Nové komentáře u knih Susanne Hart
Daktari
„Vzpomínky keňsko-britské veterinářky na Afriku. Susanne Hartová píše o prvních pokusech s imobilizací (která byla jako veterinární a ochranářská metoda ještě v plenkách), o tehdejších bouřlivých diskusích, zda je přípustný odstřel slonů v národních parcích, nebo o natáčení dětských filmů pro keňskou televizi. Při všech svých (až nadlidsky) různorodých aktivitách se řídí heslem „zvířata především“.
Hodně prostoru věnuje vlastní odborné spolupráci s manželem a zároveň uznávaným fyziologem Toni Hartem, a hlavně plejádě zvířecích individualit i osobností ochranářského hnutí v Africe (George a Joy Adamsonovi, Ian Douglas-Hamilton, George Schaller a další). Poněkud smutný mi přišel Susannin bezmezný, i když humorem odlehčený obdiv k manželovi. Zdá se, že Toni přes oblak „chlapáctví“ nikdy nezaregistroval odborné kvality svojí choti, nebo alespoň, krucinál, její svéprávnost.
Na to, že autorka psala scénáře pro rozhlas, a nebyla tudíž literární amatér, je text strašně neumělý a vyprávění dezorganizované. Nepomáhá ani nečeský, strojově znějící slovosled překladu. Kromě toho mám podezření, že česká verze oproti originálu prošla drastickým zkrácením.
Bylo ale skvělé přečíst si o událostech, které jsem znala z jiných knih, očima dalších účastníků (třeba dramatické připevňování vysílaček na „Hamiltonovy“ slony v Maňaře; nebo večeře u ministra turismu Richarda Leakeyho, který ji v pamětech komentoval slovy „Hartovi jsou sice vegetariáni, ale i tak je s nimi legrace“). Navíc nelze popřít, že oba manželé byli mezi ochránci africké přírody veličiny neopominutelné, všudypřítomné a zářící. Hodí se tudíž přečíst. :)
„Jednu věc jsem nedovedla pochopit, že lidé, kteří milují zvířata a zasvětí jim život, mohou jíst maso, když by jim jiný druh potravy musel stačit.“ (s. 84)“... celý text
— JulianaH.
Daktari
„Krásná dětská kniha ze života veterinářů v Africe.“
— Radka1911
Daktari
„Príjemná a zaujímavá knižka, z ktorej cítiť lásku k zvieratám a k životu v divočine. Len nemusela byť taká útla, dala by som prednosť tomu, keby boli jednotlivé príhody popísané podrobnejšie. Takto som mala pocit, akoby som čítala skôr fragmenty než ucelený príbeh. A ponaučenie z tejto knihy? Afrika je nádherný kontinent plný fascinujúcich zvierat, ktoré si zaslúžia náš obdiv a ochranu.“... celý text
— Naias
Daktari
„Když jsem byla menší tyto knihy jsem zbožňovala, byla jakýmsi prostředkem naplnění mých snů o tom, že budu zvěrolékařka. Tuto cestu mi rodiče zatrhli a já se posléze i v knihách vrhla jiným směrem. Proto jsem tuto knihu četla s melancholií. Bylo to krásné na okamžik se opět vrátit zpět.“... celý text
— Vivienne
