Zdeněk Jančařík

česká, 1965

Nová kniha

Růže z Lisieux: Proměna svaté Terezičky

Růže z Lisieux: Proměna svaté Terezičky - Zdeněk Jančařík

Jsou dva pohledy na sv. Terezii z Lisieux. Ten první vidí typickou zbožnost a spiritualitu 19. století, mnohdy připomínající kabinet katolických kuriozit, plnou... detail knihy

Nové komentáře u knih Zdeněk Jančařík

Žena ať v církvi promluví Žena ať v církvi promluví

Omlouvám se, že řeknu věci, které tu víceméně už zazněly, ale přesto... Jsem vděčná za tuto knihu, protože jsme zvyklí, že k těmto tématům oficiálně v církvi nic nevzniká, proto padáme na zadek bez ohledu na kvalitu... ALE: kvalita není úplně špatná. Jen mi právě uniká ten cíl. Ano, jedním z cílů určitě bylo čtenáře seznámit s více či méně známými inspirativními ženami s církví nebo vírou nějak spojenými. Což není špatně, naopak: např. Sv. Terezii z Lisieux mám spojenou s tím opravdu nejšílenějším katolickým kýčem a obsesí ohledně líbání ostatků a osahávání deček a koberečků, kterých se dotkla její končetina. Jsem ráda, že se mohu bez tady těch věcí okolo dozvědět pravou podstatu jejího přínosu, díky za to. Nicméně někdy mě opravdu štve, omluvte mi ten výraz, autorova připosranost. Na jednu stranu super, že jsou ty otázky otevřené a člověk si může popřemýšlet. Na stranu druhou: je tady obrovská potřeba a obrovský hlad nějak definovat všechny ty otázky, které se s postavením žen v církvi pojí. A cítím z toho fakt obavu, aby náhodou to nebylo pro nadřízené moc... Nechtěla bych, aby byla z knihy laciná agitka o svěcení žen, ale přece jen... Tohle mi tam prostě bolestně chybělo.... celý text
Tyyynab


Čerstvá voda pro duši Čerstvá voda pro duši

Nakonec je to o dost jiné, než knížky Bruna Ferrera ;-) Jsou to zamyšlení a úvahy, některé dosti hluboké... a jsou z českého prostředí. Modlitby u každé úvahy jsou skvělé!... celý text
Netopyr07


Český bůh: Hovory o historii, víře a ateismu Český bůh: Hovory o historii, víře a ateismu

Nemohu ohodnotit více i když bych opravdu moc chtěl.Pánové si sice hezky povídají o tom, jak je to s tím českým bohem a "něcismem",ale očekával jsem trochu víc,to "NĚCO",co by mne plně zaujalo. To že jde naše česká společnost do kytek a ta západní už tam je dávno, to už tak trochu vnímavější člověk tuší. Důvody uváděné v knize platí asi všechny, ovšem ten nejhlavnější asi bude ten, že jsme se rozhodli opustit křesťanské hodnoty a ideje kvůli apatii a lhostejnosti, k čemuž nám v našem prostředí vydatně pomohla sovětská okupace a přiznejme si,lenost jistých plných talířů normalizačního období, která;a to je jeden z mála postřehů který mne plně zaujal;přesahuje až dodnes. Ale jinak v tom povídání o víře v naší historii se dá najít pár zajímavých drobnůstek.... celý text
tonysojka



Čerstvá voda pro duši Čerstvá voda pro duši

Mohlo by se říci, že jsou to příběhy pro duši. Autor zde dává ale svůj osobní pohled do krátkých úvah, jež jsou inspirací k novému vjemu na situaci či k duchovnímu přemítání. Svou krátkou délkou jsou výstižné a osvěžující. Knížečku jsem měla tři měsíce u postele a obden jsem se k ní vracela.... celý text
JanaDor


Český bůh: Hovory o historii, víře a ateismu Český bůh: Hovory o historii, víře a ateismu

Největším nepřítelem křesťana (především katolíka) je nevzdělanost - slýchala jsem v dětství i dospívání a ve zralé dospělosti nemohu než souhlasit. Ostatně i na Databázi si to může skoro každý dobře ověřit :o) Takže prvně pár osobních zisků, co jsem v knize potkala: Zamyšlení, nakolik souvisí současný "něcismus" s rekatolizací... Kterak Masaryk chtěl ideu v základu státu spíše metafyzickou než křesťanskou či snad Boha (přesto, že se prý denně modlil Otčenáš) ... Z nadhledu věřícího historika je totiž prototypem "něcisty"... Kterak výrazně tento "zakladatel státu" manipuloval s historií(což je z mého pohledu neodpustitelné - a tam bych hledala kořeny současného stavu hned po rekatolizaci!!!) Jak nasazení Čechů v rakouské armádě způsobilo cynismus a sebralo nadšení pro vážnou věc... Zároveň možná zabránilo fanatismu... Nacionalismus jako reakce na příliš racionální josefinismus (dalsí obrovský prů*er českých dějin)... Stejně jako kontroverzní období národního obrození... Kterak politické strany už za Rakouska-Uherska požadovaly zrušit církevní svátky, zakázat celibát či církevní školství... A potom ty devadesátky ... Přesto, že náhledy nejsou nezaujaté, ale povětšinou 'katolické', (chyběl osvícený zástupce evangelické církve a možnost některá témata rozvinout i pod jeho pohledem) nebojí se úplně kritiky do vlastních řad. Ve světle historických chyb, hříchů a omylů je na každém čtenáři, aby si srovnal sám v sobě reálnou pozici Církve jako nabídku prostředníka mezi člověkem a Bohem, pokud má odvahu postoupit o stupínek výše nad "něcismus" či formální křesťanství. Paradoxně jako nejslabší článek na mě působil tazatel Zdeněk Jančařík, ale jen do okamžiku, kdy v závěru vede skvěle rozhovory třeba s Terezou Matějčkovou nebo Jiřím Peňázem, kde 'český pánbůh' dostává nové rozměry! ------------------ A snad malý dovětek ke komentáři Atanone - katolickou církev dohání vlastní stín nikoli proto, že existuje tak dlouho. Dohání ji proto, že všechno to, o čem pánové akademici hovoří přežila! Někdy se ctí jindy s hříchem. Nebo ještě jinak - někteří se ctí a mnozí s hříchem, různě závažným:) "...a brány pekel jí nepřemohou", pravil Kristus - potom bychom mu spíše měli být nápomocni než lákat do historických chrámů nové ovečky nebo pořádat akce. Chrámy jsou dost nepřehlédnutelné a nových křesťanů bude přesně tolik, nakolik každý jeden budeme pravdiví a ochotní svědčit o Kristu svým životem. Což moc neumíme. Taky mám problémy s některými katolickými autoritami, ale to mě asi nezbavuje osobní zodpovědnosti za sebe i bližní jak "rozpoznat Krista až přijde". A třeba už teď "všechno nechat a jít za ním". Jenže tady je větším problémem blahobyt, lhostejnost pohodlnost většiny z nás - věřících i něcistů . . "...krize naší moderní civilizace spočívá v tom, že se o ní nedá mluvit jako o náboženské." Jiří Peňáz Je to dobrá kniha pro zájemce o historické kořeny současnosti. 5/5... celý text
Chesterton