• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Vladimir Ivanovič Savčenko

Objev sebe sama

„Ano, námět měla knížka zajímavý. Ale prostředí, postavy, smýšlení a jednání je moc cítit lety, kdy kniha vznikala a to mi v dnešní době už nesedí.“
— Belanna

---

Za hranicemi času

„Někdy pejsek ani nepotřebuje kočičku, aby spleskal dort, kde je všechno a přitom se nedá jíst. Savčenko do své sci-fi naházel všechna klišé žánru – cestování časem, mimozemšťany, utopii, fantastické vynálezy, telepatii, cesty do vesmíru… A přitom to na malé rozloze románu nedrží pohromadě. Příčinou je i styl, kterým je dílo napsáno. Začátek je zmatený, následuje neustálé filozofování o směřování lidstva v průběhu věků, ekologické varování, které však, vzhledem k bleskovému řešení problémů, vyzní do ztracena, aby vše vyvrcholilo setkáním s odlišnou formou života, o které do této chvíle nevím, co si mám myslet.“... celý text
— Terror

---

Objev sebe sama

„Ze začátku se to tváří jako víceméně zajímavá fantastická detektivka, aby se z ní postupem času valila jenom nuda, šeď a sem tam nějaký ten socialistický výdech se stranickými názory, kde je to samej Arťom, strýko Váňa a kopa dalších ryzích sovětských postaviček, na který ve výsledku ani zvědavej nejsem.“... celý text
— Malarkey

---

---

Objev sebe sama

„Sci-fi nečtu léta. I když jsem to občas zkoušela, nedokázala jsem se začíst. Až tohle padesát let staré filozoficko-psychologické zamyšlení mě zaujalo svým názvem natolik, že jsem se jím prokousala až na konec. Trochu mě mrzí, že jsem si hned na poněkud chaotickém začátku nedala dost práce se zapamatováním si, kdo je Valka, kdo duplikát, kdo vědec Krivošejin, který postavil Strojomatku - stroj na kopírování a výrobu čehokoliv, neživého i živého, včetně lidí. "Ale většinou jsou lidi ve své podstatě dobří, jinak by se svět už dávno změnil v klubko ničemů, kteří si jdou navzájem po krku, a zašel by i bez jaderné války. Jenže... Pokud nepočítáme drobné přírodní nepříjemnosti jako povodně, zemětřesení a virové chřipky, tak za všechna svá neštěstí včetně těch nejpříšernějších si opravdu můžou sami. Můžou za to, že se podrobují těm, komu se podrobovat nelze, souhlasí s tím, čemu je třeba se postavit, a říkají si, že tohle stejně jako třeba támhleto se jich netýká. Můžou za to, že dělají práci, za kterou jsou líp placeni, a ne to, co by ostatní i oni sami potřebovali mnohem víc. Kdyby většina lidí na Zemi poměřovala vlastní záležitosti zájmem lidstva, nemuseli bychom se o osud našeho objevu bát. Tohle ovšem neplatí, což znamená, že kdyby se do jeho nebezpečné blízkosti dostal třeba jen jeden vlivný a dostatečně praktický pacholek, změní náš objev ve stvůru."“... celý text
— Jelitovna

---

Za hranicemi času

„Dalo by se podle anotace snadno odložit s tím, že je to jedna z typických sci-fi sovětského typu. Tak jednoduché to ale není. Samozřejmě je zde spousta klišé o komunistickém ráji na zemi ve 22. století, běžné mezihvězdné lety a přetváření planety i myšlení člověka. Ale hlavní myšlenka se objevuje až v závěrečné části – problémy v komunikaci se zcela odlišnou civilizací Vyšších Prvoků, jejichž vývoj byl naprosto odlišný od vývoje člověka a z toho důvodu je lidem cizí i jejich způsob chování a myšlení. Bohužel, než se k tomu děj dopracuje, je potřeba se prokousat spoustou technických, pseudotechnických a psychologických úvah a popisů, které jsou až únavné. Škoda, někdy méně bývá více.“... celý text
— tenax