Viktorie Hanišová citáty

česká, 1980

Citáty (11)

nemusím vůbec nic, protože už prostě nemůžu Dlouhá trať


"Na světě neexistuje místo, kde by bylo vysloveno tolik povelů, zákazů, výhrůžek a uštědřeno více ran a facek než na hřišti pro děti od dvou do deseti let. Když je příhodné počasí, je scénář každý den stejný. Kolem desáté ráno sem začnou matky navážet své caparty v golfáčích nebo na odrážedlech. Vyklopí je u klouzačky a písku, přikážou ji, aby si slušně hrály, a rozesadí se na lavičky podél plotu. (...) Přikované ke svému stanovišti ostřelují své děti nadávkami a hrozbami, občas i své ratolesti uštědří nějaký ten políček, aby jí připomněly, kdo je pán a kdo poddaný." (Anežka)


Copak má člověk právo nezasáhnout, když vidí, jak někdo páchá sebevraždu? Dlouhá trať


Eva sama nad sebou vrtí hlavou. Nad svou touhou nechat se tou nicotou pořád dokola děsit. Dlouhá trať


Chci ještě jednou vidět svět tam venku, za oknem. Dlouhá trať


Jako by ten divný text drnkal na známé struny kdesi uvnitř ve mně, jen tón pořád ne a ne zaznít. Dlouhá trať


Někde ve mně ještě musí dřímat pud sebezáchovy. Další evoluční schválnost. A tak sedím u počítače a čekám, až v parlamentu schválí eutanazii. Dlouhá trať


Nemůžeš ho zachraňovat, když on sám nechce. Jestli se chce zabít, tak mu vtom nebraň, je to jeho právo... Dlouhá trať


Otče náš, jenž jsi na nebesích, co tam pořád v tom nebi děláš, slez už konečně a buď tady se mnou dole. Neděle odpoledne


S krví ze mě pomalu vytékala i bolest


To víš, první láska, ta se bere vždycky strašně vážně. Možná až moc. Dlouhá trať