Andyska007 komentáře u knih

Čteno kvůli čtenářské výzvě. A díky čtenářské výzvě, že občas sáhnu i po knize, kterou bych jinak nečetla. A jsem za to ráda, protože vystoupím ze své komfortní zóny a to je dobře...
Děkuji kamarádce Awče za tip.

01.03.2025

Uff, kdyby to šlo, dala bych klidně deset hvězdiček.
Na malém rozsahu se G.M. daří čtenáře napínat i přesto, že je rozuzlení příběhu dané od začátku. Některé odstavce jsem si četla několikrát, měla jsem pocit, že na mě dusná atmosféra přímo dýchá. Říkala jsem si: proč se stalo toto, proč ten udělal tamto a proč skoro nikdo neudělal nic... Ještě dlouho budu o této knize přemýšlet.

2 28.02.2025

Zajímavé, působivé povídky. Nedávno jsem četla knihu povídek také od argentinské autorky Mariany Enríquez "Co nám oheň vzal" a ta mě zaujala mnohem více.

26.02.2025

Stíny nejsou jenom v domě ale hlavně v samotných hlavních postavách. Stíny a zloba se závistí. Ale lze se jim divit? Poté, co všechno prožily a překonaly? Dusná atmosféra čtenáře polapí a nepustí až do konce knihy. A ještě dlouho potom...

2 20.02.2025

Vždycky po dočtení dílu si říkám, že to bylo hezké, ale další už fakt ne. Moje knihovna není nafukovací. Ale pak zase nevydržím... A nelituji.
I tentokrát se mi příběh moc líbil, i když se jedná o strašné věci. A Lottie mě dokonce neštvala tak jako jindy. Jen prosím příště zase více Boyda :-)

6 19.02.2025

Hispanoamerická literatura se mi líbí čím dál tím víc. A to jsem jí objevila až nedávno. Kniha na mě moc zapůsobila. Je psaná v ich formě a myslím, že vypravěč a autor mají stejné prožitky. Nemyslím tím přímo děj, ale pocity generace, která zažila teroristické činy narkomafie, vraždy, bombové atentáty, výbuchy letadel... Při čtení jsem měla pocit, jako bych se v tom neznámém světě najednou sama ocitla a prožívala s hrdiny pocity zmaru i naděje.

2 14.02.2025

Děj je zajímavý, hodný zamyšlení. Odehrává se v pro nás trochu exotickém prostředí Jižní Ameriky. Velkou část knihy ale zabírají úvahy autora/vypravěče. Přesto jsem knihu hltala a četla jsem rychle a s nadšením.

2 10.02.2025

Divadelní hra v knižní podobě se mi líbila moc. Je tam mnoho španělského - drama, msta, vášeň, láska, melodičnost. Zpěvy a zvuk kytar člověk při čtení slyší ve své fantazii.
Autora jsem dosud neznala, chtěla bych si přečíst i něco z jeho básnického díla. I jeho život je zajímavý a bohužel předčasně násilně ukončený za španělské občanské války.

1 06.02.2025

Milé literární drobnosti povětšinou amatérských spisovatelů. Bylo zajímavé porovnat tento první sborník s tím zatím posledním, pátým.

1 05.02.2025

Napínavé, poetické, místy drsné, jindy milé povídky. O Argentině toho nevím moc a tak jsem ráda za dobře popsané reálie i postavy.

2 04.02.2025

Jak může být básník z přelomu století tak moderní? Jeho poezii obdivuji. Dočetla jsem se, že současní hudebníci některé jeho básně zhudebnili. Například básně Osobní, Přetékající pohár a Všichni mi lhali zhudebnil Olda Říha z Katapultu.
V tomto výboru jsou verše nejenom z Gellnerových tří sbírek, ale i několik básní nezařazených.

Kočky mňoukaly na střeše,
následkem čehož jsem procit.
Kočky mňoukaly na střeše:
Láska je podivný pocit.

- Lásko, ty hvězdo zářící
nad mořem bídy a vzdechů,
proč jsi se snesla na tento svět
a právě na tuhle střechu?

- Proč rušíš sen můj vzpomínkou
na něhu milostných oček?
To byly moje úvahy
v noci při mňoukání koček.

1 01.02.2025

Jsem nadšena. Irenu Kalhousovou mám ráda pro její články a vystupování, kde, myslím si, informuje o dění v Izraeli a v Palestině odborně, zajímavě a hlavně objektivně.
Kniha je čtivá, Ondřej Kundra se zajímavě ptá a I. Kalhousová otevřeně odpovídá. Kapitoly jsou přehledně rozdělené na témata jako dění v současném Izraeli, osobní příběh Ireny Kalhousové, jak se žije v současné Gaze, co se stalo 7. října a proč, vznik státu Izrael a co tomu předcházelo, války s arabskými státy a intifády ale i mírový proces, vládnutí B. Netanjahua, hrozba z Íránu a nakonec i naděje na možný budoucí mír jakkoli je to nyní nepředstavitelné.

7 28.01.2025

Sbírka prý nebyla ve své době přijata příznivě. Nedivím se. V dnešní době je to ovšem nádhera! Rozháranost, anarchičnost, bezútěšnost... Přesto pohlazení po duši. Škoda, že autor zemřel tak mladý.

NOC BYLA TOUHOU PŘESYCENÁ
Já nehledal jsem vilnou Frynu
pro flirt a k ukrácení dne.
Utišení jsem na tvém klínu
pro srdce žádal neklidné.

Noc byla touhou přesycená
a vábila a lákala.
V tvé jizbě lampa rozsvícená,
vím, že můj příchod čekala.

A lože ztřísnilo se krví. -
A já se zachvěl vědomím,
že srdce tvé jsem vznítil prvý
a že je prvý rozlomím.

6 17.01.2025

Nebylo to jednoduché čtení, protože se kniha zabývá složitým tématem. Některé příspěvky se mi líbily méně, některé více, při některých jsem musela knihu na chvíli odložit, jak byly autentické a smutné. Celkově se čtenář dozví nové poznatky o izraelsko-palestinském konfliktu, o dění v současném Izraeli, o důsledcích holokaustu na další a další generace, o současném antisemitismu.

1 16.01.2025

Krásně poetická jednohubka. Oslovil mě nejenom příběh ale i krásné ilustrace.

5 05.01.2025

Nejdříve jsem se nemohla začíst, ale postupně mě knížečka vtáhla svým humorem. Na recepce sice nechodím, ale poučení o správném společenském chování se také hodí.

2 25.12.2024

Neuvěřitelné, co všechno lze v 13 letech zažít. Napsáno tak, aby měl čtenář pocit, že se ocitl v té době.

4 21.12.2024

Rodiče jezdí do Petrkova na kulturní akce a tvorbu Bohuslava Reynka obdivují. Bylo tak na čase, abych ji poznala i já. A rozhodně nelituji!

První sníh
Na střechu se touhy snesly,
jež jsi vpustil do oblak,
po pěšinách květy kreslí
šlépějemi černý pták.

Chumelí se. Zahrada má
bělostí se zajiká.
Hrdá je a sladká, sama,
zamlklá a veliká.

V štěpu veverka se choulí,
nehýbá se, patří plaše.
Podobá se zlaté kouli
v rukou starce Mikuláše.

2 15.12.2024

Přiznám se, že dílo Josefa Hory jsem dosud neznala a tento výbor byl pro mě příjemným překvapením.

Bouraný dům

Století milovali se tu
a v tichu hodin odlehlých
stavěli na stůl vázy květů
a do tmy lampy lásek svých.

A dnes, dnes krumpáč v tvrdé dlani
obnažil malbu pokoje.
Dávno usnulo milování
a ještě nad ním modro je.

3 12.12.2024

O edici Skvosty poezie jsem se dočetla v knize Neviditelné řemeslo, kde o ní píše Jindřich Jůzl z Odeonu. Básně do jednotlivých knih uspořádal Vladimír Justl. Poezii čtu, ale ne moc často. Zatoužila jsem si výbory z děl českých básníků přečíst, knihy ale vyšly před více než dvaceti lety a nejsou už k sehnání. Půjčila jsem si několik z nich tedy v knihovně a rozhodně nelituji.
Nezvala znám, jeho básně jsem v mládí četla a moc ráda jsem se jimi nechala unášet i teď.

Psací stroj

V kanceláři trojnásobný jazzband
k tanci hraje
papírová řeka plná modrých vlajek
kapříci pstruzi a květy stromů
vesele tančí při charlestonu