• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Terezie Dubinová

Ženy v Bibli, ženy dnes

„Wau, úžasná kniha, kterou jsme sháněla přes dva roky. Je teda trošku těžší na čtení a pokud vůbec neznáte bibli a hlavně starý zákon a některé jeho příběhy, můžete trošku i tápat. kniha začíná samozřejmě příběhem s Adamem a Evou, jsou zde vysvětleny nejrůznější varianty z různých dob a spisů a také jak tento příběh známé mi v ČR, kde byla verze přeložena už jinak. Vše se tak nějak ztrácí v čase a překladech. Kniha odkrývá pošlapané ženství vnímané z pohledu patriarchátu po mnoha staletí. Na začátku se zmiňuje i o uctívání Boha jak ženského tak mužského principu. Později se ale ztrácí v překladu, nebo spíš s přitvrzováním vládnutí patriarchátu se druhá polovina ztrácí. A bible nového zákona, která v knize už není je čistě patriarchální záležitostí. Je osvobozující se začíst v těchto řádcích. Kniha má plno dodatků, dovětků, zkoumá různé úhly pohledu a navrací se k prapůvodním textům. Každý příběh je okomentován rabíny a následně feministickými názory. V knize najdeš nespočetné množství odkazů na další knihy a zdroje, které se touto problematikou zabývají. A to psychologií postav a příběhů, hlavně těch ženských. Zavede tě také k mýtům Egypta, Sýrie, Persie a všech tehdejších národností, od kterých je celé toto náboženství tak nějak převzato. Už se těším až si přečtu Uridské texty. Knihu mohu jen a jen doporučit. Lehčí načtení a nádherná kniha je samozřejmě autorčina Kořeny ženské spirituality.“... celý text
— citronekodvedle

---

Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci

„Nádherná a inspirativní kniha a hlavně lidé v ní i pro nás v dnešní době, kdyby jen polovina projektů co dělají tito lidé byla i nás bylo by to wau. Kolik lidí se snaží bez tlaku dělat dobro, ať už pro přírodu a lidi, příběh o záchraně fauny jak pro ptáky, rostliny v pouši před dálnicí, či park pro gazely, úžasná bylinkářka, hodně příběhů silných žen, ekovesniček, změny v učení dětí, plno terapií a traumat, jak přijímat i muže vojáky s traumatem, vnímat že to není slabost když o tom všem mluví.... Prostě skvělé a vážně inspirativní rozhovory, že když se chce tak všechno jde. A že každý z nám jako občan může být aktivní a něco změnit, byť se to zdá jako kapka v oceánu. Zapomněla bych na úžasné ženy a zpěv či tanec.“... celý text
— citronekodvedle

---

Kořeny ženské spirituality

„Mám pocit jako kdybych právě otevřela dveře do jiného světa, který se ale nachází uvnitř mě. O tom, že existuje mužská a ženská energie jsem věděla už dlouho, nicméně po přečtení knihy se dostavilo obrovské uvědomění. Knihu jsem četla se záměrem dozvědět se něco o samotné ženské energii a to se mi podařilo. Zda kniha obsahuje historické nepřesnosti nedokážu posoudit, možná ano, i tak mě ale duchovně obohatila.“... celý text
— Meg1

---

---

Kořeny ženské spirituality

„Kniha by se měla jmenovat spíše "Kořeny ženské spirituality tak, jak by se nám zamlouvaly" nebo "Kořeny ženské spirituality jak si je představujeme/jak jsme si je vysnily, aby odpovídaly našemu ideálu a zvedaly nám sebevědomí". Musím říct, že když jsem do ní před pár lety nahlížela poprvé, musela jsem si ji dávkovat, protože mě velmi odpuzovalo množství zkreslení a dezinterpretací, které autorka přebírá ze svých velmi jednostranně zaměřených zdrojů. Ačkoli Dubinová přiznává, že nejde o žádný odborný text, přesto často manipuluje s fakty a tvrdí, že někdejší převaha ženského živlu je vědecky doložená věc. Není. Naopak, daleko víc důkazů či alespoň náznaků hovoří proti ní. Přesto se určité feministické kruhy nehodlají své iluze vzdát (jak z podobných knih vidíme) a odmítají práce, které jsou k někdejšímu výlučnému postavení ženy ve společnosti kritičtější, jako je například (autorkou nelibě vnímaná) kniha Cynthie Ellerové "The Myth of Matriarchal Prehistory: Why an Invented Past Won´t Give Women a Future". Žasnu nad tím, jak autorka (hebraistka!) může uvádět tak hrubé chyby, jako například, že v době Ježíšova ukřižování byl císařem Augustus. O vylíčení počátků křesťanství nemluvě, to se v jejím podání scvrklo na obvyklá klišé o zlé církvi, která potřela všechny výdobytky prvotního křesťanství. O široké škále herezí a skutečném vývoji počátků církve není v knize ani zmínka. Tvrdí, že Marii Magdalenu uctívali "kataři a albigenští", jenže kataři je alternativní označení pro albigenské, Dubinová se tedy neorientuje ani v základních pojmech. A to už vůbec nemluvím o tom, že přisuzovat katarům víru v blízký, až manželský vztah Magdaleny a Ježíše, je rovněž nepodložená domněnka, která pochází z pera vyšetřovatelů. O tom, co si o vztahu Magdalena a Ježíše mysleli sami kataři, žádné zprávy nemáme (např. kniha "Pokřtěni ohněm" od Davida Zírala). Všimněte si, jak často dnes ženy autorčina typu používají raději výraz "joni" než pochva a podobně. Před čím utíkají, proč se před těmito slovy schovávají? Raději nějaký cizí, vzdálený název než otevřít ústa a čelit svému strachu z českého slova? Občas je text opravdu absurdní. Dubinová třeba popisuje "nepatriarchální" verzi mýtu o Gaie, aby čtenářkám přiblížila onu starou ženskou historii - a vzápětí v poznámkách přizná, že tato verze mýtu je novodobá smyšlenka! Dokazovat cokoli něčím smyšleným to chce opravdu hodně velkou absenci soudnosti. "Proč si myslíte, že je tahle osobnost/událost důležitá?" - "Protože jsem si to tak vymyslela a teď věřím, že to tak opravdu bylo." Budeme podobný přístup uplatňovat třeba i na současné osobnosti a události? Plastičtější představu o labyrintech si udělejte spíše z knih Umberta Eca nebo Craiga Wrighta (třeba přechod bludišť do středověké architektury vypadal dost odlišně od toho, jak si to představuje Dubinová). V jedné části textu autorka doporučuje jiným začít studovat a probrat se z myšlenkové zakrslosti. Já bych totéž doporučila jak jí samotné, tak lidem, co jejímu textu věří. Když Gilgameš neposlechne Inannu a místo postele vyřeže paličky a bubínek, je to solárně orientovaný ignorant, který nectí bohyni, škodlivě oddělený od ženského živlu (ale podívejte se schálně do českého překladu Eposu o Gilgamešovi od Matouše - není tam, že by buben a paličky vyřezával Gilgameš, ale ona - Inanna, to docela zásadně mění situaci! Překlady jsou však ošidné, není jasné ani to, zda v básni zmíněný strom je vrba, dub či něco jiného, stejně tak vyřezané předměty nemusí být buben a paličky, ale třeba palice a koule, schválně se podívejte do vícera překladů, nejen českých, Gilgameš navíc není v básni obyčejným smrtelníkem, člověkem Inanně podřízeným ale je nazýván jejím bratrem, dále pak bohyně není o svůj trůn a lože ošizena, Gilgameš jí dřevo dá, dokonce z kmene, zatímco své předměty si vyřeže z kořene, tedy vlastně ze zbytků, někdy je to podáno dokonce tak, jako by oba předměty dala přímo Inanna Gilgamešovi za odměnu - a tohle všechno nám Dubinová a její pseudofeministické zdroje zamlčují. Jen tak mimochodem, ona divoženka Lilit v kořenech posvátného sromu vůbec není Lilit, v originále je na tabulce výraz "ki-sikil-lil-la-ke", což může být jakýsi duch (i vodní), sova a podobně, s Lilit tohoto tvora spojil Samuel Kramer, jak známo velký lilitofil, který viděl Lilit i na onom známém Burneyově reliéfu, ač má jít spíš o bohyni Inannu samotnou). Když neposlechnou Boha Adam s Evou a ochutnají zakázané ovoce, je to považováno za jejich "první odvážný a samostatný čin". Proč? K čemu ten dvojí metr, jiný na Gilgameše a jiný na Adama a Evu? V podobném duchu je koncipována celá kniha. Neobjektivní agitka, která má posílit ženské sebevědomí. Ale k čemu? To už opravdu nemáme zapotřebí. Je to, jako když si v 19. století nacionalistické kruhy potřebovaly dokazovat slavný původ svého národa a vymýšleli si slavnou historii prostřednictvím falz (Ossian, Rukopisy,...). Pokud chcete hlouběji nahlédnout do problematiky mužů a žen v pravěku, sáhněte raději po knize Kamily Remišové-Věšínové (mimochodem, také velké feministky) "Gender a pravěká společnost". V závěru autorka říká, že končí doba Bible, jíž je třeba poděkovat, přijmout ji jako svou minulost a propustit. Nevím, zda se smráká nad Biblí, ale mám spíš dojem, že bychom takto měli naložit s Velkou bohyní. Nač zakládat svou hrdost a sebevědomí na uměle a účelově vytvořeném konceptu?“... celý text
— Sisssi

---

Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci

„Rozhovory s lidmi z Izraele, které a kteří jsou velmi inspirativní. Kniha není napínavá beletrie, ale přesto mě zcela pohltila a bylo mi líto, když jsem dočetla do konce.“... celý text
— Andyska007