Nové komentáře u knih Wu Ming-Yi
Muž s fasetovýma očima
„Na začátek bych řekl, že je kniha k Murakamimu přirovnávána zbytečně. Žánr magického realismu není jednotvárný a ne každé dílo v něm napsané musí být hned jako tvorba japonského mistra. To i Bulgakov je mu za mě blíž. Co se týče přímo Muže s fasetovýma očima, rozhodně je to zajímavá kniha a začátek mě přímo uchvátil. Bavilo mě sledovat obě hlavní dějové linky, poznávat kulturu domorodého kmene, ale jak se román sunul kupředu, můj zájem opadal. Environmentální linka je tu ale krásně cítit a silnou tematiku zde má voda, která se zde objevuje skrze moře, déšť, vodní živočichy a mnoho dalšího.“... celý text
— ArkAngel
Muž s fasetovýma očima
„Jsem uchvácena, prostě WOW. Ohodnotit nebo popsat tuto knihu slovy opravdu není jednoduché, proto doporučuji komentář Sharika, který mi úplně mluví z duše.
S Tchaj-wanem mám osobní téměř 10 měsíční zkušenost, takže to pro mne byla docela srdeční záležitost.
Dávám o hvězdu méně, jelikož bylo pár detailů, které mi přišly nedotažené do konce, nedovysvětlené, ačkoliv může být, že jsem jen nepochopila, nebo to tak bylo naschvál, na fantasii každého z nás :)“... celý text
— Kamcatak
Muž s fasetovýma očima
„V dálce se zahřmělo.Srdce v hrudnících plesalo.Obloha v plameni zapadajícího slunce.
Šumění příboje rozsčíslo skryté skalisko.Večer chystá magický příběh pod páteří noci.
.......
Ve vysoké trávě se něco hýbe.Stébla se kývají ze stranu na stranu...uléhají.Nazí milenci omotaní jak šlahouny břečtanu na sloupu elektrického vedení.Bylo.Je.Ne !
Tak to bylo přeci vždycky ...
.......
Těch vyprávění co se lidem uhnízdilo a ještě uhnízdí.Myslíte si že už snad nic jiného nového vás nenadzvedne. A pak si náhodou všimnete na nějakém blogu obálku na níž je nějaká slečna zády a vedle ní je černá micina.
.......
Tak teda do to jdete a zkusíte to.Hmm nějaký Taiwan.Nějaká ekologická agitka zdá se i když tomu taky zas tak nevěříte.
A tu hle.Žádná agitka vůbec.
Fikce se prolíná se skutečností.Takové to tenkrát bylo.
Příjemně ladící poselství které nic nevnucuje.Košatá propletená knížka s mnoha postavami.Odstavce skáčou jak klobočku hop !
Je vám tak nějak příjemně.Jako tenkrát když jste hráli černýho petra.Jak jste lítali na pouti na labutích a jak vás posléze zapomněli sundat dolů a celý náměstí se koukalo vzhůru za vámi.
Tak jako tenkrát...při první puse.Při mrazení a tom pocitu v podbříšku.
.......
Po pár řádcích čtenáři dochází samosebou.Toto nemohl napsat Evropan či nějaký jiný západan.Je to prodchnuté atmosférou s myšlenkama a navrch takové to nezodpovězené stále unikající magično.I když ten realismus je tady tentokrát v převaze.
Jakési ostrovní národy s jejich nářečím.Zvyklosti a se svými božstvy.Překlad na vysoké úrovni zdá se.Však verlyby ty vědí své.
Ano je to současnost jak vyšitá,ale až neskutečně někdy snová a jakoby mimochodem z jiných časů.
.......
Velký zářez Wu Ming-Yi.Nenápadná ale o to větší zážitek.Pro lidi se stejným vkusem a krevní skupinou by bylo škoda nechat si ho nevšimnout.
Někdy se to nejmín pravděpodobné stane skutečným.“... celý text
— opic 12
Muž s fasetovýma očima
„Moje první setkání s tchajwanskou literaturou a hned takhle mnohovrstevnatý román, který je dost těžké v pár větách definovat. Environmentální a až dystopicky laděná próza, zároveň dosti postmoderní a řekl bych, že v mnohém odpovídající definici magického realismu – máme tu dostatek mytologie a náboženství (ať už skutečné, nebo fiktivní), mísení snového a reálného a stírání jakýchkoli hranic mezi nimi, zpochybňování skutečnosti, perspektiv, času, systému řeči a znaků, a tak dál… A do toho ta environmentální linie, v níž se k Tchaj-wanu blíží „umělý ostrov“ vytvořený z odpadků, které lidé naházeli do moře. Příběh o zániku a také o pustošení planety a zvířat (ano, dojde i na rybolov a vybíjení velryb) se odehrává na pozadí setkání chlapce z fiktivního ostrova Wayo Wayo a ženy z takzvaně vyspělého (tedy našeho) světa. A právě celá ta linie o ostrově Wayo Wayo ještě komplikuje, jak tenhle román uchopit, protože místy působí jako jakási fiktivní antropologická próza… Nicméně i přes to, že témat se tu mísí dost, mikro-příběhů a postav také, román je nesmírně zajímavý a vcelku dobře čtivý. Jako celek funguje téměř bezvadně (jen některé z vedlejších příběhů mi místy připadaly trochu natahované, nicméně ony mají svůj význam a dotváří dost komplexní románovou mozaiku, což člověku dojde, když to konečně vše zapadne do sebe). O existenci téhle knihy jsem se dověděl úplnou náhodou a musím říct, že kdyby se tak nestalo, byl bych o dost ochuzený. Jen teď nevím, jestli jsem víc v depresi ze závěru a celkového vyznění románu, nebo víc nadšený z dobré knihy. Takže se zdá, že uchopit vlastní pocity po dočtení je stejně obtížné, jako pokusit se definovat žánr téhle prózy.“... celý text
— sharik
Muž s fasetovýma očima
„Kniha mě příliš nezaujala, přišla mi zvláštně překombinovaná.“
— hellena1523
