Terezie Dubinová

česká, 1971

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Terezie Dubinová

Ženy v Bibli, ženy dnes Ženy v Bibli, ženy dnes

Wau, úžasná kniha, kterou jsme sháněla přes dva roky. Je teda trošku těžší na čtení a pokud vůbec neznáte bibli a hlavně starý zákon a některé jeho příběhy, můžete trošku i tápat. kniha začíná samozřejmě příběhem s Adamem a Evou, jsou zde vysvětleny nejrůznější varianty z různých dob a spisů a také jak tento příběh známé mi v ČR, kde byla verze přeložena už jinak. Vše se tak nějak ztrácí v čase a překladech. Kniha odkrývá pošlapané ženství vnímané z pohledu patriarchátu po mnoha staletí. Na začátku se zmiňuje i o uctívání Boha jak ženského tak mužského principu. Později se ale ztrácí v překladu, nebo spíš s přitvrzováním vládnutí patriarchátu se druhá polovina ztrácí. A bible nového zákona, která v knize už není je čistě patriarchální záležitostí. Je osvobozující se začíst v těchto řádcích. Kniha má plno dodatků, dovětků, zkoumá různé úhly pohledu a navrací se k prapůvodním textům. Každý příběh je okomentován rabíny a následně feministickými názory. V knize najdeš nespočetné množství odkazů na další knihy a zdroje, které se touto problematikou zabývají. A to psychologií postav a příběhů, hlavně těch ženských. Zavede tě také k mýtům Egypta, Sýrie, Persie a všech tehdejších národností, od kterých je celé toto náboženství tak nějak převzato. Už se těším až si přečtu Uridské texty. Knihu mohu jen a jen doporučit. Lehčí načtení a nádherná kniha je samozřejmě autorčina Kořeny ženské spirituality.... celý text
citronekodvedle


Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci

Nádherná a inspirativní kniha a hlavně lidé v ní i pro nás v dnešní době, kdyby jen polovina projektů co dělají tito lidé byla i nás bylo by to wau. Kolik lidí se snaží bez tlaku dělat dobro, ať už pro přírodu a lidi, příběh o záchraně fauny jak pro ptáky, rostliny v pouši před dálnicí, či park pro gazely, úžasná bylinkářka, hodně příběhů silných žen, ekovesniček, změny v učení dětí, plno terapií a traumat, jak přijímat i muže vojáky s traumatem, vnímat že to není slabost když o tom všem mluví.... Prostě skvělé a vážně inspirativní rozhovory, že když se chce tak všechno jde. A že každý z nám jako občan může být aktivní a něco změnit, byť se to zdá jako kapka v oceánu. Zapomněla bych na úžasné ženy a zpěv či tanec.... celý text
citronekodvedle


Kořeny ženské spirituality Kořeny ženské spirituality

Mám pocit jako kdybych právě otevřela dveře do jiného světa, který se ale nachází uvnitř mě. O tom, že existuje mužská a ženská energie jsem věděla už dlouho, nicméně po přečtení knihy se dostavilo obrovské uvědomění. Knihu jsem četla se záměrem dozvědět se něco o samotné ženské energii a to se mi podařilo. Zda kniha obsahuje historické nepřesnosti nedokážu posoudit, možná ano, i tak mě ale duchovně obohatila.... celý text
Meg1



Kořeny ženské spirituality Kořeny ženské spirituality

Kniha by se měla jmenovat spíše "Kořeny ženské spirituality tak, jak by se nám zamlouvaly" nebo "Kořeny ženské spirituality jak si je představujeme/jak jsme si je vysnily, aby odpovídaly našemu ideálu a zvedaly nám sebevědomí". Musím říct, že když jsem do ní před pár lety nahlížela poprvé, musela jsem si ji dávkovat, protože mě velmi odpuzovalo množství zkreslení a dezinterpretací, které autorka přebírá ze svých velmi jednostranně zaměřených zdrojů. Ačkoli Dubinová přiznává, že nejde o žádný odborný text, přesto často manipuluje s fakty a tvrdí, že někdejší převaha ženského živlu je vědecky doložená věc. Není. Naopak, daleko víc důkazů či alespoň náznaků hovoří proti ní. Přesto se určité feministické kruhy nehodlají své iluze vzdát (jak z podobných knih vidíme) a odmítají práce, které jsou k někdejšímu výlučnému postavení ženy ve společnosti kritičtější, jako je například (autorkou nelibě vnímaná) kniha Cynthie Ellerové "The Myth of Matriarchal Prehistory: Why an Invented Past Won´t Give Women a Future". Žasnu nad tím, jak autorka (hebraistka!) může uvádět tak hrubé chyby, jako například, že v době Ježíšova ukřižování byl císařem Augustus. O vylíčení počátků křesťanství nemluvě, to se v jejím podání scvrklo na obvyklá klišé o zlé církvi, která potřela všechny výdobytky prvotního křesťanství. O široké škále herezí a skutečném vývoji počátků církve není v knize ani zmínka. Tvrdí, že Marii Magdalenu uctívali "kataři a albigenští", jenže kataři je alternativní označení pro albigenské, Dubinová se tedy neorientuje ani v základních pojmech. A to už vůbec nemluvím o tom, že přisuzovat katarům víru v blízký, až manželský vztah Magdaleny a Ježíše, je rovněž nepodložená domněnka, která pochází z pera vyšetřovatelů. O tom, co si o vztahu Magdalena a Ježíše mysleli sami kataři, žádné zprávy nemáme (např. kniha "Pokřtěni ohněm" od Davida Zírala). Všimněte si, jak často dnes ženy autorčina typu používají raději výraz "joni" než pochva a podobně. Před čím utíkají, proč se před těmito slovy schovávají? Raději nějaký cizí, vzdálený název než otevřít ústa a čelit svému strachu z českého slova? Občas je text opravdu absurdní. Dubinová třeba popisuje "nepatriarchální" verzi mýtu o Gaie, aby čtenářkám přiblížila onu starou ženskou historii - a vzápětí v poznámkách přizná, že tato verze mýtu je novodobá smyšlenka! Dokazovat cokoli něčím smyšleným to chce opravdu hodně velkou absenci soudnosti. "Proč si myslíte, že je tahle osobnost/událost důležitá?" - "Protože jsem si to tak vymyslela a teď věřím, že to tak opravdu bylo." Budeme podobný přístup uplatňovat třeba i na současné osobnosti a události? Plastičtější představu o labyrintech si udělejte spíše z knih Umberta Eca nebo Craiga Wrighta (třeba přechod bludišť do středověké architektury vypadal dost odlišně od toho, jak si to představuje Dubinová). V jedné části textu autorka doporučuje jiným začít studovat a probrat se z myšlenkové zakrslosti. Já bych totéž doporučila jak jí samotné, tak lidem, co jejímu textu věří. Když Gilgameš neposlechne Inannu a místo postele vyřeže paličky a bubínek, je to solárně orientovaný ignorant, který nectí bohyni, škodlivě oddělený od ženského živlu (ale podívejte se schálně do českého překladu Eposu o Gilgamešovi od Matouše - není tam, že by buben a paličky vyřezával Gilgameš, ale ona - Inanna, to docela zásadně mění situaci! Překlady jsou však ošidné, není jasné ani to, zda v básni zmíněný strom je vrba, dub či něco jiného, stejně tak vyřezané předměty nemusí být buben a paličky, ale třeba palice a koule, schválně se podívejte do vícera překladů, nejen českých, Gilgameš navíc není v básni obyčejným smrtelníkem, člověkem Inanně podřízeným ale je nazýván jejím bratrem, dále pak bohyně není o svůj trůn a lože ošizena, Gilgameš jí dřevo dá, dokonce z kmene, zatímco své předměty si vyřeže z kořene, tedy vlastně ze zbytků, někdy je to podáno dokonce tak, jako by oba předměty dala přímo Inanna Gilgamešovi za odměnu - a tohle všechno nám Dubinová a její pseudofeministické zdroje zamlčují. Jen tak mimochodem, ona divoženka Lilit v kořenech posvátného sromu vůbec není Lilit, v originále je na tabulce výraz "ki-sikil-lil-la-ke", což může být jakýsi duch (i vodní), sova a podobně, s Lilit tohoto tvora spojil Samuel Kramer, jak známo velký lilitofil, který viděl Lilit i na onom známém Burneyově reliéfu, ač má jít spíš o bohyni Inannu samotnou). Když neposlechnou Boha Adam s Evou a ochutnají zakázané ovoce, je to považováno za jejich "první odvážný a samostatný čin". Proč? K čemu ten dvojí metr, jiný na Gilgameše a jiný na Adama a Evu? V podobném duchu je koncipována celá kniha. Neobjektivní agitka, která má posílit ženské sebevědomí. Ale k čemu? To už opravdu nemáme zapotřebí. Je to, jako když si v 19. století nacionalistické kruhy potřebovaly dokazovat slavný původ svého národa a vymýšleli si slavnou historii prostřednictvím falz (Ossian, Rukopisy,...). Pokud chcete hlouběji nahlédnout do problematiky mužů a žen v pravěku, sáhněte raději po knize Kamily Remišové-Věšínové (mimochodem, také velké feministky) "Gender a pravěká společnost". V závěru autorka říká, že končí doba Bible, jíž je třeba poděkovat, přijmout ji jako svou minulost a propustit. Nevím, zda se smráká nad Biblí, ale mám spíš dojem, že bychom takto měli naložit s Velkou bohyní. Nač zakládat svou hrdost a sebevědomí na uměle a účelově vytvořeném konceptu?... celý text
Sisssi


Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci

Rozhovory s lidmi z Izraele, které a kteří jsou velmi inspirativní. Kniha není napínavá beletrie, ale přesto mě zcela pohltila a bylo mi líto, když jsem dočetla do konce.... celý text
Andyska007