala se epičtější neboli začalo se tam něco dít. Takže další zvykání na jinou dynamiku a pohled.
No a ke konci to zase začalo zpomalovat, i když už to "nekleslo" do takového tempa jako na začátku, nebo to možná byla jenom moje snaha se tím rychle prokousat a konečně to mít za sebou. Milostnou část zápletky bych si s klidem odpustila, ale asi to bez ní nešlo.
I přes všelijaký čtenářský zážitek ale musím obdivovat hloubku světa, kterou autorka podává. Vymyslet několik zemí s odlišnými zvyky, božstvy, kulturou, dokonce s fiktivními knihami a historickými postavami není vůbec legrace a tady nebyly ani viditelné nesrovnalosti.
Takže za ten svět by to asi bylo na 4 hvězdy, ale zase ty změny tempa... nechávám na 3, ale možná si to ještě rozmyslím.“... celý text
— LilianTae
Cizincem v Olondrii
„Když mladší syn přebírá rodinné řemeslo po svém otci a vyráží do světa jako obchodník s pepřem, čekají ho doposud nepoznané krajiny. Připravte se na poetické vyprávění plné popisů a vykreslování nádherných scén, vůní, pachů, zvuků, které vás ponoří do tohoto úžasného světa.
Není to žádné dobrodružství s mečem v ruce, jen takové pustování s mysteriózní zápletkou a náboženským nedorozuměním - což se může lehce stát, když jste v zemi s jinými zvyklostmi a pravidly.
Rozhodně je to pomalá kniha, na kterou si musíte udělat čas a ponořit se do toho vykreslování prostředí. Pokud jí dáte prostor, odmění vás bohatým jazykem a nádhernými představami, ve kterých se můžete utápět.“... celý text
— Dragell
Cizincem v Olondrii
„Když na mě prvně tahle kniha vyskočila na facebookových stránkách nakladatelství Gnóm, radovala jsem se. Moje radost ale poněkud pohasla, když jsem zjistila, že se jedná o "pouhý" překlad pana Němečka. Jenže co si budeme, úsudku pana Německa věřím, tak jsem neváhala a na Světě knihy v Praze jsem si Cizince koupila.
Nemůžu říct, že by ta kniha byla špatná, ale zároveň z ní ani nejsem kdovíjak unešená. Ke čtení jsem přistupovala s tím, že se jedná o něco unikátního, co se ke mě jen tak nedostane a ze začátku mi to tak i přišlo. Autorka Dževikovu rodnou zemi popisovala tak poeticky a poutavě, až jsem měla chuť se sbalit a jet tuhle exotickou krajinu hledat. Jenže pak se Dževik vydal do Olondrie a kouzlo vyprchalo.
Z toho jak knihu představil pan Němeček jsem nečekala žádnou super akční fantasy, ale ani to, co jsem od ní dostala. Ano, kniha je velmi introvertní vyprávění mladého muže, který začně poměrně nedobrovolně komunikovat s duchem mrtvé dívky, to sedí. Jenže zároveň s tím je to vyprávění velmi nespolehlivé, nebo aspoň pro mě. Až příliš často jsem se v knize vracela, protože jsem Dževikovo pochodům zbla nerozuměla a myslela jsem, že jsem jen něco přehlédla. Nepřehlédla.
Příběh obsahuje určité odbočky, které sice ve finále dávají určitý smysl, jako čtenáře mě ovšem dvakrát nepotěšily. Působily na mě vlastně stejně jako jazyk knihy, roztěkaně a nerozhodně, jako by si sama autorka nebyla úplně jistá, jak knihu chce koncipovat. Jasně, nedělám si iluze, že je to hlavně mé minutí se s knihou.
Zůstává mi tak ze čtení spíše pachuť nenaplněných očekávání. Srovnání s LeGuinnovou mi přijde ve finále spíše na škodu, ačkoliv aspoň na začátku knihy vidím proč bylo použité. Možná jsme se s Cizincem minuli časem a možná ani ten by výrazně nepomohl. A tak zůstávám jen rozpačitá, protože několik měsíců po dočtení nedokážu jednoznačně říct, zda se mi ta kniha líbila nebo ne.“... celý text
— MisaSutcliff
