Nová kniha
Poslední věta - Tereza Chvojková
Mladá Ela obdrží po smrti milované babičky Apoleny svazek starých dopisů. Obsahují milostná vyznání babičky a záhadného Williama, jsou plná keltských a irských ... detail knihy
Související novinky
Holly, Stříbrné hrdlo a další knižní novinky (20. týden)
Na druhou polovinu května si vydavatelé připravili velké množství knih, které se nově objeví na pultech obchodů.
My j... celý text
Nové komentáře u knih Tereza Chvojková
Poslední věta
„Ela se vydává do Irska odhalit tajemství, o kterém si přečetla v dopisech své babicky jakémusi příteli.
Nápad to není špatný, ale provedení už pokulhává.
Navíc závěrečné odhalení je celkem bizár a jen těžko uvěřitelné.
Už jsem jenom čekala, kdy se dozvím, že Ela s Trionou jsou lesby...
Tahle novinka mi moc nesedla.“... celý text
— kocourinda
Poslední věta
„Já nevím. Irsko krásné, postavy divné, jak se píše v komentářích níž, chvíli na sebe řvou a vzápětí jsou nej nej. Takoví trochu nevyrovnaní psychopati. Enda nejlepší postava, rodinná tajemství dost divná, ale kdoví, co je všechno možné, když to autorka dávala dohromady z posbíraných příběhů. Ale jako celek ten příběh bohužel nefunguje, tak, jak jsem čekala a chtěla.“... celý text
— bookcase
Poslední věta
„Kniha se dobře čte, příběh je zajímavý a závěr velmi překvapivý.“
— le21nka
Poslední věta
„Zklamání :o(
Lákal mě příběh z Irska a byla jsem zvědavá i na novou českou autorku. Ale je mi líto, nesedl mi styl psaní, nesedl mi příběh a nesedly mi ani postavy. Přečteno, zapomenuto.“... celý text
— abssint
Poslední věta
„Poslední věta mě zaujala svou anotací, podle níž jsem si příběh představovala jako cestopisný s notnou dávkou oddechu při odhalování přírodních krás Irska, rodinných tajemství a trochou i té romantiky. Mé očekávání byla naplněna z poloviny.
Rozhodně musím vyzdvihnout detailní popisy krajiny, které jsou moc hezky napsané. Máte tak pocit, že jste v ten okamžik na daném místě.
Velký problém jsem ale měla s postavami. Chování nejen Ely a Liama, ale i Triony, Bennyho, Patricka (či Apoleny), je nepochopitelné. Jejich nálady se střídají jako na běžícím pásu. V jednu chvíli po sobě řvou a za pět minut už se objímají. Ela nechce říct své nejlepší kamarádce, o čem se v dopisech píše, ale cizímu muži dopisy přečte. Vyhrocené situace působí na silu, jako třeba ta u večeře. Seznámení Liama s Elou působí uspěchaně. Zajímavé je, že v anotaci je zmíněno, jaký je Liam starý bručoun. No opak je pravdou - Liam je vstřícnost sama. Světlou výjimkou je postava Endy. Díky němu se dozvíme zajímavou historii navštívených míst a taky zdejší pověry a legendy.
V příběhu se tolikrát zmiňuje slovo tajemství, že jsem přestala mít chuť TO tajemství zjistit. Můj instinkt nezklamal. Bizarní je to správné slovo, které charakterizuje celý příběh a zápletku. Rodinná tajemství jsou přitažená za vlasy.
Do sté strany se mi kniha četla těžko. Druhá půlka se mi už četla dobře a rychle, ale styl psaní na mě působil krkolomně. To je umocněno kvůli dopisům, které jsou napsány tak květnatě, až jsem nevěděla, o čem čtu. Je mi líto, že si mě kniha nezískala tak, jak jsem doufala.
Potěšilo mě, že jsme se o životě Ely Marošové dozvěděli až v polovině knihy. Je super, že autorka její životní situaci a zázemí neprozradila hned ze začátku, ale muselo se počkat na správný čas.
Věřím, že si kniha najde své čtenáře, kteří ji ocení. Hodnotím průměrem a to především díky Endovi a cestovatelské oblasti, kam bych se jednou ráda podívala.
Děkuji Nakladatelství Argo za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.“... celý text
— domiii97
